Někteří teoretici tvrdí, že trh je racionální. Když se ale schyluje k očekávané velké události, jako jsou prezidentské volby ve Spojených státech, má člověk pocit, že úplně cítí, jak se trhu klepou ruce. Přece jenom – trh pořád z velké části ještě tvoří lidé a promítají do něj své strachy a svá očekávání, svoje emoce.
O dvou neznámých
Obecně se dá říct, že trhy nemají rády nejistotu. Reagují na ni poklesem cen aktiv, mluvíme o negativním investorském sentimentu. Prezidentské volby v USA, rozhodující světové ekonomice, jsou pochopitelně zdrojem nejistoty samy o sobě, neví se, kdo vyhraje a jakým směrem se země vydá. Nejlépe jsou trhy naladěné, když stávající prezident obhajuje svůj post a v průzkumech má navrch – všichni vědí, co od něho můžou čekat, jaká je jeho agenda. Když prezident po vypršení druhého mandátu opouští úřad, propadá se podle analýzy časopisu Forbes index S&P 500 v průměru o 2,8 procenta.
Přesně v téhle situaci se nalézáme dnes: Barack Obama končí svoje druhé funkční období a máme tu dva kandidáty, kteří jsou pro účastníky trhu větší (Trump) nebo menší (Clintonová) neznámou. Míra nejistoty je extrémně vysoká nejen kvůli vyrovnaným průzkumům, ale také kvůli vyhrocené kampani, která nutí už tak kontroverzní politiky k radikálnějším výrokům a do extrémnějších pozic.
Zrádná pravolevá optika
Selský rozum, pokud by spoléhal na zažité škatulky, by nejspíš usoudil, že pro majitele akcií bude lepší, když vyhraje pravicový kandidát. Protože pravicový rovná se protržní. Protržní kandidát rovná se svobodnější podnikání rovná se akciový růst. Bohužel tradiční rozdíly mezi levicí a pravicí se dávno dost setřely, konkrétně leckteré Trumpovy ochranářské postoje mají s liberálním ekonomickým smýšlením pramálo společného.
Především jsou tu ale data. Je to opět Forbes, který poukazuje na to, že pod vládou pravice se akciím nedaří nutně líp, než když je u vesla levice. List cituje studii, podle které akcie za demokratického prezidenta vynášely v průměru 15 procent ročně, zatímco za prezidentování republikána měly průměrný roční výnos osmiprocentní.
Fakt je, že když Barack Obama přebíral na začátku roku 2005 úřad, měl index Dow Jones hodnotu kolem 10 000 bodů, dnes se pohybuje na úrovni kolem 18 000.
Pochopitelně by bylo krátkozraké z těchto dat vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry, například že demokraté jsou lepší hospodáři než republikáni. Existují ekonomické síly, které ani prezident Spojených států neovlivní, za světovou konjunkturu i krizi rozhodně nezodpovídá. Naopak se velmi často stává, že hospodářská politika prezidenta a vlády přináší svoje ovoce – ať už sladké nebo hořké – až po mnoha letech. Kvalitní systémová opatření se většinou nestihnou projevit v jednom volebním období, jejich smetanu pak slíznou politici, kteří vystřídali své zodpovědnější (a kvůli tomu méně oblíbené) předchůdce. A totéž může platit pro důsledky mizerné hospodářské politiky, které až příliš často žehlí někdo jiný, než na ně zadělal.
Prezidentka Hillary: V Barackových stopách
Zpět ale k přízemnějším věcem. Dejme tomu, že máte nějaký americký majetek – akcie amerických firem, dolarové konto. Jaký pro vás a váš majetek bude rozdíl, když vyhraje ten, či ona?
Pokud se 45. prezidentem a první prezidentkou USA stane Hillary Clintonová, očekává se, že bude navazovat na hospodářskou i zahraniční politiku svého stranického kolegy, končícího prezidenta Obamy. Kontinuita by zřejmě zůstala zachována – a tak se to na Wall Street líbí, což dokazuje posilování akcií po předvolebních debatách, ve kterých měla Clintonová navrch. Naopak páteční zpráva FBI o znovuotevřeném vyšetřování Hillařiny e-mailové aféry poslala ceny akcií dolů.
Na trzích by tedy po jejím zvolení měl nastat přístup „risk-on“, tedy pozitivní sentiment; Hillary by svým vítězstvím mohla poslat americké akcie na nová historická maxima. Vliv na americký dolar by nemusel být až tak výrazný, nicméně přes nakupování výnosnějších měn bychom mohli být svědky růstu měnových párů AUD/USD, NZD/USD, USD/JPY a USD/CHF a na druhé straně poklesu EUR/USD.
Prezident Donald: Počasí na spekulaci
Zvolení Donalda Trumpa by pravděpodobně bylo pro finanční trhy tužší sousto. Trump sice navrhuje snížit firmám daň z příjmů ze současných 35 na 15 procent, což by pravděpodobně vedlo k rozvoji podnikání a tvorbě nových pracovních míst, na druhou stranu se ale velmi kriticky vyjadřoval k různým obchodním dohodám, které USA uzavřely nebo se je uzavřít snaží. Z možné revize těchto snah i hotových dohod jsou trhy nervózní, kdyby pro nic jiného, tak už kvůli samotnému narušení statu quo; nejistota je pro investory vždycky špatný signál.
Po zvolení Trumpa by nejspíš nastal na severoamerickém trhu přesně opačný scénář než v případě vítězství Clintonové. Akcie by se mohly dostat pod prodejní tlak. Pro majitelé dolarových účtů a aktiv obecně je tak Trumpovo dotahování v průzkumech varovně zdviženým prstem.
Takzvané „risk-off“ obchodování a negativní sentiment by poslaly dolů víc úročené měny a investoři by zakotvili v bezpečnějších přístavech, jaké představuje švýcarský frank nebo japonský jen.
Dalo by se tedy na případném vítězství Donalda Trumpa nějak vydělat? Pochopitelně lze s pomocí různých spekulativních nástrojů, jakou jsou třeba binární opce a další pákové obchody, spekulovat na pokles zmíněných trhů.
Protože ale nikdy nic nemůže být až tak jednoduché – jsou například v USA odvětví, pro která Trump slibuje mohutné veřejné zakázky. A tak se investoři, kteří věří ve vítězství tohoto kontroverzního kandidáta, zajímají o akcie v americkém stavebnictví, tradiční energetice nebo zbrojním průmyslu.
Počkat, až se trh vydýchá
I v případě nejdivočejších scénářů, například že výsledek voleb bude zpochybněn a na trzích pak zavládne panika, platí základní pravidlo: Největším nebezpečí, které investici hrozí, je – investor. Valná většina toho, o čem jsme psali výš, platí pro situaci po volbách. Než se emoce vybijí a trh si všechno srovná v hlavě. Pak zase bude nějakou chvíli racionální. I když to není jednoduché, divokou fázi je nejlepší přežívat s chladnou hlavou, horskou dráhu na trzích časem vystřídá uklidnění, stabilizace podložená dlouhodobou kondicí a směřováním ekonomiky. Už ve střednědobém výhledu bude například pro kurz dolaru zřejmě mnohem podstatnější než prezidentské volby prosincové zasedání americké centrální banky, na kterém guvernéři můžou odhlasovat další zvýšení úrokových sazeb…
Úvodní ilustrace doddis77 / Shutterstock.com
Sdílejte článek, než ho smažem