Berete si dnes hypotékua jste spokojeni s úrokovou sazbou kolem pěti procent? Pak si k této sazbě přičtěte jedno, dvě či více procent a budete tušit, kolik byste reálně mohli platit za pět či deset let. Jinými slovy, u hypotéky na dva miliony, třicet let a se sazbou pět procent nyní hradíte splátku 10 700 korun. Jenže když úroková sazba vzroste na sedm procent, bude vaše peněženka každý měsíc chudší o 13 300 korun. Kdyby se sazby vyšplhaly k deseti procentům, splátka by nabobtnala na 17 500 korun.
Nejde přitom o úplně nereálný scénář. Jak se bude Česko zotavovat z recese, bude centrální banka zvyšovat krátkodobé úrokové sazby. Pro hypotéky však bude důležitější, že se bude dál rychle zadlužovat stát. Čím více dluhopisů bude muset prodat, tím vyšší úroky za ně bude muset investorům platit. Vzhledem k tomu, že mezi investory patří především české banky, nebudou mít důvod půjčovat na koupi nemovitosti za nynější sazby, když stejné peníze budou moci vydělat na mnohem méně rizikových státních dluhopisech.
O tom, že státní dluh bez nějakého radikálního zásahu bude dál růst, není pochyb, shodli se autoři studie Růst státního dluhu, která vznikla pod hlavičkou České bankovní asociace (ČBA). Pokud se s tempem, jakým se stát zadlužuje, nic neudělá, vyšplhá se výše dluhu postupně až k 268 procentům hrubého domácího produktu. Nyní se pohybuje kolem třiceti procent. Aby se dluh na této úrovni udržel, musel by se snížit průměrný deficit veřejných financí z nynějších 2,7 (vypočteno za několik posledních let) na 0,3 procenta HDP. A to je v dohledné době sotva uskutečnitelné, dodávají autoři studie.
„Důsledkem rostoucího dluhu budou vyšší dlouhodobé úrokové sazby ve srovnání se stavem, kdyby se stát tak rychle nezadlužoval. Ve spojení s obezřetnějším půjčováním ze strany bank to povede k tomu, že firmy budou mít k dispozici méně peněz, které budou dražší. Budou tedy méně investovat, to se promítne do nižšího růstu ekonomiky, což se podepíše na nižších příjmech státního rozpočtu a povede k většímu zadlužení státu. Jenže to bude dál tlačit na růst úrokových sazeb a cyklus se bude opakovat,“ shrnul dopady státního dluhu na ekonomiku Luděk Niedermayer z poradenské společnosti Delloite, který se na zpracování studie podílel.
Pro obyvatele Česka tento scénář v podstatě znamená, že kvůli menší aktivitě firem si budou hůře hledat práci. Nebudou už moci počítat s takovým růstem mezd jako ještě před pár lety. Takže více pocítí i případný růst splátek dlouhodobých úvěrů. Jak porostou náklady na úroky ze státního dluhu, které by se příští rok měly vyšplhat k 70 miliardám korun, budou chybět peníze na běžný chod státu. To by mohlo znamenat třeba horší stav silnic, horší dostupnost zdravotní péče, nižší sociální dávky či horší stav škol a úroveň výuky. Čechy nejspíš budou čekat i vyšší daně, za které budou ale dostávat horší služby, upozorňuje Niedermayer.
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří Česko mezi státy s průměrnou výší daní. Teoreticky existuje prostor pro celkové zvýšení daňové zátěže o zhruba tři procenta HDP. To by do státního rozpočtu každý rok přineslo 110 až 120 miliard korun. Jen pro srovnání, pro příští rok počítá ministerstvo financí se schodkem státního rozpočtu přes 160 miliard korun.
Na straně výdajů brání šetření zejména vysoký podíl mandatorních výdajů, které jsou určeny zákony, mezinárodními smlouvami či jinými právními předpisy (mezi tyto výdaje patří například mzdy státních zaměstnanců, důchody a sociální dávky, platby zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce, tedy především děti a důchodce, výdaje na obranu, úroky ze státního dluhu atd.). Ty tvoří skoro tři čtvrtiny celého státního rozpočtu. O jejich snižování budou muset rozhodnout poslanci, kteří ovšem budou velmi neradit sahat k opatřením, která se dotknou přímo jejich voličů.
Tento strach ze ztráty politických bodů ovšem může přijít Česko draho. „Od ratingových agentur jsme dostali odklad na řešení, co s rostoucím dluhem dělat, do příštích voleb. Pokud ale po nich neuvidí jasné kroky k řešení problémů státního rozpočtu, sníží Česku rating. Rizikové přirážky, které zvýší cenu dluhu pro stát, by se pak mohly dostat na úroveň Polska či Maďarska,“ dodává David Marek ze společnosti Patria Finance, který je jedním z autorů studie.
Volby budou už příští rok na jaře. A soudě podle volebních programů, s nimiž chtěly politické strany jít do zrušených předčasných voleb letos na podzim, k nějakému velkému zátahu na bobtnající dluh se politici zatím nechystají.
Jak byste se zajistili proti růstu úroků z hypotéky? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 12. 2009 7:44, MoB
Naši politici zatím předvádějí, že je jim bližší košile (nejbližší volby) než kabát (prosperita jednotlivce, fungování státu). Navíc ani po volbách se do ničeho neženou - beztak ani nevědí co a jak dělat, protože jsou to "jeden vedle druhého de*il nebo *l*eček" (J. Cimrman). Trest pro poslední generaci takto fungujících politiků je jasný: v drsnějších zemích končí po státním převratu u zdi, u nás těžko říct... Komunisti, kterých se to týkalo naposled, se jenom přesunuli do jiných struktur. Jak tak nad tím přemýšlím, je mi z našich politiků celkem zle. -- To už není názorový střet pravice a levice - to už je hádání se několika dementů. O názorech se ani mluvit nedá, jsou nestálejší než... hmm... něco hodně nestálého :)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 12. 2009 13:02
Všechno není tak jednoduché jako Vy, Jano. A zkuste vzít svůj život do vlastních rukou.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.