Jedna z oblastí, která prošla novelou je dědické řízení. Nejvýraznější změna se týká takzvaného správce dědictví, tedy osoby, která spravuje pozůstalost až do té doby, dokud neskončí projednávání dědictví před soudem. (Správě dědictví může podléhat buď veškerý majetek zahrnutý do dědictví, nebo pouze jeho část, například nemovitost nebo podnik.)
Počínaje 1. lednem si správce toho, co po naší smrti zůstane, můžeme určit sami - ke správě dědictví může totiž nově dojít i z vůle zemřelého. Námi pověřený správce musí se svým ustanovením samozřejmě souhlasit.
Pokud zemřelý žádného správce dědictví nestanovil, může jej, tak jak tomu bylo ve staré úpravě, i nadále určit soud. Ten vybírá zpravidla z okruhu dědiců nebo osob blízkých zemřelému. Správcem dědictví se podle staré i nové úpravy může stát jak fyzická tak právnická osoba. Existuje i případ, kdy se jím stává stát, a to v případě tzv. "odúmrti" – tedy v takovém případě, kdy po zemřelém nemá kdo dědit a celé dědictví tak propadá státu.
Jak ustanovit správce dědictví? |
V listině o ustanovení správce dědictví zůstavitelem musí být uvedeno:
-
Zda správce dědictví má spravovat veškerý majetek zůstavitele (tj. zemřelého), nebo jen jeho část,
-
Kdo má funkci správce dědictví vykonávat,
-
Souhlas správce dědictví s ustanovením do této funkce. |
Správce, kterého si zemřelý sám ustanovil, má povinnost se dědictví ujmout ihned, jakmile se o smrti zůstavitele dozví. O tomto pak informuje soud, který vede dědické řízení. Pokud se o úmrtí dozví naopak soud jako první, vyzve správce, aby se u ujal správy dědictví. Ten vykonává všechna práva a povinnosti, jaké k majetku měl zemřelý. Některé úkony ale může učinit pouze se souhlasem dědiců a se svolením soudu – jedná se zejména o ty úkony které přesahují rámec obvyklého hospodaření (jde například o prodej majetku, prodej nemovitosti, dary).
Pokud zůstavitel za svého života žádného správce nepověřil a ten byl určen až soudem, vykonává tento naopak správu pouze v tom rozsahu, jaký byl soudně vymezen. Po dobu trvání správy nemohou dědici s majetkem, který byl správci dědictví svěřen, nijak disponovat.
Správcovou povinností je i nadále pravidelně informovat soud o průběhu správy majetku. Po skončení dědického řízení podá soudu závěrečnou zprávu, kterou soud předá dědicům. V této zprávě také správce dědictví vyúčtuje výši odměny a náhrady nákladů, na které má ze zákona nárok. Tyto náklady hradí dědici podle výše svého dědictví. Správce může dokonce v průběhu dědického řízení požádat soud, aby uložil dědicům povinnost mu zaplatit zálohu na tuto odměnu.
Umírání podle obchodního zákoníku
Proč všechny tyto změny? |
Cílem popsaných novel je snaha odstranit hlavní problém dědického práva. Ten nastává při spravování majetku zemřelého mezi smrtí a skončením dědického řízení. Teoreticky sice dědici nabývají majetek smrtí zůstavitele, prakticky ale nastávají různé komplikace - někteří dědicové nejsou známi, jiní mohou dědictví odmítnout, a není tak zřejmé, kdo se nakonec dědictví ujme. Řízení u soudu se může kvůli sporům dědiců táhnout až několik let. Není-li ustanoven žádný správce dědictví, je k jakýmkoliv úkonům prováděným s děděným majetkem třeba souhlasu všech dědiců, čímž je majetek blokován. Není možno provádět pravidelné platby, ale ani kupříkladu vybírat nájemné. Proto zákon nově zůstaviteli umožňuje zvolit si správce svého majetku před svou smrtí.
Ještě větší komplikace nastávaly, pokud zemřel podnikatel. Aby bylo možné zanechat podnik v chodu nezávisle na tom, v jaké fázi a s jakými těžkostmi probíhá dědické řízení, došlo jednak k všeobecné úpravě v občanském zákoníku, která zůstaviteli dovoluje stanovit správce dědictví a jednak k několika dílčím úpravám obchodního zákoníka, které se týkají se zmocnění, prokury a bankovních účtů. Pokud by si podnikatel nepřál, aby například zmocnění trvalo i po jeho smrti, má možnost toto ve zmocňovací listině uvést. |
Změnou prošel i obchodní zákoník. Po smrti podnikatele tak například od ledna nezaniká zmocnění k úkonům, které souvisí s výkonem činnosti, ke kterým je pracovník pověřen, leda že by podnikatel stanovil, že toto zmocnění má trvat pouze za jeho života. Ten, kdo je k nějaké činnosti zmocněn, ji však po podnikatelově smrti může vykonávat pouze v rozsahu obvyklého hospodaření. Jiné úkony lze opět vykonávat pouze se souhlasem dědiců a se svolením soudu. Typickým případem zmocněné osoby může být například manželka podnikatele, která podle práva nemůže být jeho zaměstnancem, ale která se přesto ve firmě angažuje.
Stejným způsobem po smrti podnikatele nezaniká ani prokura, pokud podnikatel výslovně nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Každý z prokuristů musí být zapsán v obchodním rejstříku. Jedná se tedy o jakési dlouhodobé zmocnění, které v sobě zahrnuje více kompetencí, než zmocnění obvyklé.
I mrtví mohou mít svůj bankovní účet
Podle novely obchodního zákoníku totiž smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu, které jí dal majitel účtu nebo osoby jím zmocněné. Banka zastaví pouze ty platby, u kterých majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat.
Nezaniká ani plná moc k nakládání s peněžními prostředky na účtu udělená jiné osobě majitelem účtu, pokud z plné moci nevyplývá, že by měla po smrti majitele účtu zaniknout.
Disponovat s peněžními prostředky na účtu může i správce dědictví, který je ustanoven, pokud dotyčný účet spadá do dědictví jím spravovaného. Na správce pak přecházejí všechna práva a povinnosti majitele účtu a banka se musí řídi jeho příkazy.
Stará úprava přinášela mnoho komplikací, a tak si od nové zákonodárci slibují hodně (viz sloupek). Přesto vám přejeme, abyste tuto novou úpravu museli využívat co nejméně.
Brzy si přečtete, jaké změny nastaly v doručování soudních zásilek nebo jakých přestupků se můžete dopustit, pokud budete nevhodně nakládat se svým občanským průkazem. Podíváme se také na některé další změny obchodního zákoníku, na nové správní poplatky a na sazby dálničních poplatků pro rok 2005.
Co si o nových právních úpravách myslíte? Zjednoduší podle vás dědická řízení? Byla podle vás popsaná změna obchodního zákoníku skutečně potřebná?