Když máte les, můžete v něm běhat, sbírat houby nebo vlastnoručně kácet stromy. Nebo se z něj prostě těšit. Les však může generovat i uchopitelnější zisky, můžete ho proměnit třeba na bydlení nebo na topení v bydlení a samozřejmě – také na peníze. Je v tom jen jeden háček. Tedy pořádný hák: investice do lesa se vyplatí až vašim dětem, pokud si tedy nemůžete dovolit zainvestovat do něčeho řekněme „rozsáhlejšího“. Na vlastní stáří si raději pořiďte nějakou „slepici“ podle návodu Jana Traxlera.
„A komu tím prospějete, co?“
Ještě než se pustíme do čísel, kolik les stojí a kolik vydělá, zkusím vás navnadit na to, jak je taková investice společensky a ekologicky odpovědná. Ostatně – kdo je nejoblíbenější celebrita hned po Karlu Gottovi? No jistě, Karel Schwarzenberg. A přispívá k tomu jistě i image rozšafného lesního hospodáře, takže pokud máte nějaký vroubek, třeba pár akcií zlého ČEZ pod polštářem, na lese si vylepšíte renomé.
Dobře, tohle byla demagogie. Ale ještě tu jsou seriózní čísla:
1 hektar (100 × 100 metrů) smrkového lesa = plocha jehličí 22 hektarů.
- Ochlazuje půdu, pohlcuje totiž 90 % slunečního záření (což v době globálního oteplování začíná mít stále větší význam), ekvivalentní 80 metrickým centům hnědého uhlí (rodinný domek míval na zimu příděl 72 metráků).
- Vyprodukuje za rok 10 tun kyslíku, což je množství postačující pro dýchání 38 lidí.
- Jeden hektar lesa dokáže zadržet tolik oxidu uhličitého, kolik vyprodukuje osobní auto při ujetí 90 000 km (cca 15 tun).
Rizika a potenciál
Jistě by bylo fér uvést i rizika. Dřevo dobře hoří, a to nejen v kamnech. Proti požáru a dalším vyjmenovaným rizikům je možné se pojistit. V současné době to umí tři pojišťovny – Česká, Hasičská a Generali. Riziko kolísání tržní ceny dřeva je u větších porostů dobře diverzifikováno tím, že prodávám v různých časech. Pokud ovšem mám jen kousek lesa a vytěžím ho v době, kdy vichřice sfoukla půlku lesů v Tatrách, radost mít nebudu. A pak je tu samozřejmě historická zkušenost – někdo se vrátí z Hradu a čí je náš les?
Jinak ale lze předpokládat, že cena dřeva poroste rychleji než inflace. Navíc se ho učíme stále lépe zpracovávat, takže z toho samého objemu získáváme víc a víc užitku. Také znovu roste využívání dřeva ve stavebnictví a průmyslu jakožto ekologické suroviny s vynikajícími vlastnostmi. Není také vyloučeno, že se do budoucna tzv. „funkce lesa“ změní na „produkty lesa“. Tedy že jako vlastník lesa, který filtruje ovzduší a generuje kyslík, budete do budoucnosti moci třeba prodávat emisní povolenky.
Příště se podíváme na dva inzeráty, které nabízejí ke koupi les. A všechno si to pěkně propočteme.
Autor studoval lesnickou školu, krátce pracoval v soukromé lesnické firmě ČR a podnikal v lesnictví ve Švédsku. Dnes je finančním poradcem Partners.
Jak se díváte na investici do lesa? Je to sice, jak se říká na dlouhé lokte, nicméně: co na podobnou možnost říkáte?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 1. 2011 7:56, Radim
Jak investovat do lesa záleží na spoustě otázek. Za prvé kde ten konkrétní les je neboli co na něm může růst. Někde v horách to budou čistě horské stromy, jedle, javor klen, smrk, buk.... Někde dole u Hodonína u řeky to budou stromy lužních lesů, topoly, jilmy, lípy velkolisté, duby....Někde v písku v polabí borovice... taky velký vliv má půda. Na nějakém suchém kamenitém místě, kde normální stromy rostou špatně, by dával smysl i akát, jenže ten by dnes už asi nikdo sázet nepovolil, musel by se sázet načerno. Zkrátka aby to dobře rostlo, musí se trefit to, co do tamních podmínek ( a do sadebního plánu místního úřadu) pasuje.
