Na rozbouřených trzích hledají investoři méně rizika. Kde ho najít?

Doba nás nutí hledat investiční příležitosti, které by naše peníze ochránily před inflací. Ale zároveň je to doba rozkolísaná natolik, že je nutné se vrátit ke skutečné diverzifikaci – a to včetně bezrizikových aktiv či alespoň aktiv s nízkým rizikem a tedy dobře očekávatelným výnosem.

Samozřejmě: nejlepším investičním tipem na ochranu peněz před inflací je koupit si skutečný TIP. Je to finanční humor, protože TIPS, tedy anglická verze českého slova „tipy“, jsou zkratkou pro americké Treasury Inflation-Protected Securities. To jsou přesně ty naše protiinflační státní dluhopisy, které jsou navázány na růst cen a svým investorům letos vyplatí extrémní výnos. Už se nenabízí – a není se čemu divit, nicméně pro nás investory to znamená, že se musíme podívat někde jinde.

Pořád platí, že na investičním rozhodování není potřeba měnit nic dlouhodobého. Pokud jsou jádrem portfolia akcie, které pravidelně dlouhodobě dokupujete, pak si stačí pomyslně sednout na ruce a možná je osvobodit jen na symbolické změny z některých rizikových pozic do větší jistoty.

Partner seriálu

Zdroj: Roger

Partnerem seriálu je Platební instituce Roger, která zkracuje dlouhou splatnost faktur na tři dny a pomáhá tak podnikatelům s optimalizací provozních financí. V roce 2020 se Roger spojil s jedním z největších hráčů na bankovním trhu – Komerční bankou. Spolu s ní dále zefektivňuje a digitalizuje oblast provozních financí.

Vysoká inflace totiž znamená dříve či později i vyšší úrokové sazby – a to trhy příliš neodpouštějí a rády padají. Ostatně na akciích od začátku roku je to zjevnější než kdy jindy. Nic moc lepšího jako ochranu proti inflaci než akcie jsme nevymysleli, ale jen dlouhodobě. Krátkodobě jsou to typicky právě akcie, co nejviditelněji padá.

Kde tedy hledat alespoň trochu jistoty v nejistotě? Symbolem jistoty napříč generacemi se stalo zlato, případně jiné drahé kovy či kameny, ale i zlato umí překvapit. Do jistoty má daleko, ale napříč generacemi je to výjimečná hodnota. Záleží tedy na horizontu, v letošním roce by to byla silná spekulace. Ostatně teď ve druhém čtvrtletí plném rekordního růstu cen, války a rostoucích sazeb zlato významně ztrácí. Neznamená to, že se nemůže vzpamatovat, ale už je to silná spekulace na cenu. Riziko.

Standardně méně rizikové by mohlo být část peněz uložit do nemovitostí. I tam je sice doba divoká a mnozí ekonomové ukazují na přehřátý nemovitostní trh. Ten by mohl začít zpomalovat či dokonce klesat, ale jen obtížně si můžeme představit tak hluboký propad, jako například na akciích. Plus mají nemovitosti tu výhodu, že pokud by měly delší dobu padat na ceně, centrální banky dříve či později zasáhnou. Spíš dříve. Tvoří až příliš mnoho sloupů podpírajících současný finanční systém.

A mohli bychom pokračovat s uměním, probrat kryptoměny či se podívat na investice do nás samotných. Více nás ale tady zajímá, jestli dává smysl držet hotovost. A hotovostí samozřejmě nemyslíme svazky papírových bankovek, ale typicky neúročené peníze na běžném účtu. Ale klidně i hotovost pod polštářem.

Jednu výhodu totiž hotovost proti ostatním částem portfolia má. Nominálně zůstává stejná. Všechny investice mají výhodu v tom, že mohou nominálně narůstat, ale také klesat. Ani hotovost není stoprocentně bez rizika, ale snad spolu s dluhopisy Německa či Švýcarska jde o to nejbližší bezrizikovosti, co lze najít.

Rizikovější, ale o to více vykompenzované vyšším výnosem, jsou pak různé fintechové P2P investice. Existuje jich už i v České republice celá řada. Nejde samozřejmě jen o investice do faktur, které jsou za slušnými a platícími společnostmi, jak to umí náš Roger, ale investovat se dá i půjčkou někomu jinému, případně skrze fintechové aplikace do konkrétních nemovitostí, nájmů a podobně. Pochopitelně ne všechny podobné služby mají nízké riziko – ale například faktura, kterou má proplatit jeden z největších českých e-shopů, se udává velmi snadno a jen obtížně si lze představit, že by ji nikdo nezaplatil. Výnos tomu odpovídá, ale v době rekordní inflace to může být právě ta část portfolia, kterou je potřeba posílit.

Zdánlivým paradoxem pak může být, že právě v době vysoké inflace někdo nechce zkusit inflaci přebít vysoce rizikovými investicemi, ale volí jisté ujídání úspor v hotovosti, ve fakturách či na dluhopisech. Není to totiž ani tak o inflaci samotné, jako o reakci centrálních bank na ni. Vysoká inflace je stimulem centrálním bankám k reakci v podobě vyšších sazeb – a držení hotovosti je v takové době přínosné hned dvakrát. Zaprvé neztrácí nominálně hodnotu a zadruhé vytváří likvidní zůstatek k rychlému nákupu, když se jiná aktiva dostanou dostatečně nízko, že nás začnou zajímat k nákupu.

Pokud člověk nechce třeba i z politických či ideových důvodů podporovat zadlužení své země nákupem dluhopisů a investovat přeci jen chce, existuje i mezi českými fintechovými společnostmi pár míst, která jsou hotovosti blízko, na druhou stranu ale nepřináší extrémní výnosy a inflaci zcela jistě neporazí.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Dominik Stroukal

Ekonom přednášející na Metropolitní univerzitě v Praze a hlavní ekonom Platební instituce Roger. Vystudoval ekonomii na VŠE a mediální studia na UK. V minulosti působil jako hlavní ekonom několika finančních institucí a je... Další články autora.

Navštivte svět soudobého umění

Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.

Více informací

Sdílejte článek, než ho smažem