První investiční proti všem

Orientace prozatím nejmladšího přírůstku do rodiny fondů První investiční (profil, názory) je jasná již podle jména – Středoevropský fond IPB (profil, názory). Jeho portfolio se zatím soustřeďuje na trhy Česka, Polska a Maďarska, do budoucna jeho portfoliomanažer Michal Hazdra uvažuje také o zatím zcela nelikvidním Slovensku, případně o Slovinsku a Chorvatsku. Středoevropský má zatím k optimálnímu zainvestování, kterým by měla být zhruba třicítka nejvýznamnějších akciových titulů regionu doplněná dluhopisy, daleko. Jednak nová investiční strategie platí zatím příliš krátce (necelé dva měsíce), jednak fond – známý dříve pod názvem Zaručených odkupů - stále nese pozůstatky kupónové privatizace. Kvůli odkupům musí držet značnou část majetku v hotovosti, v portfoliu navíc stále ještě jsou pozůstatky postprivatizačních bojů o majority – najdeme tam takové "skvosty" jako Ambit, Morávka centrum, Eta, Biocel Paskov nebo ŽĎAS.

Globální bude RIF

Správnou odpovědí na otázku, proč První investiční nerozšířila svoji rodinu raději o globální fond podobně jako všichni ostatní, není ani v touze po originalitě, ani v přehnané důvěře ve středoevropské trhy. Mezi globální fondy se totiž již v druhé polovině října zařadí další z kupónově privatizačních fondů spravovaných První investiční – Restituční investiční fond (RIF) s více než patnácti miliardami korun pod správou. Tomu se bude akciové portfolio na zhruba desítce největších světových trhů stavět lépe, než osmdesátimilionovému fondu Středoevropskému. Majetek pod jeho správou zatím nepřetržitě klesá, za poslední tři a půl roku o přibližně 170 milionů korun. Dále již padat zřejmě nebude. Většina stávajících podílníků fondu jsou účastníci kupónové privatizace, kteří možná ani nevědí, že nějaký fond vlastní, a o investici se nestarají.

Středoevropský a tři další

Portfoliomanažer Michal Hazdra věří, že již brzy přijde obrat a majetek ve fondu začne růst. Dokumentuje to na číslech z minulého týdne, kdy saldo nákupů převýšilo odkupy. Majetek pod správou v příštím roce prudce vzroste, i když podílníci důvěrou v První investiční a ve střední Evropu oplývat nezačnou. Podle aktuálních plánů správce budou se Středoevropským fondem sloučeny i zbývající tři pohrobci druhé vlny kupónové privatizace - fond majetku (profil, názory), fond prosperity (profil, názory) a pravidelných příjmů (profil, názory). Sloučená druhá kupónově privatizační vlna v současnosti reprezentuje osmiset milionový majetek, sumu, kterou již jde efektivně investovat.

Nevelký majetek pod správou neumožňuje investovat do zahraničních dluhopisů, do budoucna mají ale být ve fondu zastoupeny. Teritoriálně zatím se 45 procenty jednoznačně dominuje Česká republika, v budoucnu by majetek měl být přibližně rovnoměrně rozdělen mezi Polsko, ČR a Maďarsko, drobnými účastmi by fond měl být přítomen i na Slovensku, ve Slovinsku a v Chorvatsku. Cílovou strukturu portfolia bude mít fond zhruba v polovině příštího roku. Bází, se kterou je práce portfoliomanažera Středoevropského fondu hodnocena, je ze šedesáti procent středoevropský akciový index CESI, zbytek připadá na dluhopisy a peněžní trh.

Na vlně nových emisí

Především stále nezodpovězená otázka případného vzniku nových emisí rozhodne, zda se trhy ve střední Evropě stanou v horizontu tří až pěti let jedním z nějdynamičtějších akciových trhů světa. Zvláště akcie telekomunikací mají potenciál vyrůst během krátké doby dvou let bez problémů na dvojnásobek. Zatím je jich ale málo. Proto pozornost všech středoevropských investorů, tedy i Michala Hazdry z První investiční poutá plánovaná, ale nedávno odložená, emise Globtelu, druhého slovenského mobilního operátora. "Rád bych v ní umístil zhruba jedno procento majetku fondu," říká Hazdra. I on ale upozorňuje, že bez podobných impulsů fond dlouhodobě žádným šlágrem nebude. Novým emisím u našich severních sousedů se přesto vyhýbá: "Polsko je zásobárnou mladých, především internetových firem, jejich ceny jsou stále vysoké, očekávám jejich korekci, pak budou investičně zajímavé," vysvětluje.

Ambice Michala Hazdry se drží spíše při zdi. Věří sice v dlouhodobý růst střední Evropy ovlivněný především jejím postupným včleňováním do Evropské unie, o očekáváních v číslech mluví ale nerad. "Chtěl bych, aby se zhodnocení pohybovalo alespoň čtyři až šest procent nad inflaci," prezentuje po dalším přemlouvání své očekávání. Podobných výsledků statisticky dosahují konzervativní balancované fondy, rizikovost Středoevropského fondu by v očích investorů měla být vykoupena výkonností vyšší.

Jak dlouho	Riziko		Výkonnost		Likvidita
tři roky a více	vysoké		vyšší		vysoká

Středoevropský fond IPB si zaslouží pozornost pro svou v tuzemsku zatím ojedinělou investiční strategii. Je určený agresivním investorům, kterým nevadí výrazné kolísání kurzů podílových listů, vždy by ale měl být jen doplňkem jejich portfolia, nikdy ne jeho hlavní součástí. Investiční horizont Středoevropského fondu by se měl krýt s plánovaným přijetím středoevropských zemí do Evropské unie, je tedy spíše pěti, než tříletý.

Věříte v růstový potenciál střední Evropy? Uvažujete o investici do tohoto fondu? Myslíte, že První investiční vytvořila něco, co budou ostatní následovat podobně jako loni její fond fondů? Napište svůj názor.