Ani po zvýšení se pracovat nevyplatí

Míra nezaměstnanosti činí 8,5 procenta. Jednou z příčin, jak příklady z tohoto článku dokážou, je nepoměr mezi státní sociální podporou a minimální mzdou. Vláda nabídla logické řešení, zvýšení minimální mzdy. Na druhé straně ekonomická teorie vidí jako jednu z příčin nezaměstnanosti příliš vysokou minimální mzdu. Ta totiž představuje administrativní zásah do působení nabídky a poptávky na trhu práce. Cena je uměle vyšší, než za jakou by zaměstnavatelé najímali další dělníky, proto jich zaměstnají méně.

Vládní rozhodování se ocitlo v bezvýchodné situaci. Na jedné straně se nabízí řešení minimální mzdu snížit, na druhé naopak zvýšit. Logicky se nabízí druhá varianta. Za minimální mzdu beztak není ochoten téměř nikdo pracovat, neexistuje tedy ani odpovídající nabídka práce (neuvažujeme "dělníky z východu"). Ovšem zde existuje úskalí. Vysoká minimální mzda uškodí zaměstnavatelům, ti si nebudou moci dovolit drahou pracovní sílu. Legálně či ilegálně začnou zaměstnávat cizince nebo v horším případě zkrachují a sami se ocitnou před branami úřadů práce. Naopak snížení minimální mzdy při zachování současné sociální podpory se jeví jako naprostý nesmysl. I současná výše lidi k práci nemotivuje.

U nás bude minimální mzda činit od nového roku zhruba 39,5 % průměrného platu (nyní 38 %) a řadíme se spíše ke státům z dolní poloviny tabulky tohoto relativního vyjádření. V ostatních státech se ukazatel pohybuje v rozmezí 34 % – 57 %, nejméně ve Spojených státech, Španělsku, Velké Británii, naopak nejvíce ve Francii a Portugalsku. Porovnání s mírou nezaměstnanosti v těchto zemích neukazuje žádnou souvislost. Anglofonní země s relativně nízkou a sociálně štědrá Francie s vysokou nezaměstnaností potvrzují domněnku, že nízká minimální mzda přispívá k jejímu poklesu. Naopak jihoevropské státy, Španělsko a Portugalsko, tento názor vyvracejí.

Jako optimální řešení (pouze z hlediska problému minimální mzda versus sociální dávky), které je ovšem politicky zcela neprůchodné, se jeví radikální řez do dávek státní sociální podpory. Kdyby dramaticky klesly částky životního minima při současné výši minimální mzdy, mnoho lidí by prakticky bylo donuceno si hledat práci. Neprůchodnost tohoto řešení spočívá v tom, že žádná politická strana si nerozhněvá voliče tak velkým zásahem do jejich životní úrovně.

Minimální mzda

Minimální mzda má od příštího roku vzrůst na 5 700 korun měsíčně. Co má člověk pod tímto pojmem představit? Rozumí se jím nejnižší částka, kterou zaměstnavatel musí vyplatit za odvedenou práci. Pro letošní rok činí 30 Kč za hodinu, respektive při standardním čtyřicetihodinovém pracovním týdnu 5000 korun měsíčně. Částky jsou na rozdíl od životního minima či dávek sociální podpory uváděny před zdaněním. Tedy, abychom zjistili kolik vlastně dostaneme, musíme odečíst zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. Letos si tedy zaměstnanci přišli nejméně na 4 194 korun. V příštím roce jim vláda garantuje po zdanění minimálně 4 715 korun.

Životní minimum naše legislativa definuje jako částku potřebnou k pokrytí alespoň základních životních potřeb. Tomu, jehož příjem včetně dávek státní sociální podpory nedosahuje stanovené výše, ho ministerstvo práce a sociálních věcí takzvaně dorovná. Životní minimum má dvě části. První se týká osobních potřeb a je rozlišena podle věku, druhá má postihnout nutné náklady na fungování domácnosti. Více zde.

Pracovat za minimální mzdu se nevyplatí

Úřady práce v ČR registrují 410 tisíc lidí. Je u nás skutečně neřešitelný problém práci najít nebo mnoho lidí prostě pracovat nechce a raději se spoléhá na stát? Čísla jsou neúprosná. Za minimální mzdu se pracovat nevyplatí, jak ukazují následující příklady.

V první variantě máme domácnost, kde žije sama žena s jedním devítiletým dítětem. Jak velká by musela být její mzda, aby si vydělala více než dostane státní sociální podporu? Obecně platí, že má státem garantováno životní minimum. V tomto případě 6 530 Kč. Čistý plat by musel přesáhnout 4 346 Kč, aby její příjem byl vyšší než dávky ze státního rozpočtu. Kdybychom uvažovali výši minimální mzdy platnou od roku 2002, pracovat by se vyplatilo. Zaměstnaná žena by měla k dobru necelé čtyři stovky.

Rodina se dvěma dětmi (2 a 7 let) má životní minimum ve výši 11 100 Kč. Žena dostává rodičovský příspěvek, muž je dlouhodobě nezaměstnaný. Jaké výše by v tomto případě musel dosáhnout jeho plat, aby bylo výhodnější pracovat? I v tomto případě by minimální mzda nestačila. Muž by musel přinést domů více než 4 979 Kč čistého. Zde by ani aktualizovaná výše minimální mzdy nepřinesla rozdíl.

 Poslední tabulka ukazuje početnější rodinu. Rodiče s pěti dětmi (4, 5, 7, 10, 13 let) mají životní minimum ve výši 17 600 Kč. Každý z rodičů by musel vydělat po zdanění více než 4 811 Kč měsíčně, aby přesáhli státem garantované životní minimum. Ani v tomto případě by vyšší minimální mzda nepřiměla k docházení do zaměstnání.

Z těchto údajů je patrné, že za minimální mzdu téměř nikdo pracovat nebude. Pouze v první tabulce by zvýšení minimální mzdy mohlo přimět k práci, ovšem pravděpodobnost, že se tak stane není příliš vysoká. Musejí se totiž hradit určité náklady (doprava do zaměstnání, stravování nebo pracovní oblečení) a také je zde volný čas. Kdo by obětoval kvůli několika stovkám korun desítky hodin volného času?!

Související informace najdete i v naších kalkulačkách:
Výpočet čisté mzdy - o jakou část mzdy vás připraví stát? Neokrádá vás váš zaměstnavatel?
Změna reálné mzdy - zjistěte, zda vaše reálná mzda oproti minulosti vzrostla nebo poklesla.
Životní minimum - nárok na sociální dávky se odvozuje právě od životního minima. Víte vůbec, kolik je to vaše?

Co si myslíte o institutu minimální mzdy? Jak by podle vás měla být vysoká? Za kolik minimálně byste se nechali zaměstnat vy? Napište svůj názor či zkušenost!