Regulace investic penzijních fondů

Regulace investic penzijních fondů
Ve všech členských zemích OECD jsou investice subjektů účastnících se soukromého penzijního systému regulovány, ovšem stupně regulace se značně liší. Investice pojišťoven jsou obecně regulovány mnohem přísněji než investice penzijních fondů.

Konkrétní možnosti investic jsou schváleny regulatorními orgány a musí být v souladu s dalšími požadavky, např. likvidity, umístění, měnového a časového souladu aktiv a pasiv. Ačkoliv v zemích OECD převážně neexistují minimální limity umístění prostředků, často jsou zde nestaveny maximální limity konkrétních druhů investic, které zvyšují diverzifikaci aktiv a tím snižují rizikovost investovaný prostředků jako celku. Samozřejmě při srovnávání jednotlivých zemí se nevyhneme určitému zkreslení neboť stejně definované instrumenty mohou v různých tržních prostředích představovat rozdílnou míru rizika. V mnoha zemích se ukázalo pravidlo obezřetného investování, ponechávající manažerům určitou volnost velice účinné (USA, Velká Británie).

Regulace investic penzijních fondů

Země   Regulace portfolia  
Belgie   Maximálně 15% do zakladatele, 40% do movitostí a pozemků  
Dánsko   Maximálně 40% do nestátní majetku např. akcií  
Francie   Minimálně 50% majetku ve veřejných obligacích zemí OECD Pojištěné fondy min. 34% vládní obligace, max. 40% do movitostí a nemovitostí, max. 15% vkladů, žádná zahr. aktiva  
Německo   max. 30% podíl akcií EU, 25% real. aktiv v EU, 6% dluhopisů z jiných zemí než EU, 20% zahr. Majetku, 10% investic do zakladatele Irsko Diverzifikace musí být prováděna obezřetně a investice do zakladatele oznamovány  
Itálie   Soukromé penzijní fondy nejsou regulovány, investiční politika je definována představenstvem, většina schémat je pojištěna  
Japonsko   min. 50% v dluhopisech, max. 30% v akciích, 20% v reálném majetku, 30% zahr. majetku, max. 10% podílu v jedné společnosti  
Nizozemí  pravidlo obezřetného investování max. 5% do zakladatele  
Norsko   max. 20% v akciích, 30% v půjčkách, které nejsou zajištěny vládou nebo místními orgány, finančními institucemi  
Portugalsko   min. 30% vládních obligací, max. 50% reálného majetku, 15% investic do zakladatele, 40% akcií nebo dluhopisů kótovaných v zahraničí  
Švédsko   většina investic musí být v obligacích a půjčkách  
Velká Británie   pravidlo obezřetného investování max. 5% do zakladatele  
USA   pravidlo obezřetného investování
Pramen: Davis,1995; EFRP,2000; OECD, 2000

Investiční regulace rozlišuje mezi technickými rezervami a vlastním kapitálem. Investice vlastního kapitálu, nebo přinejmenším jeho přebytku nebývá nijak regulována. Regulace se nezaměřuje jen na umístění prostředků, ale také na způsob ohodnocování. Hodnota majetku pak hraje klíčovou úlohu při posuzování zda je společnost schopná dostát svým závazkům. Pravidla týkající se regulace investic penzijních fondů upravují také možnost investovaní do zahraničních instrumentů. Ačkoliv obecný trend spěje k zmírňování regulačních pravidel, stále existují v různých podobách ať přímých nebo nepřímých. Zahraniční investice jsou regulovány následujícími způsoby: 

  • je stanoven maximální limit podílu zahraničních investic na celkovém portfoliu, který je nižší než limit týkající se podobného domácího instrumentu 
  • existuje povinnost držet minimální podíl domácího instrumentu (např. státní dluhopisy) v celkovém portfoliu, který je vyšší než podíl na podobné zahraniční investice 
  • existuje požadavek na určitý stupeň shody aktiv a pasiv (currency matching) tzn., denominace určité části majetku se musí shodovat s denominací určité části závazků. Tento požadavek zmenšuje měnové riziko, na druhou stranu představuje překážku pro diverzifikaci mezinárodního portfolia.

    Hlavním motivem omezení zahraničních investic je obezřetnost. Zde uvádím dva hlavní argumenty pro regulaci zahraničních investic: 
  • potřeba ochránit účastníky penzijních systémů před měnovým rizikem (za předpokladu, že úvěrové riziko zahraničních investorů je srovnatelné s úvěrovým rizikem domácích investorů) 
  • možnost rozšíření rizika do celosvětového finančního sektoru v případě krachu institucionálních investorů v jedné zemi (domino efekt)

Pro oprávněnost snižování regulace zahraničních investic v zemích OECD lze nalézt několik důležitých argumentů. Výnosy mezinárodně diverzifikovaného portfolia bývají stabilnější než nediverzikovaného portfolia, neboť investoři mají v současné době přístup k instrumentům, pomocí kterých mohou zahedgovat portfolio proti měnovému riziku. Investoři mají tendenci být konzervativní a to i v zemích kde neexistují žádná omezení, kde je uplatňováno pouze pravidlo obezřetného investování.

