O vás bez vás

Přesně takovou diskusi rozpoutali čtenáři před několika dny na názorových stránkách serveru Peníze.CZ. Pokusili jsme se najít na vaše otázky odpovědi z pohledu všech účastníků daného trhu.

"Zákon to umožňuje," potvrdila jednoznačně ředitelka Asociace penzijních fondů Eva Vítková. "Zvolený způsob umožňuje legislativa," uvedl rovněž Mojmír Bakalář z personálního odboru generálního ředitelství Českých drah. A dodal: "V tak velké a strukturované organizaci je dané řešení nejvhodnějším jak pro firmu, tak především pro zaměstnance, přestože začátky jsou pochopitelně složité."

Proč firmy rozhodují za své zaměstnance?

Zaměstnavatelé však především rozhodují právem silnějšího. "Není přece povinností zaměstnavatele, aby nám na penzijní připojištění přispíval," řekla například Naděžda Šebestová z odborů třeboňského Otavanu. Otevřeněji to vysvětlila její kolegyně Milena Příbramská, personální šéfka firmy: "Nechtěla bych říct, že je to diktát – prostě tak rozhodl majitel." I podle mluvčí největšího Vojenského otevřeného penzijního fondu (profil, názoryFalse)Jaroslavy Matouškové je výběr toho 'správného' fondu věcí firemního vedení. "Přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění je v mnoha firmách součástí sociálního programu. Kterému penzijnímu fondu bude zaměstnavatel přispívat, je manažerské rozhodnutí každého zaměstnavatele," míní Matoušková.

Omezovaný výběr fondů však firmy zdůvodňují i racionálními argumenty, jež si jsou podobné jako vejce vejci – jednodušší administrativa, racionalizace nákladů, efektivnější vzájemná komunikace... Ředitelka Vítková z oborové asociace však připomíná, že podobné důvody již padly – členské fondy totiž disponují jednotným programovým řešením pro zúčtování zaměstnavatelských plateb.

Pravda pod pokličkou

Exkluzivní postavení penzijního fondu v sociálním programu zaměstnavatele však nebývá zadarmo, ale výměnou za motivaci kompetentních manažerů či celé firmy. "Každý fond má vytvořený vlastní pobídkový systém pro velké zaměstnavatele," říká Radek Mann ze Společnosti ekonomických poradců. Podle něho tak například firma s půldruhým stem zaměstnanců může počítat s benefitem okolo tří procent z ročně vybraných příspěvků na penzijní připojištění – při vyšších objemech vkladů jsou fondy dokonce ochotny vrátit podnikům až do devíti procent z vybraných příspěvků.

To však není všechno. Například od České pojišťovny je tak možné získat levnější sazby pojistek, leasingová firma IPB zase nabídne nulový leasing.

Pro všechny to výhodné není

Vazba penzijního připojištění na jiné produkty finanční skupiny je ale současně důvodem, proč je pro řadu klientů nevýhodné spořit u fondu vybraného firmou. Mnozí klienti totiž těží z obdobných výhod poskytovaných jim finančními institucemi – a změna fondu může znamenat nepříjemné zvýšení ceny pojistky či dokonce nutnost zaplatit nějaké odškodné.

Podle Radka Manna jsou mnozí klienti znechuceni omezováním ze strany svých zaměstnavatelů. Pět až deset lidí ze sta proto nepřistoupí na nabídku zaměstnavatelem poskytovaného příspěvku směřovaného do jediného fondu. "Klienti taková omezení vnímají negativně," potvrzuje i finanční poradkyně Václava Krohová pracující pro OVB Allfinanz, "pokud firmy chtějí svým zaměstnancům přispívat, neměly by je nijak omezovat."

Praxe exkluzivního zastoupení fondů ve firmách je zřejmě na škodu i samotné myšlence penzijního připojištění. Připouští to například Jiří Kuník z litvínovského Chemopetrolu. Ten až do nešťastného konce penzijního fondu Certum-Renta rovněž poskytoval příspěvek pouze zaměstnancům, kteří uzavřeli smlouvu s tímto vybraným fondem. "Lidé chtějí svobodnou volbu. Když jsme přispívali do jediného fondu, mnozí zaměstnanci uzavírali smlouvy s jinými fondy, i když tak přicházeli o příspěvek," potvrdil Kuník. S podobnou zkušeností se svěřila i zástupkyně odborů ostravské firmy OKD.

Zaměstnavatel riskuje

Častým argumentem zaměstnavatelů pro omezenou nabídku penzijního připojištění je i větší schopnost firmy posoudit ekonomické zdraví penzijního fondu. Právě zkušenost Litvínovských ale ukazuje, že tady na sebe firma přebírá zbytečně velké riziko – byť 'jenom' morální. "Právě konec vybraného fondu nás přivedl k liberálnějšímu pojetí přispívat lidem do jakéhokoliv fondu," potvrzuje Kuník z Chemopetrolu. Od loňského léta tak firma lidem dokonce nabízí alternativu k penzijnímu připojištění – příspěvek na životní pojištění.

Konkurenční boj asi nezbaví penzijní fondy choutek na exkluzivní zastoupení ve firmách. Zápas o pozice se však zřejmě odehrává jen během jednání 'mezi čtyřma očima'. Jak jsme si v redakci Peněz.CZ ověřili, po telefonu se totiž zástupce firmy vybírající penzijní fond pro své zaměstnance nesetká s vynucovaným výhradním zastoupením. "Záleží na zaměstnavateli, každopádně by si neměl vybrat jeden fond a brát tak na sebe velkou zodpovědnost," doporučovali shodně zástupci Spořitelního penzijního fondu (profil, názory) i Penzijního fondu Komerční banky (profil, názory, koupit).

Omezují firmy své zaměstnance tím, že vyberou konkrétní penzijní fond, do něhož budou směřovat své příspěvky? Nebo tím eliminují případná rizika volby nezdravého fondu? Domníváte se, že konkurenční boj na trhu s penzijním připojištěním probíhá eticky? K tomu všemu nám můžete napsat svůj názor.