Služby potřebujeme pro provoz domácnosti, většina z nás si nedovede představit život bez elektřiny či tekoucí vody. "Nepříjemnou" stránkou služeb, které dělají náš život jednodušším, je fakt, že se za ně musí platit. Pokud byste se chtěli jejich placení úplně vyhnout, asi byste se museli vrátit k životu v jeskyni, pokud ale chcete platit méně, existuje řada možností, jak na službách ušetřit.
Dodávka elektřiny je službou, u které je možné dosáhnout úspor relativně jednoduše. Pokud ji používáte k vytápění či jiným energeticky náročným činnostem, nejdříve byste si měli ověřit, zda zvolený tarif (viz sloupek Co jsou tarify pro odběr elektrické energie) je pro vás ten nejvhodnější. Na internetu můžete použít aplikace na stránkách elektrárenské společnosti, nebo můžete telefonicky oslovit její informační centrum, kde by vám operátoři na základě několik posledních vyúčtování měli být schopni doporučit optimální tarif.
Užitečné internetové adresy: |
www.duhovaenergie.cz – portál Českých energetických závodů zastřešující sedm regionálních distributorů energie, najdete zde i aplikaci k výpočtu optimálního tarifu www.tzb-info.cz – nezávislý internetový portál zaměřený na Technická Zařízení Budov – kromě vytápění, zde najdete i informace o vodovodních zařízeních, větrání či klimatizaci a dalších |
Jestliže máte kromě vlastní domácnosti ještě
chalupu, můžete i zde za elektřinu ušetřit. Energetické společnosti totiž nabízejí tzv.
víkendový tarif, v rámci kterého od pátečního poledne do nedělní noci platíte nízkou sazbu, po zbytek týdne vysokou. Býváte-li na chatě pouze o víkendu, můžete jen touto změnou ušetřit polovinu plateb za elektřinu.
Dále můžete ušetřit i nastavením vytápění či snížením teploty ohřevu vody. Například pokud si nastavíte, aby se ohřívala místo na 60 stupňů jen na 50, pak může denní úspora dosáhnout několika kilowatthodin a v závislosti na sazbě pak může jít o stovky až tisíc korun měsíčně. Rozdíl v teplotě vody navíc téměř nepoznáte, protože ji téměř vždy ředíte vodou studenou. Tuto radu lze použít i v případě, že k ohřevu používáte plyn.
Co jsou tarify pro odběr elektrické energie? |
Platba za elektřinu se skládá ze dvou složek – platby za příkon (podle hlavního jističe), která se může pohybovat mezi 20 a řádově stovkami korun, a platby za spotřebovanou energii. Ta se měří v kWh (viz sloupek Jak spočítat spotřebu) a stojí přibližně mezi 1-2 a 4-5 Kč v závislosti na zvoleném tarifu. Jednoduché tarify (D01 a D02) mají pouze jednu sazbu za spotřebovanou energii a hodí se především pro domácnosti, kde se energie používá pouze k provozu elektroniky a dalších zařízení s malou spotřebou. Pokud ale používáte elektřinu k ohřevu teplé vody nebo topení, je dobré se podívat po tarifech, které rozlišují mezi vysokým a nízkým tarifem. Spotřebiče (například akumulační kamna) pak lze nastavit tak, aby odebíraly proud pouze v nízkém tarifu, který může trvat od několika do 22 hodin denně a topíte levněji. Vzhledem k tomu, že sazeb existuje 11 a v rámci ČR působí v každém kraji jiná rozvodná společnost s jinými cenami, jejich detailní rozbor není v možnostech tohoto článku. |
Pokud používáte elektřinu jen ke svícení a provozu domácích spotřebičů, je dobré začít jejich "revizí". Zjistěte jakou mají spotřebu a jak moc je používáte. Velkých úspor lze dosáhnout používáním úsporných zářivek místo žárovek. Jejich pořizovací náklady jsou sice vyšší než u žárovek, ale mají několikanásobně delší životnost a při stejné svítivosti asi čtvrtinovou spotřebu. V případě osvětlení, které používáte každý den po několik hodin, se vám investice do dražší zářivky vrátí během několika měsíců a pak ještě během její delší životnosti ušetříte další řádově stovky korun.
