Tajemné CDOs

V podstatě proto, že jde o aktivum, které by šlo asi nejlépe přirovnat ke korporátním dluhopisům. Zjednodušeně řečeno, CDO (Collateralized Debt Obligation) vznikají z velkého balíku dluhů (může jít o půjčky firem, pohledávky leasingových společností nebo dokonce i úvěry z kreditních karet). Tento balík, ve kterém je obvykle několik set úvěrů, je rozdělen na několik dílů, takzvaných tranší, které se liší svou kvalitou a cenou.

Pokud totiž dojde k nesplacení některého z podkladových dluhů (tzv. default), odečte se škoda z nejnižší tranše. Pokud je tato tranše vyčerpána, postupuje se k další tranši. U CDOs si tak můžete volit míru rizika, kterou chcete postoupit. A právě to je zřejmě největší rozdíl mezi CDOs a klasickými firemními dluhopisy. Nakupujete-li totiž firemní dluhopis, vždy jste vystaveni riziku defaultu konkrétní firmy. Analyzovat příslušné riziko není vůbec jednoduché, neboť řadě emisí korporátních dluhopisů chybí alespoň lokální rating, nemluvě o ratingu některé ze světových ratingových agentur. Ve světe korporátních dluhopisů navíc ne vždy platí obvyklá pravidla. Řada analytiků například považuje firmy v majoritním vlastnictví státu za bezpečnou investici, neboť v případě problémů očekává od státu pomocnou ruku. Jenže například u Vítkovic, kde stát vlastní dvě třetiny společnosti, přišel místo pomoci státu default s tím, že vlastníci dluhopisu získají po dvou letech třicet procent své investice.

Hlavním plusem CDOs je tedy kvalitní diverzifikace rizika, díky které je poměr riziko / výnos velmi atraktivní (a při současné stagnaci světové ekonomiky lze CDOs pořídit za velmi atraktivní ceny). Co je ale nevýhodou CDOs? Především nízká likvidita. Jednotlivé tranše jsou totiž připravovány na míru jednotlivým investorům, takže prodat je před datem splatnosti je velmi obtížné. Nízká likvidita se samozřejmě odráží v ceně a výnosu CDOs, ale fond, který by byl donucen své investice do CDOs předčasně likvidovat, by tak musel učinit s velkou ztrátou.

Toto jsou tedy ony tajemné CDOs. U nás je najdete v portfoliu nedávno inovovaného fondu IKS Plus Bondový (OFIKSPL), což je dluhopisový fond nabízející vyšší výnosy (spolu s vyšším rizikem) než dluhopisové fondy investující obvykle jen v České republice. Podobný high-yield fond má od konce minulého roku v nabídce také ISČS (profil, názory) - fond Trendbond (profil, názory). Tento fond ovšem do CDOs neinvestuje a ani tak činit nehodlá. O tom se ostatně dozvíte víc: na následujících řádcích se dozvíte, proč do CDOs investuje IKS KB a její portfolio manažeři Patrik Hochmal a Ondřej Král. Zítra si budete moci přečíst protinázor Martina Burdy z ISČS, vysvětlující, proč se jeho investiční společnost rozhodla do CDOs neinvestovat.

Proč raději CDO než korporátní dluhopisy?

Pokud se investor rozhodne alokovat část prostředků do trhu korporátního rizika, je nutné vytvořit a implementovat úspěšnou investiční strategii. Investor může koupit jak portfolio jednotlivých korporátních dluhopisů, tak tranši CDO (Collateralized Debt Obligation). Každá z těchto strategií má své výhody a nevýhody, ale jsme přesvědčeni, že menší investoři a investoři nově investující na trhu korporátních dluhopisů mohou formou investic do CDO jedině získat. Efektivita a kontrola nad rizikem, kterou nabízejí CDO, převažuje nad faktem, že korporátní dluhopisy v porovnání s CDO disponují lepší likviditou.

Ve srovnání s portfoliem korporátních dluhopisů mají CDO pro české investory následující výhody: - nabízejí vysokou míru regionální i odvětvové diversifikace, která je na trhu korporátních dluhopisů nedosažitelná - při srovnatelném ratingu mají vyšší kreditní spread než podnikové dluhopisy (některé české dluhopisy rating od zahraničních ratingových agentur vůbec nemají) - disponují vyšší recovery rate než korporátní dluhopisy (zejména domácí) v případě kreditní události a úpadku emitenta a mají nižší migraci ratingu

Ondřej Král a Patrik Hochmal, portfolio manažeři IKS KB

Co si o CDOs myslíte vy? Mají co dělat v podílových fondech? Koupili byste si takový fond? Podělte se s námi o své názory!