Regulace zahraničních investic

Země   Zahraniční omezení   Měnová shoda (Currency matching)  
Austrálie   není   není  
Dánsko   není   min. 80% pasiv v jakékoli měně musí být shodné s denominací majetku. Pro země EU, do 50% pasiv může být kryto Eurem.  
Finsko   max. 5% majetku denominovaného v zahr. měně max. 20% majetku investováno ve státech EU (výjimka: 10% v nemovitostech a 30% v dluhových instrumentech (debts) se státní garancí zemí EU, bankovních vkladů nebo pojišťoven)   max. 20% majetku může být denominováno v cizí měně nebo nekryto proti úrokovému riziku (exchange rate risk)  
Francie   min. 50% majetku musí být investováno v CP s garancí státu   není  
Irsko   není   není  
Japonsko   max. 30% investic v zahr. měně   30%  
Mexiko   min. 30% musí být investováno v CP vydaných federální vládou a zbytek do CP, které schválí regulatorní orgán v rámci zákona   n.a.  
Německo   6-ti% limit na držbu majetku mimo EU  min. 80% majetku musí být investováno v příslušné měně jako pasiva  
Nizozemí   není   není  
Norsko   není   dosud není  
Nový Zéland   není   není  
Portugalsko   max. 40% majetku muže být investováno do CP z EU   není  
Rakousko   není  není  
Řecko   max. 20%majetku do zahraničních aktiv prostřednictvím. inv. spol.   není  
Švédsko   limit má rozpětí od 5% do 10% a závisí na penz. fondu a majetkovém podílu   není  
Švýcarsko   majetek v cizí měně: max. 20% majetku zahraniční dluhové instr.: max. 30% majetku zahr. akcie: max. 25% majetku zahr. movitosti a nemovitosti:5% majetku celkový limit: 30%   není  
Turecko   není  není  
USA   fondy pod ERISA(Employee Retirement Income Security Act of 1974 ): není ostatní nesmí   není  
Velká Británie   není  není  
Pramen: OECD, 2000; Turner,1998

Co si myslíte o stávající regulaci investic podílových fondů? Jsou přeregulované? Nebo jsou regulované málo? Mají patřit pod ministerstvo financí nebo Komisi? Myslíte, že by měly mít možnost investovat více do akcií?  Podělte se s námi o zkušenosti a názory!

autor je ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny

Navštivte svět soudobého umění

Navštivte svět soudobého umění

Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 1. 2002 10:42, TGP

Vyhněte se penzijním fondům, pokud můžete (pokud vám tam dává peníze zaměstnavatel, tak si je samozřejmě vemte :-). Znám prostředí penzijních fondů velmi dobře a vím, jak se tam manipuluje s čísly a jak se uměle tvoří zhodnocení a zisky. Mateřské společnosti hradí část nákladů (za zaměstnance, nájem, propagační materiály), existovaly tady penzijní fondy, které měly oficiálně třeba tři zaměstnance, některé fondy nehradily mateřským bankám náklady na propagaci u klientů banky a podobně. Takže se obávám, že srovnáváme nesrovnatelné. Dokud se penzijní fondy nerozhodnou mít přísnou asociaci hlídající standardy (a jako že se některé fondy silné asociaci usilovně brání), nemá cenu do tohoto byznysu dávat peníze (možnosti, že by se prosadil silný dozor, vůbec nevěřím).

+42
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Nejlepší podílový fond letos vydělal 26 %. Žebříčky za pololetí

15. 7. 2024 | Petr Kučera

Nejlepší podílový fond letos vydělal 26 %. Žebříčky za pololetí

Průměrnému českému investorovi do podílových fondů se během prvního pololetí letošního roku zhodnotily vklady o 5,67 %. Ukazuje to Index českého investora CII750 sestavovaný analytiky... celý článek

Bitcoin: doporučuje Trump i Rusko. A ETF kupují ve velkém. Týden v kryptu

13. 7. 2024 | Tomáš Krause

Bitcoin: doporučuje Trump i Rusko. A ETF kupují ve velkém. Týden v kryptu

Bitcoin šel dolů a bitcoinová ETF si pro něj dolů sáhla a nakupovala za levno. Německo už prodalo tři čtvrtiny pirátských bitcoinů. Zakladatel Samourai Wallet je na kauci venku z vazby... celý článek

Vytahal z bitcoinmatu mince za milion. Bitcoin se propadá. Týden v kryptu

6. 7. 2024 | Tomáš Krause

Vytahal z bitcoinmatu mince za milion. Bitcoin se propadá. Týden v kryptu

Bitcoin je skoro 20 tisíc dolarů pod březnovým rekordem. Což netěší muže, který v Praze dostal z bitcoinmatu bez placení bitcoiny za milion, za devět set tisíc, za osm set… V USA se... celý článek

Podílovým fondům se daří. Evropské akcie ale dostaly tvrdou ránu

5. 7. 2024 | Martin Mašát

Podílovým fondům se daří. Evropské akcie ale dostaly tvrdou ránu

Centrální banky snižují sazby, inflace nezlobí a informační technologie dělají zázraky. Investoři jsou tedy plni optimismu a ženou ceny akcií nahoru. Jen evropské akcie zažily výprask.... celý článek

Originalita nestačí, umělci musí přelstít čas, říká kurátorka

1. 7. 2024 | Petr Fischer

Originalita nestačí, umělci musí přelstít čas, říká kurátorka

„Chceme sběratelům představit současné umění v širším kontextu, protože u nás není sbírání tohoto typu umění tak hluboce zakořeněné jako v západním světě,“ říká Eva Vele, kurátorka... celý článek

Partners Financial Services