Nenápadní žrouti
Kolik spotřebuje který spotřebič? |
Nejdříve si zjistěte, jaký má příkon. Bývá uveden na štítku spotřebiče, na žárovce, v návodu k použití… Příkon se udává ve wattech (W). Vynásobte ho počtem hodin, po které je spotřebič zapnutý. Tím získáte spotřebu ve watthodinách (Wh), případně po vydělení tisíci v kilowatthodinách (kWh), což je jednotka, v níž uvádí cenu elektřiny rozvodné závody. V nejpoužívanějším tarifu D2 stojí jedna kWh mezi 3,29 a 3,61 korunami v závislosti na tom, kdo je váš dodavatel. Domácnosti zatím nemají možnost si dodavatele vybrat, je jím tedy většinou místní energetický rozvodný závod. Výpočet si můžeme ukázat na příkladu televize s příkonem 50W, která je zapnutá 5 hodin denně. Její spotřeba za měsíc je 7 500Wh neboli 7,5 kWh (30 dní v měsíci x 5 hodin x 50 W), což při ceně 3,61 koruny (cena v tarifu D2 u Středočeské energetické) za kWh znamená 25,5 koruny za měsíc. |
Takzvaný stand by režim (stav, kdy je spotřebič, například televize "vypnutý", ale zapne se pomocí dálkového ovládání) také není zadarmo. Například u starší televize, která je ve stand by režimu a "téměř nic nespotřebovává", může za rok toto "téměř nic" znamenat až sto korun. To se netýká spotřebičů vyrobených v posledních letech, které mají spotřebu ve stand by režimu až pětkrát menší - vyjde u nich řádově na 20 korun za rok. Jenže když jich máte doma více– hodiny, mikrovlnka, hi-fi, televize, video, DVD-přehrávač, pak už nejde o zanedbatelnou sumu. Stálo by možná za úvahu zda některé z nich nevypínat úplně.
Zamyšlením kolik "zkonzumují" spotřebiče, které už doma máte, ale úspory na elektřině končit nesmí. Mnohem důležitější je se tímto aspektem zabývat už při jejich nákupu. Důležité je to hlavně u spotřebičů, které budou proud odebírat celodenně, jako například lednička. Koupě ledničky s energetickou třídou A (s velmi nízkou spotřebou) znamená sice vydat o pár stokorun více než za ledničku třídy B (s vyšší spotřebou energie), ale na nižší spotřebě elektřiny se vám tento rozdíl vrátí za dva roky. V dalších letech pak pochopitelně ušetříte více. Ledničku přitom budete používat klidně i deset let, za celou dobu její životnosti vám vyšší počáteční investice může ušetřit tisíce korun. U spotřebičů, které jsou velkou část dne ve stand-by režimu, se ptejte i na spotřebu v tomto stavu. Výrobci už jdou sice často "s dobou" a snížili ji pod 1W, u některých (především levnějších) se ale stále můžete setkat s nenápadným žroutem.
Úspory na vodě
Jak vypočítat spotřebu plynu? |
Plynárny si plyn fakturují v megawatthodinách (MWh), plynoměr vám ale spotřebu měří v metrech krychlových (m3, někdy lidově zvaný kubík). Plynárna pro výpočet spotřeby v MWh vynásobí spotřebovaný objem v m3 tzv. hodnotou spalného tepla. Tato hodnota se v průměru pohybuje kolem 10,5 kWh/m3. Pokud tedy spotřebujete například 100 kubíků plynu, pak vám vyfakturují 1,05 MWh (100 m3 x 10,5 kWh/m3). Pokud by to byla vaše celoroční spotřeba, pak byste například v Praze platili 37 korun měsíčně pevnou platbu a za spotřebovaný plyn 1 049,68 koruny za MWh. |
Na rozdíl od elektřiny se na spotřebě vody příliš ušetřit nedá. Vodárny mívají v jednotlivých oblastech pouze jedinou cenu vody pro všechny odběratele, za vysoké odběry tedy slevu nedostanete. Tato cena se většinou pohybuje kolem 40 korun za krychlový metr (1 000 litrů) spotřebované vody, přičemž okolo 22 korun platíte za vodu a dalších 18 korun jako stočné za zpracování odpadní vody. Většinu vody, kterou odebíráte, totiž nakonec vypustíte do odpadu, spotřeba se tedy měří jen podle toho kolik odeberete a za stejné množství vody zaplatíte i stočné.
