V médiích se už déle než týden neustále skloňují 2 zkratky, a sice SOS a ČSOB. Nikdo pořádně neví, o co ve skutečně jde, ale klít na banky, které mají přece tak vysoké zisky, umí každý. A kde je pravda, není důležité. Důležité je, že se někdo konečně začal zajímat o nás, nespokojené klienty. Dokonce můžeme sami něco změnit. Jsme důležití, Sdružení obrany spotřebitelů by to bez nás nezvládlo.
Volám S.O.S.
Namísto toho, abychom se už konečně snažili dobře hospodařit se svými penězi, budeme neustále fňukat, jak nás někdo oklamal a že to a to jsme netušili. ČSOB (profil, názory) má smůlu, je to velká banka a čím větší banka, tím více nespokojených klientů. A když tento jediný argument, tedy že největší počet stížností bankovní klientely skloňoval zkratku ČSOB, stačí SOS k navrhnutí veřejné žaloby, máme smůlu i my všichni. Proč? Protože zřejmě lze lehce obvinit druhého bez hloubkové analýzy. Bez analýzy, která by srovnala služby a poplatky ČSOB s konkurencí.
Kritizovat ji jedinou za něco, co dělají i ostatní, ztrácí smysl. Na koho se domluvíme příště? Na Český Telecom, který také účtuje paušální poplatky? Na rodiče, kteří nás špatně vychovali, a my si stále myslíme, že vše dostaneme zadarmo? Na stát, který nás v tom podporuje? Nebo za pár měsíců na SOS za to, že spor prohrála a my musíme zase platit?
Pokud totiž sdružení zvítězí, bude to vítězství poněkud hořké, vypočítavé. Proč SOS vyrukovalo se žalobou právě nyní? Můžeme jen spekulovat, že to byl krok moc dobře promyšlený. Těžko bychom hledali vhodnější dobu. Banky zveřejňují takové zisky, že ono numero snad ani přečíst neumíme. Ministerstvo financí už dlouho a náležitě veřejně brojí proti bankovním poplatkům. Sdružení začalo s ministerstvem spolupracovat, ale žaloba prý se zájmy ministerstva nemá nic společného. Nicméně se mu velmi hodí do krámu. O co komu tedy vlastně jde? O zviditelnění? O vlastní posty? Ba ne, jde o přece o nás, o klienty.
Připojit, či nepřipojit?
Ale opravdu chceme hájit naše zájmy cestou zákazů a žalování? Ty už tu byly. Pokud stále potřebujeme jednotnou sílu, která by nám říkala, co je dobré a co ne, zřejmě jsme sešli z cesty. Anebo sešlí z cesty. Skutečnost, že jsme nespokojeni, můžeme vyjádřit třeba změnou bankovního domu. Nebo třeba připojením se k žalobě. Přidáme-li se, nezapomínejme, že jsme odpovědní za svá rozhodnutí. Až budeme platit soudní výlohy, možná nás napadne, že bychom příště měli žalovat soudní domy za to, jak vysoké účtují poplatky.
Sdružení obrany spotřebitelů dělá záslužnou činnost, o tom není pochyb. Tentokrát však trochu přestřelilo. Možná už to ví i ono samotné, v tom případě by se mělo přestat tvářit nabubřele. Anebo má za zády schované další důkazy, protože uváděný počet klientů přece nemůže na žalobu stačit. Nebo snad ano?
Myslíte si, že české banky vydírají své klienty? Souhlasíte se záměrem SOS? Přidáte se k žalobě? Nebo se situace dá řešit jinak? Napište
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 8. 2006 19:25
S autorkou článku částečně souhlasím, částečně ne.
Především se mi absolutně nelíbí způsob, jakým svůj názor podala. Je to arogantní a hrubé, vytržené z kontextu celé problematiky a hlavně - AUTORKA BY SI MELA UVEDOMIT, že tím její článek nevybočuje tedy v podstatě z rámce problému, který kritizuje - čili, měla by si to ve své makovici ve svém vlastním zájmu trochu urovnat. Ať už má důvody k napsání tohoto článku jakékoliv, potřebná zkušenost jimi rozhodně není..
Já mám osobně za to, že výše poplatků nebo jejich existence samotná není primárním problémem v přístupu bank ke klientům:
- jejich samotnou existenci vidím jako legitimní, proč by měli mít zadarmo banku, jenom proto, že má vysoké příjmy? A se všemi pěnězmi klientů obchodovat z logiky věci prostě nemůže...
- pokud někomu vadí výše poplatků, ať jde k jiné bance. Poplatky se různí a vzhledm k šíři výběri produktů a variací se při vyvinutí vlastní iniciativy obvykle nějaké uspokojivé řešení najde. Tím nejlépe dám najevo svůj nesouhlas a svým postojem přispěji ke změně.
- to, co mi ale stále vadí, je nerovný přístup dvou partnerů - tedy - klienta a banky, v neprospěch klienta a je docela možné, že se toto odráží i na výši poplatků. Po několikaleté praxi finančně poradenské firmě, čítající partnery 30 bank, vidím toto ve své praxi dnes a denně a není to problém jen ČSOB. Například jsou v mnohém víceméně diskriminující negativní dopady mezibankovní komunikace o klientech. Informace o klientech by se, v souladu s lidskými právy, měly týkat jen závažných a velkých prohřešků klientů vůči bance, kde hrozí prokazatelné nebezpečí poškození další banky a ne to, co mohu zcela čestně prohlásit, že se v praxi děje - informace jen slouží k efektivnějšímu obchodování bank....
- hranici mezi ochranou a diskriminací je těžké určit - je to otázka podcenění rizika, zvyšování specifičnosti a senzitivity - třeba i medicíně rozhodnutí léčit zdravého nebo neléčit nemocného.
Mám za to, že problém se v našem případě jmenuje korporátní zodpovědnost, význam tohoto termínu zatím bankami a řadou dalších komerčních institucí evidentně nepříliš zažitý.
Cesta k změně je však jen jediná - jestli se to někomu nelíbí, má se to snažit nějak ovlivnit- produkt neodebrat nebo se vší zodpovědností se chopit práci ke změně.
Tak, jak to činí Sdružení obrany spotřebitelů, nepovažuji jako nejlepší - naopak. Slovo korporátní zodpovědnost víceméně používají neziskovky a obecně prospěšné společnosti stále častěji, ale dalším úskalím je, že ho sami berou jako frázi. Ve sdružení obrany Spotřebitelů mně to, po zkušenosti s touto organizací příliš nepřekvapuje. Před lety jsem fundraisovala jednu společnost, která s jednou jejich pobočkou sdílela kancelář a získala jsem bohužel poznání, že jejich činnost je často amatérská a někdy i výsměchem celé občanské veřejnosti...Chce-li se tedy sdružení problému ve vztahu klient-banky, ujmout pořádně, ať napřed problém, zanalyzuje a cíleně řeší!!!!!
Šárka
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 11. 2005 21:22, svalnatec
Tuhle reakci od Jirky bych dal jako samostatný článek. Konečně někdo rozumný!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (65 komentářů) příspěvků.