Zdroj: Shutterstock
Komerční spolupráce
Rok 2022 nebyl z hlediska pohybu na trzích zrovna z nejlepších – akcie spadly o 15 až 20 procent. Pozoroval jste během něj nějakou změnu v chování investorů?
Obecně pozoruji mnohem větší zájem lidí o investice, než byl třeba ještě před rokem. Vidím, že lidi investicím víc rozumí, postupně opadává strach z neznámého. Trh se tříbí a všechno postupně směřuje k lepšímu.
Čím to, že zájem o investice stoupá právě v době poklesu trhů?
Vidím tam souvislost se stoupající inflací. Lidé víc hledají příležitost, kam uložit peníze, jsou pod větším tlakem, když vidí, jak jejich peníze ztrácejí hodnotu. To je dobré i z makroekonomického hlediska, peníze se točí.
S nadějnými vyhlídkami začínal i rok 2022…
Když se přenesete do ledna před rokem, tak nikdo nemohl počítat s tím, co se stane. Většina lidí předpokládala, že nás čeká rok, kdy skončí korona, nadechneme se, cyklické akcie vyletí nahoru, zažijeme návrat toho, co bylo před pandemií. Viděli jsme sice srocování ruských vojsk u hranic Ukrajiny, většina z nás byla ale přesvědčená, že Vladimir Putin jen zastrašuje, nebrala to vážně. A pak jsme se nestačili divit. Jakmile Putin zaútočil, okamžitě vyletělo nahoru zlato, akcie padly, přišla nervozita na trzích. K tomu začaly dramaticky růst ceny energií. Rok 2022 byl úplně jiný, než jsme čekali.
Vyplývá z toho něco pro rok 2023?
Můžeme si říct, co se dá v roce 2023 pravděpodobně očekávat. Svět čelí ohromné inflaci, u nás se dá předpokládat, že vyvrcholí v lednu, ve Spojených státech už je snad pryč. Americká centrální banka ještě zvýší své úrokové sazby, ale už ne moc. Trh s napětím čeká, kdy tento růst skončí. Doufejme, že na jaře.
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista, hlavní ekonom investiční skupiny CFG. Doktorát získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, pak spoluzaložil analytický dům Next Finance a později vlastní Pikora Invest.
Evropská centrální banka už úrokové sazby nezvýší?
Je možné, že ECB ještě sazby trochu zvýší, ale z nějakého většího nadhledu se blížíme vrcholu a moc prostoru pro další zvyšování už tu není. Jakmile se v globálu růst sazeb zastaví, akcie by měly mít šanci se nadechnout a jít nahoru, v čele s těmi technologickými, které spadly o desítky procent. Je otázka, jestli to přijde v létě, nebo na podzim.
Jakou roli v tom hrají kryptoměny, vsadil byste na ně?
Je zajímavé, že válka na Ukrajině ukázala, že kryptoměny jsou velmi korelované s jinými aktivy, zažily ohromný propad. Do války si spousta lidí myslela, že bitcoin nebude na propady trhů reagovat nebo naopak zareaguje pozitivně, tedy že bude anticyklický. V tom očekávání od kryptoměn selhalo. Předpokládalo se například, že Ukrajinci nakoupí bitcoin za hřivny a s ním utečou před válkou do Evropy. Ale došlo naopak k masivnímu nárůstu zájmu o zlato. Poprvé jsme měli šanci si reálně ověřit, že bitcoin není digitální zlato.
V predikcích na letošek nezmiňujete válku na Ukrajině. Už s ní nepočítáte?
