Nekonečný medvědí příběh

V posledních letech se v USA i v Evropě právě kvůli vysokým transakčním nákladům značně rozšířilo pasivní, indexové investování. Pokud někdo vstoupil počátkem devadesátých let do fondu, kopírujícího některé významné akciové indexy (např. široký americký index SP500, index amerických technologií Nasdaq, či německý DAX30) a podařilo se mu na jaře 2000 vystoupit, nemůže litovat. A nemusí litovat ani když na svou investici "zapomněl", protože i dnes jsou tyto indexy znatelně výše než na začátku devadesátých let.

To vše platí pro velké a likvidní trhy USA a Evropy. Jak by však dopadl pasivní investor, který by se rozhodl kopírovat oficiální index pražské burzy PX50 ?

Sedm let stále dolů

Oficiální index pražské burzy cenných papírů PX50 byl zaveden 5.4.1994 při příležitosti prvního výročí zahájení obchodování. Výchozí hodnota indexu byla stanovena na 1000 bodů. Index PX50 pak byl zpětně propočten od 7.9.1993.

Na prvním grafu je index PX50 ve vybrané společnosti. Americké blue-chips zastupuje nejstarší akciový index světa Dow Jones Industrial Average (DJIA), který se skládá ze třiceti nejdůležitějších podniků v USA a je stanovován již od roku 1897. Dále jsou zde indexy americké elektronické burzy Nasdaq. Jde o index Nasdaq composite, zahrnující přes 5000, většinou technologických titulů a jeho mladší bratr Nasdaq 100, který je tvořen stovkou vybraných podniků. Nakonec je zde index frankfurtské burzy DAX 30, který popisuje třicet německých blue-chips.

Srovnání akc.indexu PX50, německého indexu DAX30 a vybraných indexů USA

Vidíme, že index PX50 zahájil impozantně. V tomto případě šlo však pouze jen o spekulativní bublinu. Po jejím prasknutí se index PX50 pohyboval po nějaký čas "v lajně". Od roku 1997 pod vlivem ekonomických problémů začíná ztrácet půdu pod nohama a od té doby se již (až na krátkou býčí epizodu počátkem roku 2000, kdy se k nám částečně přenesla vrcholící technologická euforie) nevzpamatoval (i když se ekonomická situace zlepšila) a plazí se při ose x v uctivém odstupu od ostatních sledovaných indexů.

Můžeme namítnout, že zde srovnáváme nesrovnatelné. Jde přece o úplně jiné ekonomiky a bůhví jaká měla být reálná startovní cena českých akcií. To je sice pravda, ale nejde zde o absolutní hodnoty, ale o trend. A ten je u indexu PX50, ne-li medvědí, tak v lepším případě stagnující. Nicméně na druhém grafu jsou s naším indexem PX50 porovnávány akciové indexy srovnatelných zemí. Jde o akciový index varšavské burzy WIG a index burzy budapešťské BUX. Sestavu doplňuje opět německý index DAX30. Časovým počátkem je zde 1.září 1994, odkdy jsou dispozici údaje z maďarského a polského trhu a kdy se již příliš neprojevuje spekulativní bublina českého trhu.

Index PX50 zaujímá opět "s přehledem" poslední místo. Pozoruhodný je zde přitom značný výkon i volatilita maďarského indexu BUX. Není zde cílem spekulovat proč má český akciový průběh takovýto průběh, nakolik je zde vliv politický, ekonomický či dřívější netransparentnost trhu, neúcta k morálce a zákonům, nebo nedostatek kvalitních českých akcií. Jisté však je, že pasivní investor, který si nakoupil české blue-chips, aby přibližně kopíroval index PX50 (stačily ty akcie, které jsou obchodovány ve SPAD), nebo si zakoupil podílové listy Sporotrendu, nemá až do dnešní doby příliš důvodu ke spokojenosti.

Vybrané středoevropské akciové indexy

Nezbývá než věřit v lepší časy, nebo pasivně vůbec na českém akciovém neinvestovat. Je ovšem pravda, že náš akciový trh funguje příliš krátce a zlepšení může přinést náš vstup do EU. Doposud to však, hlavně ve srovnání s Maďarskem i Polskem, byl příběh opravdu tristní.

Mají kapitálové trhy Česka, Maďarska a Polska šanci? Myslíte, že po vstupu do Evropské unie trhy výrazně vzrostou? Napište nám co si myslíte.

Autor je spolupracovníkem redakce