Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Meziměsíčně se zvýšily o 1,3 %. Oznámil to Český statistický úřad.
„Meziměsíční nárůst byl nejmírnější od letošního února,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Inflace v červenci rostla méně, než čekala většina trhu i Česká národní banka, která v prognóze ze začátku srpna čekala červencovou meziroční inflaci ve výši 18,8 %. „Naplňuje se tím prozatím hypotéza inflačního bufferu, díky němuž může centrální banka dál vyčkávat se zvyšováním úrokových sazeb. Zatímco dosud ji inflace překvapovala příliš vysokým růstem, nyní zaostala,“ říká Petr Dufek, ekonom Banky Creditas.
I tak inflace v Česku zůstává nejvyšší od roku 1993, kdy v prosinci vystoupala až na 18,2 %. „Tehdy se ovšem ceny zvýšily především v důsledku zavedení DPH. Letošní inflace je přece jen o hodně jiná než ta před devětadvaceti lety,“ říká Dufek.
Na vysoký meziroční růst cenové hladiny měly v červenci nadále největší vliv ceny v oblasti bydlení. Ceny zemního plynu byly meziročně o 59,8 % vyšší, tuhá paliva zdražila o 41,1 %, elektřina o 33,6 %, teplo a teplá voda o 19,2 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 19,3 %, nájemné zdražilo o 4,9 %. Ceny vodného rostly o 5,3 % a stočného o 6,4 %.
Meziroční cenový růst zrychlil hlavně u potravin a nealkoholických nápojů (nárůst na 19,3 % z červnových 18 %). Výrazně vyšší byly meziročně třeba ceny mouky (o 64,1 %), másla (60,9 %), polotučného mléka (40,2 %), masa (21,7 %) nebo sýrů a tvarohů (20,5 %). Výrazně dražší než před rokem jsou pohonné hmoty a oleje (43,6 %) a automobily (14,3 %). Ceny stravovacích služeb vzrostly o 24 %.
Oproti letošnímu červnu vzrostly spotřebitelské ceny o 1,3 %. Tempo růstu tak zůstává svižné, i když oproti předchozím měsícům zpomalilo. Dál pokračuje zdražování energií (například elektřina o 1,5 %, zemní plyn o 1,3 % a tuhá paliva o 5,7 %) a potravin – ceny olejů a tuků rostly o 6,8 %, polotučného mléka o 5,3 %, sýrů a tvarohů o 2,6 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, masa o 1,7 % nebo pekárenských výrobků a obilovin o 1,2 %, Naopak ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 2,2 %, brambory zlevnily o 13,6 %. Meziměsíčně klesla také třeba cena piva (o 1,8 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci na 10,6 % (v červnu 9,4 %).
Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují červencovou meziroční inflaci v Česku ve výši 17,3 %, na Slovensku 12,8 %, v Německu 8,5 %, průměr eurozóny dělá 8,9 %. V červnu ceny nejvíc meziročně vzrostly v Estonsku (o 22 %), nejméně na Maltě (o 6,1 %), v Česku jsme v červnu byli na 16,6 %.
„Kulminace inflace se kvůli extrémně silnému růstu cen energií pravděpodobně posouvá až do závěrečné třetiny letošního roku, a to ke 20 %. Zřetelnějšího zpomalení inflace se dočkáme nejdříve na začátku příštího roku. Pro letošní rok je nutné počítat se souhrnnou inflací v rozmezí 16 až 17 %,“ říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Česká národní banka v prognóze ze začátku srpna počítá ve zbytku roku s meziroční inflací kolem 20 %. Pak má postupně začít klesat a třeba za druhé čtvrtletí roku 2023 ČNB počítá s průměrnou meziroční inflací ve výši 11,5 %, na konci roku 2023 už to má být něco přes čtyři procenta. Podle aktuální prognózy se pak meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB v průběhu roku 2024.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem