Udrží se dolar na výsluní?

Při zavedení eura byl jeho kurz vůči dolaru administrativně stanoven na 1,16 USD/EUR. Tato hodnota byla určena na základě porovnání kupních sil a jiných srovnávacích ukazatelů obou měn. Očekávání spojené s eurem byly obrovské. Po několika měsících bylo všechno jinak. Euro během dvaadvaceti měsíců od svého zavedení, ke zlosti většiny obyvatel EU, ztratilo 30 procent své hodnoty.

Investoři mají Ameriku rádi

Jak je možné, že se hodnota dolaru tak silně odchýlila od jeho kupní síly? Důvodem je příliv zahraničního kapitálu do USA. Příliv kapitálu totiž zvyšuje poptávku po domácí měně, s čímž se můžeme setkat i u nás jak to dobře známe z posilování naší koruny v období, kdy se očekává významná platba za nějaký zprivatizovaný podnik (např. platba Société Génerale za Komerční banku). Abychom mohli ovšem vidět všechny souvislosti, je třeba si uvědomit o jak obrovský objem kapitálu plynoucího do USA jde.

V grafu - Cizinci vlastněný majetek v USA- je zřetelně vidět, že majetek zahraničních osob v USA se od roku 1976 zvýšil 27 krát a ke konci roku 2000 dosáhl astronomických osmi triliard dolarů – tj. čísla s patnácti nulami! Pro představu to je 167 000 násobek hrubého domácího produktu ČR.

Toto číslo se samozřejmě zdá a je ohromné – vždyť odpovídá 863 násobku hrubého národního produktu USA. Ale abychom správně rozuměli tomuto číslu a jeho vztahu na kapitálové toky je třeba posoudit, kolik majetku vlastní Američané v zahraničí. Další graf – Mezinárodní investiční pozice USA – nám ukazuje, že tato pozice je silně pasivní, zahraniční investoři vlastní v USA majetek, jehož hodnota je téměř o dva triliony dolarů vyšší, než objem majetku, které vlastní američtí investoři v zahraničí.

Dolaru pomáhala výkonná ekonomika

Zatímco ještě do poloviny osmdesátých let byla pozice USA aktivní, došlo zejména koncem devadesátých let k prudkému růstu investic do Spojených států. Bylo to způsobeno silným růstem americké ekonomiky, produktivity a zisků, a to zejména vlivem technologické nadřazenosti této země. Růst zisků přitáhl investory do cenných papírů ze zahraničí. K tomu se přidala vlna akvizic a fůzí ve kterých se zejména evropské firmy snažily získat přístup k nejnovějším technologiím. Navíc nové technologie, zejména internetové firmy, jejichž akcie žádní analytici nedokázali správně ocenit, se staly předmětem spekulační bubliny. Jen během roku 1999 koupili zahraniční investoři za 332 miliard dolarů americké akcie a dluhopisy a 276 miliard dolarů bylo vynaloženo v přímých investicích – tj. při koupi amerických firem a nemovitostí.

V březnu 2000, kdy americký kapitálový trh dosáhl maxima, měli zahraniční investoři přibližně:
- 1,4 trilionu USD v amerických akciích, neboli 7 % z celku
- 900 miliard USD v obligacích vydaných americkými společnostmi, což je 20 % z celku
- 1,3 trilionu USD v obligacích americké vlády, neboli 35 % ze všech vydaných
- 1,2 trilionu USD v přímých investicích – tedy kolem 5-8 % z celku

Protože většina těchto peněz pocházela z EU, muselo zcela přirozeně docházet k poklesu hodnoty eura vůči dolaru. Na druhou stranu slabé euro pomohlo EU k ekonomickému růstu. Evropské zboží bylo na zahraničních trzích levnější a což přispělo k růstu exportu. Kapitálové toky, a zejména krátkodobý spekulační kapitál, jsou ovšem velmi nestabilní a zejména v současném globálním prostředí jdou tam, kde dosáhnou nejvyšší míry zhodnocení a nejnižšího rizika. Směnné kurzy na rozdíl od akciových se totiž pohybují v dlouhodobějších trendech a zlomit trend není snadné. Z toho těžil do současnosti i dolar. Výnosnost amerických obligací byla ještě do minulého roku vyšší než obligací v EU a navíc investoři z EU těžili ze zhodnocování dolaru. Jestliže úrokový výnos z jednoletých státních pokladničních poukázek USA dosahoval v minulém roce 6,12 procenta a navíc se dolar oproti euru zhodnotil o 12,6 procenta, pak celkový výnos investora z EU činil 19,5 procenta.

