Telefon a auto již moc neláká

Oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers zveřejnilo výsledky své pravidelné studie zaměřené na politiku odměňování a zaměstnaneckých výhod v České republice. Ze Studie odměňování PayWell 2001 vyplývá, že význam zaměstnaneckých výhod a různých forem mimoplatového odměňování stále roste. Studie také potvrdila dlouhodobý trend růstu důležitosti pobídkové složky platu zaměstnanců, a to nejen u obchodních pozic, u kterých je tato tendence nejvíce patrná.

Studie odměňování PayWell je pravidelně realizována již od roku 1992 a letos se jí zúčastnilo přes 160 společností. Vzhledem k tomu, že cílem studie je získat přehled o platové situaci českých zaměstnanců ve společnostech se zahraniční kapitálovou účastí působících v ČR a zaměstnanců perspektivních českých společností, netýkají se údaje o platech, politice odměňování a zaměstnaneckých výhodách cizích státních příslušníků.

Z nejzajímavějších výsledků studie vybíráme: 

Již třetím rokem vykazují společnosti účastnící se Studie odměňování PayWell téměř totožný průměrný růst mezd svých zaměstnanců. Při posledním přehodnocování vzrostly mzdy v průměru o 7,4 procenta. V příštím roce plánují respondenti studie navýšit mzdy podobně – v průměru o 7,1 procenta. Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2000 k meziročnímu nárůstu hrubých mezd v České republice o 6,6 procenta (při roční míře inflace 3,9 %).

Výše nástupního platu absolventů vysokých škol bez předcházející praxe činila u respondentů v letošním roce v průměru 17 887 korun měsíčně (loni 17 825 korun), přičemž nejčastěji uváděný nástupní plat byl 15 000 korun. U středoškoláků bez praxe dosáhl průměrný nástupní plat 13 592 Kč (loni 13 195 korun, nejčastěji uváděná hodnota byla 12 000 korun). 

Mezi úrovní platů dlouhodobě existují velké regionální rozdíly a ve sledovaném období tento trend ještě zesílil. U sledovaných společností byly platy v Praze v průměru o 33,9 procenta vyšší než v ostatních regionech státu, což oproti loňsku znamená nárůst rozdílu o téměř sedm procent. Přitom jen necelá čtvrtina společností, jež se zúčastnily průzkumu, přiznává, že uplatňuje regionální rozdíly při stanovení výše odměn zaměstnanců. Místní rozdíly ve výši platů tak zřejmě existují mezi jednotlivými společnostmi, spíše než mezi regionálními pobočkami jedné společnosti. 

Téměř všichni respondenti pravidelně provádějí hodnocení výkonnosti zaměstnanců. Nejpoužívanější metodou je hodnocení předem stanovených cílů a neformální pohovor se zaměstnancem. Většina společností přehodnocuje platy jednou ročně. Téměř osmdesát procent respondentů uvedlo, že zpravidla zvyšují plat zaměstnance po ukončení zkušební lhůty, a to v průměru o čtrnáct procent (nejčastěji bylo uváděno patnácti procentní navýšení). 

Mezi nejběžněji poskytované zaměstnanecké výhody patří dnes kromě tradičních forem (jako například stravování za dotovanou cenu, nápoje na pracovišti nebo firmou sponzorované společenské či sportovní akce) stále více také zvýhodněný systém poskytované dovolené (pět týdnů dovolené poskytují téměř dvě třetiny respondentů) a příspěvky na penzijní pojištění/ připojištění (poskytuje téměř polovina respondentů). 

Mobilní telefon se v případě některých zaměstnaneckých pozic mění ze zaměstnanecké výhody na standardní vybavení, či dokonce nezbytnost. U obchodních a technických pozic považuje téměř devadesát procent respondentů služební mobilní telefon za důležitou pracovní pomůcku, u manažerských, klíčových či odborných pozic je služební mobilní telefon poskytován více než osmdesát procent pracovníků. V obou kategoriích přitom mnoho společností umožňuje zaměstnancům používat služební mobilní telefony pro soukromé účely (přibližně tři čtvrtiny společností, za různých finančních podmínek).

Dana Formánková, manažerka Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers, k výsledkům studie poznamenala: "Je zřejmé, že zaměstnanecké výhody se v současnosti stávají stále významnější součástí politiky odměňování zaměstnanců. Svědčí o tom koneckonců i nárůst nákladů společností na jejich poskytování. V průměru dosáhly náklady respondentů studie na zaměstnanecké výhody 5,2 procenta z jejich celkových personálních nákladů, což oproti loňsku představuje nárůst o čtvrtinu." 

Studie PayWell se letos zúčastnilo celkem 161 společností, z nichž většinu tvořily zahraniční společnosti působící na českém trhu. Českých společností bylo v průzkumu sedm, společností s částečně zahraniční a částečně českou kapitálovou účastí devatenáct. V rámci váženého statistického zpracování bylo analyzováno celkem 21 587 platových údajů, což představuje oproti minulému roku nárůst o více než padesát procent. Platové statistiky byly analyzovány pro sto všeobecných vzorových pracovních pozic a dalších devadesát jedna specializovaných pracovních pozic. Všeobecné pozice jsou rozděleny do devíti kategorií (ředitel společnosti, personalistika, administrativa, prodej, marketing, služby zákazníkům, finance, technika a logistika). Celkem bylo sledováno jedenáct sektorů (obchod a distribuce, informační technologie a telekomunikace, rychloobrátkové zboží, farmacie, banky a finanční služby, průmyslová výroba, automobilový průmysl, média, spedice, importéři aut, veřejné služby a energetika).

A jak jste na tom vy? Polepšili jste si více, nebo méně, než průměr. Odpovídají výstupy studie PwC realitě, kterou znáte? Napište svůj názor.