Možnosti ale jsou. Jestliže například při koupeli ve vaně spotřebujete 200 litrů vody, zaplatíte za ně asi 8 korun (za vodu 0,2*22=4,40 a stočné 0,2*18=3,60). Pokud byste si místo koupele dali rychlou sprchu, spotřebujete jen 80 listrů vody, které budou stát 3,2 koruny. Byť se vám rozdíl necelých pět korun může zdát málo, pak si uvědomte, že za rok jde už o 1 752 korun (4,8*365).
Dalším místem pro úsporu je i splachování záchodu. Pořízením úsporné nádrže, která umožňuje splachování 6/3 (větší spláchnutí 6 litrů, menší 3 litry), starší nádrže mívají kolem 9 litrů, může čtyřčlená rodina ušetřit za rok až 15 kubíků vody, teda asi 600 korun (nehledě na to, že pokud bydlíte v rodinném domku bez napojení na kanalizaci, ušetříte takto za vývoz jímky). Kromě své vlastní snahy o úsporu tím, že ji nebudete tak moc pouštět, budete mýt nadobí v myčce (potřebuje až pětinové množství vody než při ručním mytí) atd., můžete největších úspor dosáhnout správnou volbou spotřebičů, které při svém provozu vodu potřebují, tedy myček a praček. Stejně jako potkáváte energetické třídy u ledniček, i v této kategorii dnes existují různé kategorie podle spotřeby vody.
Drahé teplo domova
Ke zdaleka největším platbám za služby budou patřit náklady spojené s vytápěním. Především ve městě však nemáte moc možností s nimi něco udělat. Můžete pouze vyměnit jeden způsob vytápění za jiný, účinnější. Například výměnou klasického plynového kotle na účinnější kondenzační můžete v typickém bytě ušetřit 2 700 korun za rok (při spotřebě 68,9 GJ tepla, což je průměrná spotřeba tepla v městském bytě). Na venkově či lépe řečeno v rodinných domech máte více možností, kterých, jak je vidět z tabulky, existuje více než 10. V závislosti na nákupní ceně vychází jako nejlevnější zdroj tepla dřevo (při použití kotle na zplynování dřeva), po podzimním zdražení plynu (které je už ve výpočtech zahrnuto) se jako velmi úsporný jeví i návrat k uhlí. Je to ovšem velmi neekologický způsob vytápění, takže pokud nemáte alespoň zplynovací kotel, budete si zamořovat vzduch, který dýcháte. Možná pak stojí za zvážení, jestli je to šetření na správném místě. Srovnání nákladů vytápění s použitím jednotlivých druhů paliva najdete v tabulce.
