Dvojí kvalita potravin

V minulých letech tolik diskutovaná dvojí kvalita potravin v různých státech je už vyřešená věc, prohlásil koncem loňského roku ministr zemědělství Marek Výborný. V posledních letech skutečně došlo k výraznému posunu, říká i teď, uprostřed roku 2024, mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Viditelné jsou zejména dva trendy. Jednak velká část výrobců sjednotila recepturu v rámci EU. Tento přístup je považován za nejvíce žádoucí. Řada výrobců pak změnila vzhled produktů tak, aby se spotřebiteli nejevily jako vzájemně totožné (změna barev, fontu, obrázků případně změna názvu),“ upřesňuje mluvčí. 

V Česku zakazuje dvojí kvalitu zákon o potravinách z května roku 2021, od té doby je výslovně brána jako nekalá obchodní praktika.

Jenže: stačilo dát si zmrzlinový kornout během návštěvy Itálie. Tomas Pflanzer na Facebooku porovnal složení zmrzliny Cornetto od Algidy, jejíž výrobcem je nadnárodní koncern Unilever. Ukázalo se, že složení výrobku v Česku (ale také v okolních zemích) je jiné než v Itálii.

„Českému chybí smetana a je vyrobené z obnoveného odtučněného mléka (sušené mléko doplněné vodou – pozn. red.),“ upřesňuje Lenka Stipcak ze spotřebitelské organizace dTest. Oproti tomu italská verze používá čerstvé mléko, smetanu, máslo a vaječné bílky. „Posouzení ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce nedokážeme předjímat, ale podle našeho názoru to dvojí kvalita je,“ dodává.

Inspekce už podle mluvčího ministerstva zemědělství Bílého podnět ke kontrole dostala. „Případem se bude zabývat a zahájí kontrolu,“ potvrzuje.

Jde o výjimku? Porovnali jsme vybrané výrobky, u nichž se v minulosti rozdílné složení prokázalo – ať už v médiích, nebo v rámci studie Evropské komise z roku 2019. Ta posuzovala 1380 vzorků 128 různých potravinářských výrobků z 19 členských států. 

Pro srovnání složení jsme využili online supermarkety. V Česku šlo o iTesco.cz, na Slovensku iFresh.sk, v Německu Rewe.de, v Rakousku Mpreis.at, v Polsku Mamyito.pl a v Itálii Spesati.com.

Je nutné zmínit, že rozdíly ve složení automaticky neznamenají horší kvalitu. Jednotlivé receptury se mohou podle výrobců lišit například i kvůli různým preferencím zákazníků v jednotlivých zemích.

Lenka Stipcak připomíná, že dTest se v minulém roce pustil do testování kolových nápojů. Ukázalo se, že v jednotlivých státech se stále sladí rozdílně. Lišil se obsah cukru i jeho struktura. V Česku a na Slovensku například Coca-cola dál sladí fruktózo-glukózovým sirupem, který experti považují z výživového hlediska za horší než běžný cukr. Německá, polská nebo rakouské verze Coca-coly obsahuje cukr.

Podobně je na tom další nápoj od společnosti Coca-cola: pomerančová Fanta Orange. Studie Evroské komise poukázala na rozdíly v barvě nápoje, obsahu sacharidů a cukrů, ale také – podobně jako u Coca-coly – ve způsobu slazení. Dalším rozdílem bylo množství použitého ovocného koncentrátu, které například v Itálii bylo výrazně vyšší (12 %) než v Česku (5 %). A to vše platí i v současnosti. 

Čokoládová pomazánka Nutella si u nás před nedávnem získala značnou pozornost, když premiér Petr Fiala vyrazil na nákupy k německým sousedům a zjistil, že v Česku je Nutella výrazně dražší. Na druhou stranu: její složení je podle našeho porovnání totožné v Česku, Německu, Rakousku, Polsku nebo třeba Itálii.

Před pěti lety zveřejněná studie Evropské komise ukázala také na rozdílné složení dětské přesnídávky Hipp jablko/hruška. Varianta v českých obchodech – na rozdíl od jiných zemí – obsahovala spolu s ovocným podílem ještě přidanou rýžovou mouku. Receptura se však už v roce 2018 kompletně změnila a i v českých obchodech je teď přesnídávku možné koupit výhradně se stoprocentní ovocnou složkou.

Pod palbu kritiky se v roce 2017 dostalo také rozdílné složení mražených pizz Dr. Oetker Ristorante, na které upozornil dTest. Pizzy se lišily hlavně v české a německé verzi. Unijní porovnání o dva roky později už ovšem rozdíly ve složení neukázalo. Ke stejnému zjištění došlo i naše aktuální srovnání.

Před pěti lety se tehdejší premiér Andrej Babiš obul do výrobce cukrovinek Mondeléz a jeho čokolády Milka. „Není přece možné, aby si naše děti mohly koupit jenom čokoládu Milka, která má podstatně větší obsah tuku a cukru. Proč si naše děti nemohou koupit v našich řetězcích originál Milka čokoládu?“ rozčiloval se. Výrobce reagoval prohlášením, že jeho čokolády jsou na všech trzích totožné.

Aktuálně jsme porovnali čokoládu Milka Whole Hazelnut (100 g). Zjištění? Obsah tuku a cukru ve výrobku se na různých trzích v podstatě neliší. Určité rozdíly jsou v obsahu lískových ořechů. Například na českém trhu čokoláda obsahuje 20 % lískových ořechů, podobné je to například v Rakousku či na Slovensku. V Německu, Polsku nebo v Itálii pak výrobce ve složení uvádí 9 %.