Všechno co jste chtěli vědět o Fedu II

Struktura Fedu

Nejdůležitějším orgánem Federálního rezervního systému je sedmičlenný Výbor guvernérů (Board of Governors), který má sídlo ve Washingtonu. Funkční období jednotlivých guvernérů je 14 let. K výměně jednoho člena Rady guvernérů dochází vždy jednou za 2 roky, a to v každém roce, který končí sudou číslicí, takže po čtrnácti letech dojde k úplné výměně celého Výboru. Guvernéři jsou do svých funkcí jmenováni prezidentem a potvrzeni Senátem. Z guvernérů vybere americký prezident předsedu a místopředsedu, jejichž funkční období jsou čtyři roky (ale mohou být jmenováni až třikrát po sobě). Jejich jmenováni rovněž podléhá schválení Senátu. Současným předsedou Výboru guvernérů je Alan Greenspan (na snímku), a to od roku 1987.

Funkce Výboru guvernérů jsou:

1) Stanovení a provádění měnové politiky.
Toto je primární funkce Výboru, který ji provádí prostřednictvím tří nástrojů:

a) Operace na volném trhu

Ty jsou zdaleka nejdůležitějším a nejpoužívanějším nástrojem (podílí se asi 90 procenty na celkové emisi peněz). Spočívají v nákupech nebo prodejích cenných papírů federální vlády (především) nebo vládních agentur na volném trhu (nákup těchto cenných papírů obecně zvyšuje bankovní rezervy, při prodeji je tomu naopak). Cílem těchto operací je ovlivnit výši bankovních rezerv a potažmo i množství peněz v ekonomice, které je z praktických důvodů vyjádřeno měnovými nebo úvěrovými agregáty, jejichž náplň je v různých ekonomikách různá. Klíčovým operativním kritériem, které Fed využívá pro ovlivnění množství peněz v ekonomice, je federal funds rate, což je průměrná úroková sazba z overnight půjček na mezibanovním trhu. Jinými slovy je to krátkodobá úroková sazba, za kterou si banky navzájem mezi sebou poskytují úvěry ze svých rezerv ve Federálními rezervním systému nebo za kterou si půjčují peníze přímo od Federálních rezervních bank. Celý proces probíhá tak, že Federální výbor volného trhu nejprve stanoví cílovou výši federal funds rate, které se potom svými operacemi snaží dosáhnout. Pokud by Fed nedodal dostatek likvidity (tzn. nevyhověl by poptávce bank při dané výši sazby z federálních fondů), pak by došlo k růstu této sazby, protože by vzrostla cena půjčovaných peněz a naopak.

Růst sazby z federálních fondů v praxi znamená zvýšení nákladů bank na získání zdrojů, na které banky zareagují zvýšením úrokových sazeb z poskztovaných úvěrů, což má dopad napříč ekonomikou. Podnikům rostou úrokové platby z úvěrů, proto mohou například omezit svou investiční činnost a méně spotřebitelů si může dovolit refinancovat nákup domu či auta hypotéčním nebo jiným úvěrem.

Operace na volném trhu mohou být dočasné (repurchase agreement) nebo trvalé (coupon passes). Dočasné operace Fed provádí, pokud je toho názoru, že přebytek nebo naopak nedostatek likvidity v bankovním systému je dočasný. V praxi to vypadá tak, že dealer při prodeji cenných papírů garantuje Fedu zpětný odkup těchto cenných papírů k určitému datu v budoucnosti.

Výbor guvernérů provádí operace na volném trhu nepřímo prostřednictvím Federálního výboru volného trhu (viz níže).

b) Změna výše povinných minimálních rezerv

Toto je nejméně používáný nástroj měnové politiky Fedu. Nutno dodat, že také mezi bankami nejméně oblíbený. Povinné minimální rezervy se vztahují pouze na něco kolem 25 procent vkladů v bankách. To znamená, že banky musí držet rezervy oproti takovým depozitům, a to ve výši stanovené Fedem. Snížení sazby má stejný účinek jako nákup cenných papírů na volném trhu.

c) Diskontní nástroje

Fed stanovuje diskontní sazbu, která představuje úrokovou mírou, za níž si mohou banky a jiné depozitní instituce vypůjčit peníze od regionálních Federálních rezervních bank. Jde o krátkodobé úvěry, kterými řeší banky přechodné nedostatky v likviditě. V zásadě se jedná o nepřímý nástroj, protože banky nemusejí takových úvěrů využít. Fed také může stanovit maximální výši úvěru, který mohou banky získat.

2) Bankovní regulace a dohled.
Výbor regulaci a dohled provádí buď přímo nebo prostřednictvím Federálních rezervních bank. Sleduje bezpečnost a spolehlivost, a to jak domácích bank a jejich holdingových společností, tak i zahraničních bank v USA nebo amerických bank v zahraničí.

3) Dohled nad Federálními rezervními bankami.
Výbor kontroluje hospodaření těchto bank. Zaměřuje se především na aktivity, které spadají do jejich tzv. funkce banky bank (např. zúčtování vzájemných transakcí bank).

4) Shromažďování dat a provádění výzkumu.
Fed zaměstnává velké množství ekonomů, kteří mají na starost analýzy dat, jako jsou údaje o bankovních rezervách, měnových agregátech, úrokových sazbách a vývoji domácího produktu, a vytvářejí podklady pro provádění měnové politiky.

Hospodaření Výboru guvernérů podléhá nezávislému auditu a jeho výsledky jsou každoročně publikovány ve výroční zprávě Výboru.

Dočetli jste druhé pokračování exkursu do Federálního rezervního systému. První díl najdete zde. V zítřejším pokračování se dozvíte kolik je v USA rezervních bank a členů systému.

Myslíte, že by mohl být americký systém centrálního bankovnictví opakovatelným v Evropské unii? Jaký je váš názor na budoucí vývoj kurzu eura k dolaru? Je Alan Greenspan nejmocnějším Američanem? Napište váš názor. Reakce na předchozí díl jsou zde.