Jak si nákladově stojí jednotlivé varianty vytápění (v Kč na byt) |
Typ paliva |
byt ve městě 1 |
byt na venkově 2 |
Hnědé uhlí |
10 370 |
16 631 |
Černé uhlí |
11 877 |
19 047 |
Koks |
16 528 |
26 507 |
Dřevo 3 |
5 852 |
9 385 |
Dřevěné brikety |
18 373 |
29 467 |
Dřevěné pelety |
14 240 |
22 838 |
Štěpka |
19 292 |
30 940 |
Rostlinné pelety |
7 177 |
11 510 |
Obilí |
10 358 |
16 611 |
Zemní plyn |
24 224 |
37 118 |
Propan |
35 037 |
56 192 |
Lehký topný olej |
25 437 |
40 795 |
Elektřina akumulace 4 |
23 347 |
36 269 |
Elektřina přímotop 4 |
29 715 |
43 982 |
Tepelné čerpadlo |
12 591 |
17 252 |
Centrální zásobování teplem |
24 607 |
39 464 |
Poznámky: 1 vypočteno pro spotřebu 68,9GJ (19,1 MWh), což je podle statistiky Teplárenského sdružení ČR průměrná spotřeba tepla v městském bytě 2 vypočteno pro průměrnou spotřebu 110,5GJ (30,7 MWh) ), což je podle statistiky Teplárenského sdružení ČR průměrná spotřeba tepla ve venkovském bytě 3 záleží na ceně dřeva, údaj v tabulce je při ceně 93 haléřů za kilogram 4 bere v úvahu pouze náklady na vytápění, domácnost však může ušetřit díky tomu, že jako "větší odběratel" s kombinovaným tarifem má elektřinu pro další účely (svícení, domácí spotřebiče) podstatně (až o dvě třetiny) levnější než domácnosti, které nepoužívají elektřinu k vytápění |
Zdroj dat: Vypočteno s použitím aplikace ze serveru TZB-info.cz, vliv na celkové náklady má kromě použitého paliva i zařízení použité k vytápění. |
Psáno pro MF Plus.
Kolik za chod domácnosti zaplatíte vy? Snažíte se šetřit? Jak? Čím topíte? Kolik činí vaše účty?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 9. 2005 12:54, Jarmila
Já Vás zdravím. Béda Trávníček už mně nebaví, asi víc lidí, proto ho dávají tak dlouho. Holt VyVolení a BB jsou jiné kafe, ale asi pro jiné krevní skupiny než jsem já.
Tvrdá voda nevadí, pokud se neohřívá. Na splachování WC s tím ani nepočítám. Splachovat WC dešťovou vodou mně nenapadlo, budu nad tím uvažovat. Zatím s ní jen zaléváme a v zimě jde do kanálu, protože pro ni není využití. Na rybník nemáme prostory.
Tak mně jen napadá, že v tom článku nebylo zmíněno využití solární enegrie (možná budeme mít jednou na střeše solární články) a tepelná čerpadla na vytápění, i když jsem se dočetla, že vytápění s nimi je v našich podmínkách nejen nevyzkoušené, ale do budoucna možná docela sebevražedné (viz: http://www.geolog.cz/odborne_clanky_z_geologie/clanek_TC_ne_kamna.htm )
A to jsem s myšlenkou na tohle zařízení taky koketovala, ještě že je internet. Po přečtení toho článku mne ta myšlenka rychle přešla.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 9. 2005 13:07, Vojta, dřív bydlící na vesnici
Jako levné topení uvádíte dřevo, uhlí apod. Dodal bych: jak kdy levné a rozhodně dosti pracné. Dřevo je třeba v lese samovýrobou nadělat, dopravit domů, nařezat a uskladnit v suchu. Je otázka, kolik stojí doprava (na venkově občas "zdarma" za protislužbu a podobně, ale tak se to nedá kalkulovat). Za zimu se v běžném rod. domku ztopí tak 10-30 plnometrů, podle toho, jaká je zima. Uhlího potřebujete tak 20-25 q a taky se musí ukladnit v suchu, potřebujete teda úložný prostor. K oběma způsobům topení je třeba dodat, že když přijdete pozdě odpoledne domů z práce, máte doma zimu (mívali jsme v zimě taky jen 12 st. Celsia) a než to vytopíte, trvá to taky 2 hodiny. K tomu vynášení popele, starosti o popelnice, někdy to špatně hoří, zvláště když je nízký tlak, no žádný přepych to rozhodně není. Starší lidé s tím můžou mít i problémy, když už to fyzicky nezvládají.
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.