Nepřežijí zdaleka všichni

Majetek spravovaný podílovými fondy v nejbližších dvou až třech letech vzroste na zhruba tři sta miliard korun, tedy řádově na pětinásobek současného stavu. Přes zářné perspektivy ale na fondovém trhu bude vedle sebe existovat maximálně deset silných správců fondů nabízejících podílové fondy denominované v české koruně, tvrdí Jaroslav Rozehnal, portfoliomanažer Commerz Asset Management, firmy živící se správou portfolií a prodejem zahraničních fondů. Slabší firmy podle Rozehnala postupně z trhu zmizí, nebo zaujmou okrajová místa bez ambic na získání většího významu, případně se omezí na zprostředkování nákupu zahraničních produktů.

Přinejmenším podle inzerátů v novinách se zdá, že náš trh začíná být podílovými fondy přímo zaplaven. Pro kolik správců je ale vůbec na českém trhu prostor?

Podívejme se nejprve, co můžeme označit jako český trh. V tuzemských otevřených podílových fondech je dnes asi 60 miliard korun, kromě toho je asi 40 miliard v uzavřených či investičních fondech čekajících na své otevření. Domácnosti přitom mají v bankách uloženo řádově 500 miliard korun, které se pravděpodobně alespoň zčásti rovněž postupně uvolní pro výhodnější investice. Domnívám se , že velká část prostředků, které se uvolní výběrem termínovaných vkladů, až si jejich držitelé uvědomí, že se svými penězi mohou naložit lépe, zamíří do oblasti kolektivního investování.

Jak se budou podle Vašeho názoru v ČR vyvíjet v nejbližším roce či v dalším období investice do akciových, dluhopisových, smíšených, respektive fondů peněžního trhu?

Zájem o kolektivní investování roste u nás i v zahraničí, stejně jako zájem o investování obecně. Je to dáno především značným zjednodušením přístupu na finanční trhy, a také příznivými zkušenostmi z posledních let. Kromě toho se ve světě prosazuje anglosaský trend spoléhání spíše na finanční trhy, než na tradiční spolupráci s lokálními bankami. To se týká i Evropy, včetně v tomto směru tradičně opatrnějších německy mluvících zemí. Nás by se to mohlo týkat ještě více, protože podílový fond je v podstatě lidová záležitost a u nás má z historických důvodů už jen málo lidí nějaké zkušenosti s exkluzivními službami privátních bankéřů, lucemburskými či panamskými nadacemi, tradičními rodinnými finančními vazbami, táhnoucími se několik generací, apod. Nakonec ani rodin, které by takové příjemné zkušenosti mohly začít získávat dnes, u nás ještě moc není. Fondy jsou po ruce.

Do jakých fondů budou Češi investovat v příštím roce?

Záleží to samozřejmě i na vývoji trhů. Česká republika zaznamenala v posledních dvou letech impozantní nárůst objemu otevřených fondů, přičemž investoři nejprve zkoušeli nejkonzervativnější fondy peněžního trhu, postupně se je učí využívat a přecházejí k odvážnějším investicím do fondů smíšených či čistě akciových. Domnívám se, že fondy peněžního trhu se spolu s dluhopisovými stanou široce využívaným standardním nástrojem pro řadu domácností i větších investorů, přičemž obliba akciových či smíšených fondů poroste i nadále. Stoupat bude objem prostředků investovaných do zahraničních fondů. Důvodem je větší tradice, zkušenosti i důvěryhodnost renomovaných zahraničních bank, které domácí správci mohou nabídnout jen do určité míry. Očekávám proto, že tuzemské společnosti se postupně zaměří především na korunové produkty, kde mohou využít svou přítomnost přímo na zdejším trhu.

Jak se vlastně díváte na boj domácích a zahraničních fondů?

Stávající rozdělení na české a zahraniční subjekty podle mne postupně skončí. Dnes je do značné míry důsledkem naší legislativy, která na jedné straně lokální investiční společnosti chrání před zahraniční konkurencí, na druhé straně jejich fondy znevýhodňuje daňově. To je předmětem různých stížností a názorových třenic, které postupně skončí, nejpozději tehdy, až tady začnou fungovat stejná pravidla jako v EU. Navíc dnes už se nedá s takovou jistotou říct, které finanční instituce jsou domácí a které už ne. Můžete rozlišovat podle domicilu, ale v podstatě si myslím, že je to zbytečné a že je jedno, pod jakou jurisdikcí byl ten který fond zřízen. Rozhodují výsledky a servis.

V poslední době roste obliba fondů fondů. Čím jsou tak zajímavé?

Určitě nejsou zajímavé pro někoho, kdo chce mít přesnou představu, co se s jeho penězi děje. Spíš je to určitá cesta, jak mohou fondy lokálních správců podílet na výnosech zahraničních trhů a soutěžit tam se silnými finančními skupinami. Lákavé je to pro domácí investiční společnosti určitě i proto, že vlastně stačí hlídat dlouhodobou strategii a portfolia za vás vede místní manažer. A hodně je to o poplatcích a limitech na minimální investice. Možná že zrovna to je cesta pro domácí firmy, které z Prahy nebo Brna těžko porazí cizí fondy na jejich trzích. Ale můžou si s nimi domluvit slevy za jejich fondy, prodávat tady fond fondů a konkurovat.
Postupem času se ale asi i tady oblasti prosadí správci s lepším zázemím na ostatních trzích, také díky postupné konvergenci k eurozóně a zjednodušování přístupu na český trh. Výsledkem by mohl být i úplný zánik korunových podílových fondů po přistoupení na jednotnou měnu, to je ale zatím otázkou relativně vzdálené budoucnosti.

Které investiční společnosti přežijí? Bude jejich počet klesat, nebo jsou podobné názory jen plašením českých investorů? Investujete do českých nebo zahraničních fondů? Napište nám.