Není všechno zlato, co se třpytí

Oblíbenost zlata musíme hledat především v historických souvislostech. Až do začátku minulého (tedy dvacátého) století fungovalo zlato jako legální platidlo přímo v oběhu, později bylo nahrazeno papírovými penězi, ale tyto bankovky byly neustále kryty v plné výši drahým kovem. To znamená, že v trezorech centrálních bank mělo být zlato v celkové hodnotě emitovaného oběživa. Pro tento systém bylo charakteristické také to, že byly stanoveny fixní kurzy měn a existovala volná směnitelnost dolaru za zlato. Od 70. let se cena zlata řídí výhradně nabídkou a poptávkou po tomto kovu. Nabídku tvoří zejména zlaté doly či centrální banky, které vyprodávají své zásoby, za poptávkou hledejme zejména výrobce šperků a elektrotechnický průmysl.

V současnosti existuje několik možností, jak vložit peníze do zlata. Více jich samozřejmě mají "velcí hráči", ale ani malý investor není v bezvýchodné situaci. Nejvíce slyšíme o zlatých prutech, pro malé objemy jsou vhodnější mince. Investovat můžete rovněž do cenných papírů a jiných finančních instrumentů, které jsou nějakým způsobem spojeny s hodnotou zlatého kovu. Jmenovat bychom mohli například takzvané zlaté dluhopisy, jejichž výnosnost je odvozena od ceny žlutého kovu na předem stanoveném trhu. Jinou možností je nákup akcií zlatých dolů nebo vstup na komoditní derivátovou burzu.

Dvacet let dolů

Zlaté pruty, jinak též nazývané slitky nebo cihličky, jsou vhodnější spíše pro velké instituce. Vedle poměrně vysoké hmotnosti, standardní zlatý prut má hmotnost 12,5 kg, jsou nezanedbatelné rovněž náklady spojené s držbou. Tedy poplatky za uložení do sejfu a podobně. Existuje však nabídka i pro běžné lidi. Zlaté cihly si tedy můžete nakoupit v zahraničí například u investiční banky Credit Suisse, v přepočtu za 11 572 Kč (324 USD).

Investice do zlata však z pohledu dlouhodobé výnosnosti není příliš výhodná. Od roku 1980 ceny tohoto drahého kovu na světových trzích neustále klesají. Cena zlata klesla ze svého absolutního maxima 835 USD (21. 1. 1980) na současnou úroveň okolo 292 USD. Pohyb znázorněn v tabulce a grafu.

Rok	Průměrná cena (USD)	Cena (Kč)	Změna (%)
1995	384,18	13 722
1996	387,69	13 848	0,9
1997	331,00	11 823	-14,6
1998	294,21	10 509	-11,1
1999	278,76	9 957	-5,2
2000	279,06	9 968	0,1
2001	277,90	9 926	-0,4

Pramen: Goldinfo (zde)

Pramen: www.kitco.com

Výjimkou v klesajícím trendu bylo období od 2. dubna loňského roku do letošního 8. února, ve kterém výnosnost činila téměř devatenáct procent. Ačkoli to byla situace spíše výjimečná, ukazuje se, že při správném načasování nákupu a prodeje se na spekulaci se zlatem vydělat dá.

Pramen: www.kitco.com

V cizině levněji

Pro člověka, který nedisponuje statisícovými či milionovými částkami, je daleko vhodnější nákup zlatých mincí. Ty bychom mohli rozdělit do dvou základních skupin. Na mince s historickou hodnotou a takzvané tezaurační, jejichž hodnota se odvozuje pouze od obsahu drahého kovu. Většina v současnosti ražených mincí se pohybuje někde uprostřed, protože jsou zpravidla raženy v omezených sériích, ale jejich hodnota koresponduje se zlatým obsahem. V České republice razí pamětní mince Česká národní banka (profil, názory) a prodává je prostřednictvím svých smluvních prodejců, zejména numismatických prodejen. Můžete si je však koupit například i na vybraných pobočkách České spořitelny (profil, názory). Zatím poslední z edice je zlatá mince zobrazující kamennou kašnu v Kutné hoře z cyklu deset století architektury. Má nominální hodnotu 2 000 korun, je z ryzího zlata a váží 6,22 gramů. Podle aktuální ceny zlata na mezinárodních trzích má obsah hodnotu 2 078 Kč (bez jakýkoliv poplatků). Česká spořitelna ji začne prodávat začátkem dubna za 3 198,80 Kč. Numismatická prodejna Vandas v Pařížské ulici v Praze (zde) tuto minci nabízí za 3 690 korun. Z toho každého pravděpodobně napadne, že rozdíly mezi jednotlivými prodejnami jsou značné zejména kvůli malé likviditě a informovanosti trhu. Důvodem poměrně vysoké ceny mincí v ČR může být i skutečnost, že prodej mincí podléhá dani z přidané hodnoty. Předmětem daně je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou, za kterou ji obchodník prodává. Seznam mincí emitovaných ČNB naleznete zde.

Paradoxně levněji seženete mince světové. Zde bychom mohli jmenovat jihoafrický Krugerrand, který je ražen s nominální hodnotou rovnou svému zlatému obsahu jedné trojské unce (1 oz. se rovná 31,107 gramu). Velmi známé jsou rovněž kanadské mince Maple Leaf, americké Eagle, australské Kangaroos a čínské Panda. Na internetových stránkách americké firmy Accent Rare Coins (zde) je tyto mince možné koupit od 325 do 370 USD (11 608 – 13 215 Kč). V prodejně Vandas v Praze můžete koupit Krugerrand za 12 900 Kč.

Mince (země původu)	Cena v USA (přepočet na Kč)	Cena - prodejna Vandas (Kč)
Krugerrand (JAR)	11 608	12 900
Maple Leaf (Kanada)	12 501	nemají
Eagle (USA)	12 501	13 100
Panda (Čína)	13 216	16 000
Kangaroos (Austrálie)	12 858	nemají

Pramen:Internetové stránky Accent Rare Coins (zde), prodejna Vandas

Investiční experti obecně nedoporučují vkládat své peníze do zlatých mincí. Podle Pavla Kohouta ze společnosti PPF je obchod výhodný především pro obchodníky s uměleckými předměty, protože si účtují obrovské provize naprosto nesrovnatelné s obchodníky s cennými papíry. A zlaté mince kvůli neustále klesajícím cenám kovu a vysokým transakčním nákladům musíme zařadit spíše k druhu investic, kde se spekuluje na růst umělecké hodnoty předmětu.

Investovali jste někdy do zlata? Byli jste úspěšní? Zkusili byste to někdy? Co si myslíte o spekulačních výnosech z drahých kovů? Podělte se s námi o své názory.