Nevěřte analytikům, přehánějí

V dnešní době musí mít většina investorů pocit, že se na ně valí z každé strany spousta informací a podvědomě cítí potřebu na tyto informace nějak zareagovat. Předpovědi investičních analytiků nejsou žádnou výjimkou. Stačí si vzpomenout na elegantní lidi v drahých oblecích sedící u kmitajících monitorů, pod nimiž běží několik pásků s nejnovějšími cenami akcií. Ti, kteří mají přístup k satelitnímu či kabelovému vysílání, jistě znají například americkou stanici CNBC, kde se jako na orloji střídají profesionálové a jeden po druhém nám říkají buď co se stalo, nebo co se stane. To se vše odehrává v takové rychlosti, že brzo jsou jejich příběhy zapomenuty a nahrazeny novými. A tak to jde stále dokola. Zkusme se na chvíli zastavit a prozkoumat kvalitu takových sdělení.

Na konci třetího čtvrtletí minulého roku uveřejnil prestižní deník The Wall Street Journal Europe odhady čtyř stejně prestižních profesionálů ze světa velkých peněz, kteří byly dotázání na to, kde se budou nacházet všechny tři hlavní americké trhy na konci roku 2000. Následující tabulka ukazuje predikce těchto "gurů", jak je výše zmíněný deník nazval, a skutečný stav na konci loňského roku.

Jak je vidět, experti "přestřelili" u všech indexů v průměru o čtvrtinu, což jenom potvrzuje skutečnost, kterou akademikové dokazují již léta (a analytici je za to nenávidí), totiž že ani ti nejvíce glorifikovaní profesionálové neumějí předpovídat vývoj akciového trhu. Nyní se podívejme na konkrétní investiční doporučení analytiků a zajímavé praktiky, jimiž si tito lidé vylepšují renomé v očích nezasvěcené veřejnosti.

V poslední době čím dál tím více investorů netrpělivě sleduje odhady budoucího vývoje zisků společností a především to, zda skutečné zisky byly vyšší nebo nižší v porovnáním s odhady. Trh nemilosrdně trestá akcie firem, jejichž skutečné výsledky nedostáli očekávám analytiků a potažmo i investorů. Nyní, kdy se zdá, že investiční horizont investorů je čím dál tím kratší, je v zájmu ostře sledovaných analytiků, aby jejich předpovědi daly co nejméně důvodů pro pesimistické nálady investorů. Důvody jsou prozaické:

1) Manažeři analyzovaných společností jsou si velmi dobře vědomi účinků nadnesení odhadů o ziscích společností na hodnotu jimi držených opcí; proto společně s analytiky manipulují s odhady tak, že je uměle snižují.
Logika je jasná: čím nižší odhad, tím vyšší šance, že skutečnost bude růžovější než se původně "jevila", analyzovaná společnost tedy překročila plán a investoři se mohou přetrhnout o její akcie, brokeři profitují z provizí a manažeři z akciových opcí. Výsledky četných studií dokazují, že odhady analytiků ohledně zisků společností, konkrétně zisků na akcii (earnings per share), jsou podstatně nepřesnější než neoficiální odhady (v originále whispers, tzn. doslova šeptané informace). Neoficiální, většinou ale spolehlivější informace, může investor bezplatně nalézt například na internetových stránkách EarningsWhispers.com a StreetIQ.com. Profesionální analytikové se ukázali být systematicky pesimističtí a "podstřelili" v 78 procentech případů a zmýlili se v průměru o padesát procent, zatímco odhady zveřejněné na internetu se od skutečnosti lišily pouze o dvacet procent.

2) Nemalá část analytikova platu pochází z investičního bankovnictví (např. IPO, u kterých investiční banka asistovala).
Proto analytici mají sklony více doporučovat akcie společností, na jejichž emisi (primární či sekundární) se investiční banka podílela. Akademici z Cornell’s Johnson School zkoumali investiční doporučení, která se týkala primárních emisí akcií (IPO) 391 společností v letech 1991-1992 a po následující dva roky zkoumali vývoj cen těchto akcií na trhu. Došli k zajímavým závěrům. Jednak potvrdili hypotézu, že analytici spjatí s investičním bankovnictvím opravdu nadměrně favorizují "své klienty". Navíc, což je pro investora mnohem zajímavější, zjistili, že výkonnost akcií doporučovaných těmito zainteresovanými analytiky pokulhává o obrovských 55 procent za výkonností akcií, které byly doporučovány analytiky, jejichž společnost se na hodnocených IPO nepodílela.

3) Analytici jsou ostře sledování médii a jakýkoliv jejich přehnaný optimismus jim na popularitě nepřidá.

4) Nezanedbatelný je rozdíl v přístupu analytiků k velkým institucionálním klientům a drobným retailovým investorům.
Mnoho různých studií prokazuje, že analytici opravdu neumí (a nemají zájem) správně předpovídat budoucí vývoj zisků společností, jenž je vlastně jádrem investičních doporučení. David Dreman zkoumal správnost takových odhadů a ve své první studii došel k závěru, že v letech 1982-1990 se odhady analytiků lišily v porovnání se skutečným stavem o čtyřicet procent. Ve své druhé studii, která pokrývala období od roku 1990 do roku 1996, došel k závěru, že se analytici odchýlili v průměru o téměř polovinu.

Jak jsou analytikové pesimističtí ve svých předpovědích fundamentálních údajů, tak jsou naopak nadměrně optimističtí ve svých konkrétních doporučeních. A to velmi optimističtí. Společnost Zacks, která se na svých internetových stránkách mj. nabízí analýzy více než tří tisícovek analytiků, zkoumala tyto doporučení v roce 1999 a její zjištění je následující:

Z uvedených dat jednoznačně vyplývá dichotomie mezi podílem správných odhadů analytiků a jejich obsahem jejich konkrétních doporučení. Za povšimnutí stojí zejména směšný podíl doporučení k prodeji. Na všech analytických predikcích se prodeje podílejí jen jedním jediným procentem! Svědčí to o tom, že analytikové dokonale znají duši investora. Vědí, že investoři rádi slyší samé pozitivní zprávy a běda, pokud jim analytik jenom trochu naznačí, že budoucnost nebude až tak dokonalá, jak si přejí.

Našinec může shlédnout podobnou studii Pavla Kohouta, která vychází ze statistiky B.I.G. Expert sbírající investiční doporučení českých profesionálů. Ta potvrzuje nadměrný optimismus českých analytiků a omezenost jejich doporučení.

Pro racionálního investora z toho vyplývá, že by měl brát s velkou rezervou všechna doporučení a všechny zaručené predikce, které, byť mohou být založeny na správných skutečnostech, jsou pouze a jenom pokusy o předpovídání budoucnosti, takže pamatujte, že nikdo nemá křišťálovou kouli a nikdo nemůže dokonale vědět, co nám budoucnost přichystá.

To neznamená, že by investor měl úplně ignorovat analytické zprávy, v současnosti v hojném počtu zdarma přístupné na internetu. Říká se, že analytikova zpráva může být užitečná, ale pouze v případě, že se investor nebude dívat na konkrétní investiční doporučení k ní připojené. Investor by takové analýzy číst měl, protože mohou být zdrojem zajímavých informací a podnětů pro jeho další kroky v nejistém světě investování.

Jaký je váš názor na doporučení analytiků? Myslíte si, že existují lidé, kteří jsou schopni správně a soustavně předpovídat vývoj na finančních trzích? Umí to prognostik Zeman? Napište svůj názor.