Vydělávají více penzijní nebo podílové fondy?

Je výnosnější investovat do penzijních (PF) nebo do podílových fondů (OPF)? Samozřejmě, že při každé investici jde o něco jiného. Podílové fondy mají širokou škálu rizikovosti a možného výnosu. Můžeme investovat do fondů peněžního trhu nebo do fondů akciových a vždycky dostaneme jiné výsledky.
Penzijní připojištění má výsadu státních příspěvků, které míru výnosnosti zvyšují. I daňová problematika se různí: výnosy v penzijním připojištění podléhají dani, výnosy v otevřených podílových fondech dani po 6 měsících nepodléhají.
Na toto téma se napsalo mnoho článků a základní výpočty je možné provést na internetu. V článku se zaměříme na to, jestli výnosy penzijních fondů, které jejich správci připisují klientovi, jsou ve srovnání s podílovými fondy vysoké nebo nízké. Respektive jestli penzijní fondy umí dobře zhodnotit peníze nebo zda prohrávají v porovnání s otevřenými podílovými fondy. Z široké škály OPF vybereme ty, které se co nejvíce podobají portfoliím penzijních fondů.

Portfolio penzijního fondu

Portfolio penzijního fondu vypadá typicky takto:
Akcie a podílové listy	7 %
Dluhopisy	76 %
Pokladniční poukázky, peníze na účtech a TV	17 %
Nemovitosti	Cca 0,5 %
Ostatní investice	Cca 1 %

Složení portfolií jednotlivých fondů najdete na tomto místě. Portfolia jednotlivých fondů se liší, ale ne nijak výrazně.

Portfolia penzijních fondů jsou postavena velice konzervativně. Jejich cílem je snižovat riziko a dosahovat výnosu každým rokem. Proto nemohou více investovat do akcií, protože by ohrozily dosažení zisku. Portfolia jsou postavena na dluhopisech (přibližně ¾ portfolia). Akcie jsou použity pouze jako malý doplněk (cca 7 %) a v takto malém objemu dokonce snižují riziko portfolia. Portfolio, které má cca 10 % akcií a 90 % dluhopisů, je totiž méně rizikové než portfolio složené ze 100 % z dluhopisů. Akcie přitom zvyšují jeho ziskový potenciál. Bohužel se jim v posledních letech moc nedařilo.

Kolik vydělaly dluhopisové fondy a kolik penzijní?

Naspořená částka při ukládání 500 Kč do penzijního fondu nebo 650 Kč do OPF od roku 1998 do konce roku 2003. (OPF jsou vybrány jako "dobří reprezentanti trhu")

Při spoření 6 let je rozdíl mezi nejlepším a nejhorším penzijním fondem cca 2 000 Kč. Při ukládání stejné částky (a státní podpory) do dluhopisových fondů bychom měli naspořeno více. Kdybychom před šesti lety zvolili fond ING dluhopisový, měli bychom naspořeno asi o 4 500 Kč víc než v nejlepším penzijním fondu. V případě méně výnosného fondu, jako je třeba Sporobond nebo IKS-dluhopisový, bychom měli naspořeno pořád více než v nejlepším penzijním fondu. Rozdíl by byl malý, ale byl by.
Při pravidelné investici do velice konzervativního fondu Sporoinvest bychom dosáhli srovnatelného výnosu jako v penzijních fondech. Některé penzijní fondy jsou (byly) výnosnější než Sporoinvest, některé nikoli.

Vyplývá z toho, že dluhopisové fondy mají srovnatelné vyšší zhodnocení než penzijní fondy. Fond peněžního trhu má konzervativnější portfolio, přesto jsou jeho výnosy rovněž srovnatelné s penzijními fondy.

Co dělaly akcie?

Jak které. Akciím se vesměs nedařilo a zaznamenaly výrazné propady, největší předvedly světové akciové trhy. Najdeme v propadu akcií vysvětlení slabé výkonnosti penzijních fondů?
Světové akcie do roku 2000 rostly, pak výrazně klesly a v roce 2003 něco málo ze svých propadů umazaly a posunuly se ze svých minim maličko nahoru.

Vývoj indexu S&P v dolarovém vyjádření

 

Vývoj fondu Sporotrend od jeho založení (1998) do současnosti

České (středoevropské) akcie měly jiný osud. I u nich nastaly velké poklesy, ale ty byly smazány a v současné době se opět dostaly na svoje několikaletá maxima.

