Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek mimo jiné chce, aby úřady důsledněji kontrolovaly nejen dodržování minimální mzdy, ale také takzvaných minimálních tarifů pro jednotlivé skupiny prací. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstntavateli.
Připravili jsme praktický přehled vysvětlující, proč většina zaměstnanců musí v praxi povinně dostávat vyšší mzdu, než je zákonem stanovených osm tisíc minimální mzdy.
Pokladní a servírka? Minimálně 9800 korun
Téměř každý ví, že odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, tedy 8000 korun měsíčně nebo 48,10 korun za hodinu. Mnoho lidí už ale netuší, že pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum. Například popelář musí dostat alespoň 8900 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 9800 korun, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 10 800 korun a ředitel společnosti přinejmenším 16 100 korun.
Minimální mzda totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese.
Sdílejte článek, než ho smažem
