Srovnávejme srovnatelné

Úvodní rozhovor mezi investorem a jeho finančním poradcem či investičním manažerem se dříve nebo později stočí na tři klíčové determinanty:

• investiční horizont
• riziková averze/tolerance
• benchmark

V délce investice a potřebné likviditě má téměř každý jasno. Klientův vztah k riziku určí správce dotazníkem a modelováním hypotetických scénářů s využitím historických datových řad (výnosy, volatilita a korelace jednotlivých investičních instrumentů). Avšak otázku stanovení odpovídajícího benchmarku, volně přeloženo srovnávací míry, spousta klientů podceňuje. Velká část investiční veřejnosti jej pro své potřeby není schopna ani přesněji definovat. Pak v praxi často dochází ke srovnávání investorských úspěchů typu: "Hele, strejda Pavel loni vydělal přes čtrnáct procent a my jen devět! Jak je to možný?" Tito investoři si totiž neuvědomují, že většina správců považuje odsouhlasený benchmark za bezrizikový, takzvaně 'risk less'.

Zodpovědnost za případné ztráty benchmarku jsou pak na bedrech investora. Správce zodpovídá jen za výsledky odchylek od benchmarku, kterými podstupuje rizika za účelem dosažení nadvýnosu a překonání srovnávací míry.

Co je to benchmark?

Nejpoužívanější indexy pro tvorbu benchmarku
akcie	dluhopisy
Dow Jones Averages	Dow Jones Bond Averages
Standard & Poors Indexes
Russell	Merrill Lynch
Wilshire	Salomon Brothers
Morgan Stanley Capital Indexes	PBICS 100

Benchmark je v podstatě referenční portfolio zvolené investorem, které reprezentuje nejlepší proveditelnou pasivní investiční strategii, která v sobě odráží investorovy preference a požadavky na likviditu a kredibilitu. Důsledně a správně zvolený benchmark je pak jedinou srovnávací mírou, kterou můžeme vztáhnout k výkonu vlastního portfolia. Máte-li tedy akciové portfolio s celosvětovým záběrem, můžete si třeba zvolit známý Morgan Stanley Capital Index (MSCI) World (www.mscidata.com). Pokud pak tento index utrpí roční ztrátu například třicet procent a váš výsledek je sice minus, ale jen deset procent, můžete být spokojeni. Překonali jste benchmark!

Veřejný nebo vlastní?

Výše uvedený příklad volby srovnávací míry byl velmi jednoduchý. Stejně tak jednoduché by bylo sledování a monitorování vývoje tohoto benchmarku na uvedené veřejně dostupné internetové adrese. Chcete-li však dosáhnout komplexního cíle, kterým je sledování celkové kvality zhodnocení aktiv, musíte sledovat vlastní benchmark. Ten by měl být složením odpovídající vašim disponibilním aktivům. Pokud tedy máte například polovinu svého majetku uloženu v bance na termínovaném korunovém vkladu, čtvrtinu v globálním akciovém fondu a zbytek v tuzemských dluhopisech, měl by váš vlastní benchmark vypadat asi takto:

• 50 % PRIBID, například tříměsíční
• 25 % MSCI World
• 25 % PBICS 100

Sledování a kompletace takovéhoto soukromého benchmarku je sice časově náročná, ale určitě stojí za tu trochu námahy. Práci vám ulehčí využití vhodného programového vybavení a volba odpovídající periodicity (denně, týdně, měsíčně). Pak už plně dostačuje myslet na to, že každá změna portfolia, odchylka od benchmarku by měla být jakousi přidanou hodnotou, která přispívá k tvorbě nadvýnosu ve vašem portfoliu. Velmi důležité je však taktéž průběžné analyzování vztahu výnos versus volatilita u benchmarku a vlastního portfolia. Ale o tom zase někdy příště.

Jaká je vaše zkušenost - porovnávají lidé porovnatelné, nebo poměřují 'hrušky s jablky'? Svěřte se nám, třeba i s nějakou humornou historkou z vlastní praxe.

Autor je externím spolupracovníkem redakce.