Při pravidelném investování do akcií se blahodárně uplatňuje vliv "průměrování nákladů". Například při pravidelném ukládání peněz do podílového fondu Sporotrend od jeho založení do konce roku 2003 bychom dosáhli zhodnocení, které je srovnatelné s pravidelnou investicí do dluhopisového fondu ve stejném období. A to i přes to, že koncem roku 2003 byl kurz fondu cca 12 % pod svojí počáteční hodnotou. Takto dobrého výsledku bylo dosaženo díky tomu, že jsme od konce roku 2000 do poloviny roku 2003 měli možnost nakupovat velice levně a že v druhé polovině roku 2003 kurz výrazně vzrostl.
Při pravidelné investici 650 Kč do dluhopisových fondů bychom od roku 1998 měli naspořeno 54 až 59 tisíc Kč (dle fondu – viz první graf). V akciovém fondu (Sporotrend) by bylo naspořeno 52 tisíc Kč (ke konci roku 2003). Od konce roku 2003 do dnešních dní fond dosáhl zisku cca 10 000 Kč, takže akciová strategie by dluhopisovou překonala.

Nízké zhodnocení penzijních fondů nemůžeme vysvětlit špatným vývojem na trhu akcií, protože:

• Penzijní fondy mají v portfoliu velice málo akcií (cca 7 %),
• Díky pravidelnému investování a průměrování nákladů a díky růstu trhů v roce 2003 není pokles tak výrazný,
• Ne všem trhům se dařilo špatně. Domácímu (středoevropskému) se dařilo velice dobře.

Poplatky (náklady)

Výnosy penzijních fondů nejsou moc zajímavé, pokud je srovnáme s podílovými fondy, které investují do dluhopisů. Zaostávání za výkonností se nepodařilo vysvětlit akciovou složkou portfolia.

Zkusme se tedy podívat na poplatky:
Vstupní poplatky: Penzijní fondy žádné vstupní poplatky neúčtují a rády to ve svých sděleních zdůrazňují. Jsou ale tyto poplatky tolik důležité? Samozřejmě, že nejsou. V našich příkladech, kde jsme spořili 650 Kč měsíčně, vložíme do fondu 7 800 Kč ročně. I kdyby poplatek za vklad do fondu byl 1 %, zaplatíme na vstupních úhradách směšných 78 Kč. Daleko důležitější je manažerský poplatek.

Manažerské poplatky některých otevřených podílových fondů
Sporoinvest (profil, názory)	0,6 %
Sporobond (profil, názory)	1 %
IKS Dluhopisový (profil, názory)	1,3 %
ING Dluhopisový (profil, názory, koupit)	0,7 %

Náklady penzijního fondu na aktiva
Credit Suisse Life & Pensions Penzijní fond (profil, názory)	2,01 %
ČSOB Penzijní fond Stabilita (profil, názory, koupit)	2,39 %
Generali Penzijní fond (profil, názory, koupit)	1,97 %
ING Penzijní fond (profil, názory)	2,27 %
Penzijní fond České pojišťovny (profil, názory, koupit)	2,39 %
Penzijní fond České spořitelny (profil, názory)	2,18 %
Penzijní fond Komerční banky (profil, názory, koupit)	1,41 %
Zemský penzijní fond (profil, názory)	4,95 %

Spočítejte si čistý výnos

Chcete si spočítat, jak ovlivňují poplatky čistý výnos z investice do podílových fondů? Využijte náš kalkulátor!

Zatímco u podílových fondů dluhopisového typu jsou poplatky od 0,6 % do 1,3 %, náklady na aktiva penzijních fondů se zpravidla pohybují nad 2 % p.a. z objemu aktiv. Výjimkou je v tomto je Penzijní fond KB, který má náklady zřetelně nižší.
Jestli máme v penzijním fondu naspořeno např. 50 000 Kč, bude nás správa peněz stát (při nákladech 2 %) 1 000 Kč. Naproti tomu v OPF (při poplatku 1 %) zaplatíme 500 Kč. S narůstajícím objemem aktiv se bude rozdíl zvětšovat.
Právě poplatky jsou jedním z důvodů, proč výnosy penzijních fondů nejsou nijak zajímavé při porovnání se srovnatelnými otevřenými podílovými fondy. I když se nás manažeři penzijních fondů snaží přesvědčit větami typu "vydělali jsme více než by bylo možné na termínovaném vkladu", "porazili jsme inflaci o 2 %" či "zvýšili jsme zisk proti loňskému roku o 5 milionů Kč…"

Penzijní fondy prohrávají

O penzijním připojištění samozřejmě platí to, co bylo na tomto serveru napsáno již mnohokrát. V porovnání s podílovými fondy prohrává v možnosti volby portfolia (u fondů můžeme volit rizikovější strategii), prohrává v likviditě, prohrává v daňových otázkách. U penzijního připojištění je zajímavý státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele. Z hlediska zhodnocení nepatří penzijní fondy k nejlepší možnosti na trhu, protože mají vysoké náklady. Otevřené podílové fondy nabízejí lepší zhodnocení i při srovnatelném složení portfolia.

Investujete do podílových, nebo penzijních fondů? V jakém případě a životní situaci byste preferovali penzijní fondy?