Zpátky k základům

Všechny bubliny v historii akciových trhů vznikly z přehnaných očekávání. Ta se týkala buďto sektoru nebo geografické oblasti. V druhé polovině devadesátých let tak na akciových trzích "letělo" vše, co mělo něco společného s internetem nebo novými technologie, či například v půlce devadesátých letech byl obrovský zájem o region střední a východní Evropy a svou malou bublinu si tak zažila například i pražská burza. Po prudkém růstu akciových kurzů se investoři vydali se svými penězi jinam, ceny akcií začaly prudce padat, protože neexistovali domácí kupující a po čase si české akcie našly svou reálnou hodnotu. Podobně je tomu i s nedávným technologickým boomem. "Po prasknutí technologické bubliny se analytici vracejí k fundamentům, hledají racionalitu investice – reálnou vnitřní hodnotu firmy," říká Pavel Tichý ze společnosti ČSOB Asset Management a dodává: "zatímco v 90. letech se 'nafukovaly' budoucí očekávání růstu, zisků, podílu na trhu... a trh odhlížel od některých základních ekonomických principů, dnes se do popředí dostávají informace o P/E (Price/Earnings – poměr tržní ceny a zisku firma na jednu akcii) a dividendovém výnosu." Rozumný poměr P/E (v podstatě říká za kolik dolarů si kupujete jeden dolar ročního zisku) a pravidelně vyplácené dividendy ukazují na skutečnou hodnotu společnosti. Právě schopnost firmy vytvářet zisky - reálné peníze - je vlastnost, kterou většina technologických společností postrádala, v době poklesu je to ale asi to jediné, co dokáže přimět investory k tomu, aby do akcií investovali.

Fondy pro klesající trhy

Problém klesajících trhů netrápí jen kupující konkrétních akcií, ale i fondů. Akciové trhy si stále hledají své dno a kurzy akciových fondů, a to nejen těch zaměřených na technologie stále padají. I tady proto přichází čas vrátit se k "základům". Zatímco v období růstu je vhodná agresivní strategie, kdy se vyhledávají akcie s očekávaným růstem (u fondů byla zastoupena především těmi, které se zaměřovali na rostoucí obory – technologie, internet, telekomunikace...), v dobách, kdy akciové trhy padají je vhodnější nakupovat fondy s defenzivní strategii, to jsou takové, které nakupují akcie zavedených společností s historií počítanou na desetiletí. Ta většinou přináší jistotu stabilního vývoje i do budoucna, což je vlastnost, kterou nové internetové či technologické společnosti zatím mít nemohou. Tyto strategie bývají většinou postaveny na volbě firem podle nějakých pevných parametrů vázaných na hodnotu či výsledky firmy – například vyplácené dividendy či ukazatel P/E.

Jedním z příkladů fondů zaměřeným přímo na akcie podniků pravidelně vyplácejících dividendy je fond ING Global High Dividend investiční společnosti ING. Stabilní dividendová politika firmy je klíčovým kritériem pro volbu nakupovaných akcií. V portfoliu fondu tak najdeme firmy z oboru potravinářství, energetiky či bankovnictví. Díky volbě těchto defenzivních sektorů dosahuje fond na klesajícím trhu dobrých výsledků. Zatímco za poslední dva roky klesly světové akciové trhy (měřeno indexem MSCI World) o 45 procent, fond za tuto dobu dosáhl zhodnocení o necelá dvě procent.

Trochu odlišnou strategie, ale také s velkým důrazem na dividendové akcie má i fond ABN AMRO Global Leaders. "Fond se zaměřuje na lídry v oboru. První kritériem výběru jsou dobré fundamentální ukazatele, druhým je stabilní dividendová politika," popisuje jej Jan Žák ze společnosti ABN AMRO. Mezi pět titulů s největším podílem v majetku fondu je Porsche, Deutsche Bank, Wallmart, AXA a Dell. Všechny tyto společnosti existují po řadu desetiletí, dlouhodobě vykazují dobré výsledky a pravidelně vyplácejí dividendu. To platí i o společnosti Dell, která je sice z technologického oboru, ale má již téměř dvacetiletou historii.

Tyto dva fondy rozhodně nejsou jedinými zástupci defenzivní strategie investování. Tu můžete očekávat také od fondů investujících do stabilních sektorů – potravinářství, rozvodných společností, nemovitostí. Současná výhoda těchto sektorů – menší výkyvy akciových kurzů se může na rostoucích trzích stát nevýhodou. Obor podnikání, který bude zrovna "in", jako byl například před několika lety internet, bude vykazovat vysoký růst akciových kurzů, zatímco vaše defenzivní akcie porostou znatelně pomaleji. I tady je ale otázkou, jak dlouho tento rozdíl vydrží. Před třemi lety, na vrcholu internetové horečky by se asi těžko hledal nějaký obhájce konzervativního investování – jeho výnosy totiž byly podstatně nižší než ostatních, dnes je ale na tom podstatně lépe než ti, kteří vložili své peníze do internetu (či jiného zrovna módního sektoru).

Která banka je nejlepší, nabízí nejvhodnější produkty a má dobrou image? Na tyto otázky již šest let odpovídá pravidelný průzkum časopisu The Prague Tribune mezi 500 největšími českými podniky. Stejný průzkum probíhá i letos. Budeme rádi, pokud se o své zkušenosti s bankami podělíte i Vy.

Díváte se při koupi cenného papíru na výši dividendy? Myslíte, že tento způsob zhodnocování investic zažívá renesanci? Pro koho jsou podle vás dividendy výhodné? O své názory a připomínky se můžete podělit s ostatními čtenáři!

Psáno pro exkluzivní měsíčník The Prague Tribune.