Kniha vás chytne už od začátku a to sázkou, která vstoupila do legend. Byl rok 1986 a John Gutfreund, předseda představenstva a generální ředitel americké investiční banky Salomon Brothers, nabídl Johnu Meriwetherovi, členu představenstva, šéfovi oddělení rizikové arbitráže a jednomu z nejlepších traderů Salomon Brothers, šeptem tichým tak, aby ho slyšeli i ostatní tradeři, lhářův poker o jeden milion dolarů.
Lhářův poker se místo s kartami hrál se sériovými čísly dolarových bankovek a velkou roli v něm kromě štěstí hrála rychlá kalkulace, znalost pravděpodobnosti a především blufování. Nikde se lhářův poker nehrál vášnivěji než mezi tradery Salomon Brothers. Nikdo ho nehrál lépe než profesoři fyziky, matematiky a ekonomie v Meriwetherově oddělení rizikové arbitráže. Králem tradingového patra v této hře byl však John Meriwether sám.
A právě z této pozice ho chtěl Gutfreund sesadit. Aby zvýšil psychologický tlak, stanovil sázku místo běžně hraných pár desítek či stovek dolarů na jeden milion dolarů a navrhl ji nečekaně. Meriwether, který do té doby řešil něco úplně jiného, měl na rozmyšlenou jen zlomek sekundy. Mohl hru odmítnout – a před celým tradingem uznat, že Gutfreund má lepší nervy než on. Anebo ji přijmout a riskovat ztrátu jednoho miliónu dolarů, pro něj větší a důležitější částky než pro předsedu představenstva. Místo toho zvolil možnost třetí.
„Ne, Johne,“ řekl Gutfreundovi, „když už máme hrát o takové sumy, hrál bych raději o nějaké skutečně velké peníze. Deset milionů dolarů a bez odvety.“
Překvapený generální ředitel prý chvíli hleděl na šéfa arbitráží a zvažoval, zda se může odvážit hrát o tak vysokou částku s nejlepším hráčem světa. Potom vyloudil na tváři úsměv.
„Jsi blázen,“ řekl Meriwetherovi, bez hry se vrátil do kanceláře a králem zůstal Meriwether.
Psala se osmdesátá léta, doba vysokých amerických vládních deficitů, rostoucí ekonomiky, posilujícího dolaru a současně klesající inflace. Na amerických dluhopisech se daly vydělat desítky procent ročně. Zahraniční investoři se do USA jen hrnuli, díky čemuž měly americké investiční banky nepředstavitelé zisky. Jejich zaměstnanci pobírali závist budící prémie a snem každého vysokoškoláka bylo stát se investičním bankéřem, anebo ještě lépe obchodníkem (traderem) či prodejcem (salesmanem) na bankovním tradingovém patře. Nejvíce peněz vydělávali ti, kteří obchodovali s dluhopisy. Největším obchodníkem s dluhopisy byla banka Salomon Brothers. Takže stát se dluhopisovým obchodníkem v Salomon Brothers bylo opravdové terno.
Michaelu Lewisovi, absolventu umělecké historie na univerzitě v Princetonu, se to podařilo a o svých zážitcích napsal knihu Liar´s poker. V knize s ním můžete prožít celou jeho bankovní profesní dráhu. Od poněkud obskurního způsobu přijetí (investiční banky neměly zájem o absolventy umělecké historie) přes školící kurs, první kroky prodejce na pobočce v Londýně (ponaučení: netvrďte do životopisu, že umíte francouzsky, pokud můžete narazit na opravdové Francouze) až po vrchol jeho kariéry, kdy mu nadřízený udělí čestný titul: „Big Swinging Dick“ (který necháme raději bez překladu). Možná s překvapením poznáte, jak tvrdé vztahy panují mezi tradery, prodejci a zbylými bankovními zaměstnanci a jaký vztah mají pracovníci investičních bank ke svým klientům. Dozvíte se, jaká kniha je mezi obchodníky nejoblíbenější. Lewis prozradí, jak vypadá každoroční rituál rozdělování prémií (bonusů) i jak vysoká je loajalita tímto způsobem odměňovaných zaměstnanců („chcete-li poznat věrnost, pořiďte si kokršpaněla“).
Kniha lehkým a humorným stylem prozradí i ledacos z dluhopisové historie. Například jak parta traderů ze Salomon Brothers přeměnila poklidný americký hypotéční trh v největší casino americké historie – dvacet let předtím než se v českém tisku začalo psát o rizikových hypotékách. Anebo jak Michael Milken z konkureční Drexel Burnham Lambert pomocí spekulativních („junk“) dluhopisů vyvolal dluhy financovanou horečku fúzí a akvizicí, která změnila americký podnikový trh a v jeden okamžik ohrožovala i samotnou banku Salomon Brothers.
Společně s autorem prožijete i velký propad akciového trhu v říjnu 1987, následné masivní propouštění a z něj plynoucí strach, hrůzu i paniku zaměstnanců, do té doby vydělávajících hromady peněz.
Nesluší se prozrazovat, jak to s autorem v Salomon Brothers nakonec dopadlo. Když však kniha v roce 1989 poprvé vyšla, vzbudila opravdovou senzaci. Warren Buffett, v té době významný investor v Salomon Brothers, musel akcionářům Berkshire Hathaway vysvětlovat, zda to v bance takto skutečně chodí. Gutfreund i Meriwether byli naháněni novináři, jestli se opravdu chtěli vsadit ve lhářově pokeru o milióny dolarů. Oba to popřeli. Kniha se stala bestsellerem a dodnes patří ve svém žánru ke klasice. Máte-li zájem pracovat v investiční bance či makléřské firmě, anebo jste na druhé straně telefonu a patříte mezi investory, kterým čas od času volá "lidská piraňa" s nabídkou „zajímavé investice“, měli byste si ji přečíst i vy.
Autor knihy Michael Lewis se po odchodu ze Salomon Brothers stal novinářem, který v současnosti píše pro Bloomberg. Salomon Brothers se dostala do potíží, když jeden z jejích agresivních traderů během aukce státních dluhopisů v roce 1991 podvedl americké ministerstvo financí. Banka byla převzata Berskhire Hathaway (o pár let později prodána Citicorpu) a Warrena Buffetta vyděsila v bance panující podniková kultura. John Gutfreund byl odvolán a odešel do důchodu. John Meriwether rezignoval na funkci šéfa tradingu a společně s několika dalšími podřízenými založil hedge fond Long Term Capital Management. Ten v roce 1998 při svém krachu málem zlikvidoval světové finanční trhy. Ale to už je jiná kniha a jiný příběh.
Sdílejte článek, než ho smažem