Pak záleží, jak chcete ten les využít. Jestli tam nasadit monokulturu, která má největší výnos z hektaru, ale která má největší riziko, třeba smrková, že až bude sucho, bude porost zdecimován kůrovcem. A která má neblahé ekologické působení na diverzitu rostlinného společenstva a na nich závisejících živočichů a v neposlední řadě na lovnou zvěř. Nebo jestli necháte část přirozeně rostoucích divokých semenáčků nebo přírodu zastoupíte a vymodelujete vysázením na tom místě smíšený les. Nebo třeba jestli se rozhodnete a dotanete na to povolení tam nasadit rychlerostoucí dřeviny a každých 5 let z toho porostu těžit štěpku na topení nebo prostě jednou za pár let probrat porost a vytěžit palivové dřevo.
Pak záleží, jestli chcete využívat ten les skrz koníčky. Ve většině oblastí je váš les automaticky částí místní honitby a vy jste z tohoto titulu členem místního honebního společenstva, můžete ovlivňovat, kterým myslivcům honitbu pronajmou, dostat se přes myslivce ke zvěři vyrostlé na svém pozemku případně rovnou udělat příslušné myslivecké zkoušky a nechat se mezi ty myslivce přijmout a starat se o zvěř v té honitbě včetně zvěře vyrostlé ve svém lese. Můžete les využívat skrz včely, osadit les podle místních podmínek přešvážně včelařskými dřevinami, třeba javory kleny, lípami velkolistými a malolistými, něco včelařských vrb, olší, javorů mléčů, třešní ptačích..., můžete zkusit v rámci možností (ekologie, pozor na cizí invazivní rostliny) na svém pozemku podsadit včelařské keře a rostliny, třeba divoký maliník a další a vybudovat tak biotop, který nabízí každý rok z každého hektaru produkci pro stovky kilo medu a chovem včel tu nabídku využít. Můžete les využít k víkendové rekreaci, umístit tam menší boudu takzvaně nespojenou s podkladem, typu nějaké stavební buňky by ve většině lesů neměl být větší problém. Je možné se taky zaměřit na produkci dražších vzácnějších dřev, osadit pozemek po poradě s truhláři příslušnými, třeba i cizokrajnými dřevinami, vzrůstnými jabloněmi a hrušněmi...
Pak záleží na konkrétním místě, kde ten kousek lesa je. Kousek lesa umístěný někde uprostřed souvislého lesa bez příjezdové cesty se dá využít omezeně, nejlépe stejně, co se týká kácení a sázení, jaké vedlejší lesní pozemky. Kde vede k pozemku příjezdová cesta, dá se využít nezávisle na okolních pozemcích. Kousek lesa umístěný na kraji města nebo vesnice za nějakými bytovkami nebo tam, kde ty bytovky mají vyrůst bude nejspíš jen prostor plný odpadků a rejdiště místních děcek a zlodějů, tam se hodí jen nenáročné běžné místní dřeviny jako monokultura, které není žádný důvod krást. Kousek lesa umístěný na nějakém osamělém pěkném místě a ideálně s přístupovou cestou se dá v rámci možností přetvářet a využít na spousty způsobů včetně nějaké pravidelné relxace a pobytu v přírodě.
Asi tak.....
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 1. 2011 9:01, Zdenek
Prodal jsem starý les na Vysočině,před 30 lety by se řeklo hluboký..kouzelný,koupil ho lesák, soused, který koupil sousední vykácený od rychlokvašky za 1kč, který osadil. Byl daleko od bydliště, pár stromů s kůrovcem se vždy najde a to je nutno vykácet a do 2 let zalesnit. Samé problémy, včetně krádeží. Je totiž nutný o něho pečovat a na dálku s pár hektary je to problém-pečuje cizí. A ty papírky ze něj, skutečně jsou čísla někde v počítači s rizikem znehodnocení. Dřív les ke statku byla samozřejmost a nutnost.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.