Vojenská technika, dobrý tip?

FED

Minulý týden FED snížil klíčovou mezibankovní sazbu o 50 bazických bodu na výnos 1,25 %, kde byla naposledy v červenci roku 1961. Pro snížení o 50 bodů hlasovalo všech 12 členů, přičemž naposledy ke snížení sazeb došlo v prosinci tohoto roku. Diskontní sazba se dostala na úroveň 0,75%, což je nejméně od konce druhé světové války. Jako důvody pro snížení sazeb FOMC uvedl, že rizika ekonomického vývoje jsou nyní rovnoměrně vyvážená mezi ekonomickou slabostí a inflací, avšak upozornil, že zaznamenal v ekonomice zvýšenou nejistotu, která brzdí výdaje a výrobu a snižuje zaměstnanost. Jako významný prvek této nejistoty přitom označil zvýšená geopolitická rizika.

Nedávné snížení sazeb byl poslední možný tah FEDu, jak stimulovat ekonomiku pomocí levnějších peněz, což dokládá i samotné tvrzení FEDu, když prohlásil, že redukce je v dohledné době poslední. To potvrzují i poslední data o míře inflace (2,2 % bez cen potravin a energie, 1,5 % včetně těchto položek), které ukazují, že čistá úroková sazba je v současné chvíli v USA již záporná. Přestože poslední údaje o spotřebitelské důvěře byly nejhorší za poslední 9 let, samotná spotřeba domácností se zatím těší solidnímu výkonu, a to díky nízkým úrokovým nákladům. Poslední snížení sazeb bylo pokusem o psychologický stimul především v oblasti firemních výdajů, které jsou již delší dobu největším aktuálním makro problémem USA.

Vláda

Poté co FED vystřílel všechny své náboje, je teď řada na administrativě Bílého domu. Ta může díky své fiskální politice skvěle doplnit monetární kroky FEDu, především ve stimulaci ekonomiky ze strany nabídky. Již před volbami se Bush snažil prosadit svůj návrh na snížení daní ve výši 1350 miliard dolarů rozložený na deset let. Nepodařilo se mu ho prosadit kvůli většině demokratů v Senátu. Nedávné doplňovací volby do senátu však rozhodly o tom, že Republikáni získali pod kontrolu obě komory, takže Bushova administrativa může snadněji pokračovat v reformě daní.

Stagflace

Z makroekonomického hlediska může být největším budoucím problémem stagflace, tzn. nárůst inflace při ekonomické stagnaci. Tuto situaci může především vyvolat vývoj budoucího válečného konfliktu s Irákem, který se může projevit v růstu cen ropy a tím i energetických nákladů při současném poklesu spotřeby. V případě, že nebude jasné kdy a jak začne, respektive za jak dlouho skončí válka proti Iráku, bude spotřeba klesat, protože nejistota ohledně budoucnosti bude mnohem silnější faktor pro americké domácnosti než levné peníze. V případě, že Hussajnovi podaří vtáhnout do konfliktu zbývající arabský svět, dá se očekávat, že ropa dlouhodobě podraží a tím zvedne spotřebitelské ceny nejen v USA.

Ropa

Podle poslední statistiky API (Amercan Petroleum Institut) USA importuje denně 7,5 milionů barelů surové ropy, což je 55% celkové denní poptávky USA. I přestože pro americký průmysl je ropa životně důležitá, OPEC již dávno nemá takové vydírací páky jako v 70 letech. Navíc USA své importy diversifikuje, především díky dovozům z Mexika, Kanady, Norska a Ruska. Bez započtení strategických rezerv mají komerční zásoby ropy v USA hodnotu 291 mil barelů, což při průměrné spotřebě za poslední měsíc vydrží na 22 dní.

Závěr

Vzhledem k tomu, že nejsem vojenský stratég a ani nemám strýčka v Pentagonu :-), netroufám si odhadovat vývoj válečného konfliktu proti Iráku. Ale souhlasím s názorem, že konflikt je nevyhnutelný, stejně tak souhlasím s tím, že Spojené státy jsou si dobře vědomy, že konflikt musí co nejrychleji vyřešit. Což by se jim nakonec díky špičkovým vojenských technologiím mohlo i podařit.

Bude-li tento konflikt krátkodobý a pouze mezi USA a Irákem, ropa nějak výrazně nepodraží a její inflační tlaky budou z dlouhodobého hlediska minimální. Dopad na spotřebu bude krátkodobý. Avšak podaří-li se Husajnovi ohrozit Izrael chemickou či biologickou zbraní, konflikt se protáhne, protože do něho vstoupí arabský svět a drahá ropa může být problémem. Při tomto scénáři by pak na řadu určitě přišly vedle komerčních zásob i státní strategické rezervy USA, které mají obsah téměř 600 mil barelů. I přesto, že tento vývoj osobně nepředpokládám, jako hedging pro tento vývoj navrhuji otevřít long call opce nebo long pozice na dodavatele vojenské techniky jako jsou např. Raytheon Co., Lockeheed Martin Corp., General Dynamics Corp., Northrop Gruman Corp.

Jaký vývoj ve světě očekáváte? Začne válka proti Iráku, kdy? Napište svůj názor!

Informace o vývoji tuzemských i zahraničních kapitálových trhů můžete sledovat v sekci akcie.penize.cz.