IPO: šťastný konec pro úspěšné podnikatele

V době nedávného boomu akciových trhů byla častým zaklínadlem investorů tajemná zkratka – IPO. Tato tři písmena znamenají Initial Public Offering – počáteční veřejnou nabídku akcií “nové firmy”. Ty uvozovky jsou tam úmyslně, úplně nová firma totiž nemá na získání peněz na burze moc šancí. Navíc podmínky většiny nových trhů vyžadují alespoň nějakou dobu existence. Firma je tak nová jen pro investory na trzích. Aby však byla při boji o jejich peníze úspěšná, měla by mít zajímavý obor činnosti, dobré výsledky hospodaření a dostatečný růstový potenciál. Přesto ani tyto parametry nemusí znamenat úspěch. O tom se mohla přesvědčit brněnská společnost Limart, které se o IPO na pražské burze pokusila. Přestože firma vykazuje zisk, objemy prodeje rychle rostou a vedení tvrdí, že na trhu je dostatečně velký prostor pro další expanzi, nebylo IPO úspěšné. Cílem majitelů firmy bylo získat kapitál na rozšíření provozu. Investoři však o akcie neprojevili dostatečné zájem a tak se emisi ve výši pouhých 150 milionů korun nepodařilo prodat. Největší chyba asi byla ve výběru potenciálních investorů, emise byla nabídnuta pouze velkým zájemcům, kteří však měli obavy, jestli s akciemi bude v budoucnu aktivně obchodovat.

Všem primárním emisím (jak se někdy IPO také říká) předchází dlouhá fáze přípravy. Zatímco na vyspělých trzích jde většinou o půl roku až rok, podle některých odborníků by podobný proces u nás vyžadoval nejméně dvojnásobek. Pro investory však IPO začíná až na konci přípravné fáze, v té době je zveřejněn tzv. předběžný prospekt s podrobnými informacemi o firmě, jehož cílem je zjistit případnou poptávku a stanovit cenu akcií. Tohoto procesu se však většinou mohou zúčastňovat pouze velké firmy. Na jeho základě se stanoví cena a objem emise, v případě malého zájmu k IPO vůbec nedojde. V další fázi již je zveřejněn prospekt včetně emisního kurzu a investoři jsou vyzvání k podání svých objednávek. Stejně jako u předběžných poptávek i tato bývá vždy omezena na několik velkých firem, které však mohou zprostředkovat účast na primární emisi i malým zájemcům.

Na nových trzích ve vyspělých zemích světa se ještě před pár lety děly desítky IPO týdně, dnes se takového čísla nedosáhne ani za měsíc. Problém je v nezájmu investorů, který se často váže na aktuální vývoj akciových trhů. Ty jim v současnosti moc radosti nedělají a tak si mezi emisemi nových společností pečlivě vybírají. V dobách akciových boomů však taková pečlivost nepanovala a investoři brali za vděk se vším co přišlo. Byly dokonce období, kdy kurz akcií každé nové společnosti už v den emise letěl nahoru o desítky procent a pokud šlo o zvlášť zajímavou firmu, mohly to být i stovky procent. Cena mnohých z nich dnes dosahuje pouhých zlomků toho co stály na začátku, což je pro mnoho investorů velice tvrdé probuzení do skutečnosti.

Považujete také IPO za úspěšné zakončení podnikání? Zúčastnili by jste se primární emise jako investoři? Podělte se o své názory s ostatními