Trhy padají, co udělá dolar?

Tato situace se ovšem v blízké budoucnosti může změnit. Akcioví investoři utrpěli v posledních 18 měsících vysoké ztráty. Jeden z hlavních indexů americké burzy – S&P 500 poklesl od svého maxima v březnu 2000 o 35 procent a Nasdaq, který zahrnuje převážně technologické akcie „Nové ekonomiky“, se snížil o 70 procent. O prudkém růstu akcií vzhledem ke klesajícím ziskům firem nemůže být zatím ani řeč. Krátkodobé úrokové míry v USA se také od počátku letošního roku prudce snížily a to díky snaze FEDu (centrální banky USA) zabránit recesi. FED rate byla snížena z 6,5 procenta na počátku letošního roku na současná 2,5 procenta (nejnižší sazba za posledních čtyřicet let) - a to za devět měsíců! Úrokové sazby se tak dostaly na své dlouhodobé minimum – např. pokladniční poukázka v USA se splatností jednoho roku nesla v září pouhé 2,82 procenta. Mezinárodní měnový fond navíc v září revidoval odhad růstu americké ekonomiky pro letošní rok směrem dolů – z 1,5 procenta na 1,3 procenta, v roce 2002 to má být 2,2 procenta. Přitom ještě v roce 1999 to bylo 4,1 procenta. Vyhlídky Eurozóny jsou v porovnání s USA o něco radostnější. Růst má v letošním roce dosáhnout 1,8 procenta, a v příštím roce se má vyrovnat s americkým.

Markantní změna v úrokových sazbách mezi USA a EU v letošním roce může mít podstatný vliv na investory. Americké krátko a střednědobé obligace totiž už nevynáší tolik co před rokem. Úrokové míry jsou v Evropě oproti USA vyšší a to by mohlo přilákat zahraniční, zejména americké investory – investice do akcií jsou dnes obzvlášť nejisté a americké dluhopisy nesou směšné výnosy. Ovšem k tomu bude třeba, aby došlo k obrácení kapitálového toku z EU do USA. Úrokový diferenciál, rozdíl mezi úrokem v EU a USA, není totiž tím hlavním co investory zajímá – ten je totiž při současné výši úroků velmi nízký. Podstatný je vývoj směnného kurzu mezi eurem a dolarem.

Z následujícího grafu – Kapitálový tok z USA a do USA – je zřetelně vidět, že v druhém kvartálu letošního roku došlo k dramatickému snížení kapitálového toku do USA. Z hlediska kapitálových toků byl tento pokles prozatím vyrovnán snížením kapitálového toku z USA.

Aktuální otázkou je, jak dlouho může přítok kapitálu do USA vydržet. Vezmeme-li v úvahu nedávné události a obvyklé obavy investorů investovat v dobách zvýšené nejistoty na zahraničních trzích roste pravděpodobnost, že dojde k obratu trendu. Velikost současných investic zahraničních investorů do USA - a to ať absolutní nebo relativní - tuto pravděpodobnost jen zvyšuje. Výše uvedené grafy ukazují, že objem kapitálových toků do USA nemůže být dlouhodobě udržitelný, dříve nebo později se tak situace obrátí. Odchod kapitálu ze Spojených států pak může způsobit jen jedno – pokles dolaru a posílení eura.

Jaký vývoj investic do Spojených států očekáváte vy? Myslíte si, že se to výrazně projeví na kurzu americké měny? Podělte se o své názory s ostatními.