Ano, to je další klíčová věc. Je to velká neznámá, nikdo nevíme, jak se válka bude dál vyvíjet. Platí to od jejího začátku. Dlouho jsme se například báli toho, že nebude plyn. Ratingové agentury ještě na podzim varovaly, že plyn bude na příděl, nyní vidíme, že to zvládáme bravurně. Když Putin vtrhnul na Ukrajinu, říkalo se, že budeme rádi, když budeme mít LNG terminály do pěti let. Teď už z LNG terminálů díky ČEZ plyn bereme. Rychlost, s jakou stavíme nové terminály a přípojky, je neuvěřitelná. Ukazuje se překvapivá schopnost ekonomiky odolávat podobným problémům. Naplňuje mě to optimismem, že se s tím vším nakonec popereme, i když to bude drahé. V každém případě problém v následujícím roce bude mít nejen Rusko, ale i západní Evropa.
Má šanci se v Česku udržet energeticky náročný průmysl?
Ekonomika projde velkou restrukturalizací, řada energeticky náročných odvětví bude muset skončit nebo se přesune jinam. A my se budeme muset zaměřit na něco jiného. Na něco, co má vysokou přidanou hodnotu a je to méně energeticky náročné. Například služby ve finančnictví, IT, farmacii a podobně. Je tu jistá šance, že přestaneme být pouze montovnou a skladem Evropy a vedle toho tu vzniknou nové firmy a nové možnosti. To může naši ekonomiku překvapivě posunout, podobně jako se to stalo třeba v Irsku před 50 lety po příchodu technologických firem.
Do čeho byste teď doporučil investovat?
Letos bude pro investory zajímavé zlato. Současné vysoké úrokové sazby jsou pro něj nepříznivé, jakmile ale úrok poklesne, vytvoří se prostor pro to, aby šlo nahoru. Ukrajinská krize přinesla rekordní poptávku centrálních bank po zlatě – je největší od roku 1967. Myslím tím fyzické zlato a myslím dlouhodobě, má smysl ho držet aspoň několik let. Další zajímavou investicí jsou dluhopisy.
Statistiky z loňského roku říkají, že dluhopisy celkově šly dolů o něco méně než akcie, ale pořád o 10 a víc procent…
Záleží, jak které dluhopisy. Když se díváme na české korporátní dluhopisy, vidíme u nich za poslední rok významný nárůst výnosů. Ještě před rokem byly ty kolem šesti procent terno, dnes mají lidé na zajištěných dluhopisech i 11 a víc procent. Je to pořád méně než inflace, ale je třeba se na to dívat dlouhodobě. Pokud inflace začne letos klesat a dostane se v průměru někam k 10 procentům, v což pevně věřím, pak už bude výnos z tohoto dluhopisu nad inflací. Jinými slovy, výnos si „zamknete“ i na příští roky. Dnes jsou tedy firemní dluhopisy mnohem atraktivnější, než bývaly.
Vydrží tlak na vysoké výnosy emitenti?
I jich se týká inflace nebo vyšší náklady na energie. To je pravda. V tomto směru může ale inflace působit pozitivně, právě o ni mohou mít emitenti v některých segmentech navýšené tržby.
Takže byste investorům doporučil vybírat si dluhopisy například z oblasti služeb?
V zásadě bych nedoporučoval nic konkrétního. Jenom říkám, že příjmy firem mohou často růst o inflaci, a potom je zbytečné se obávat, že by to emitenti dluhopisů neunesli a nebyli schopni splácet. Vidíme to rovněž na Dluhopisomatu. Emitenti zatím drží, nemám žádnou informaci o tom, že by se nějaký dostal do problémů a nevyplácel investory.
Co akcie? Jsou už tak dole, že by je investoři podle vás měli nakupovat?
Osobně bych aktuálně akcie ani neprodával, ani nenakupoval. Čas pro nákup teprve přijde, je možné, že zhruba v polovině roku. Rozlišoval bych ovšem jednorázovou a dlouhodobou investici, kde investor nehledá dno a přikupuje dlouhodobě a pravidelně. Právě prostoru pro tyto logické investice je letos relativně hodně. Platí to pro akcie, pro dluhopisy i pro zlato. Znovu se taky ukazuje, že diverzifikace portfolia má smysl. Určitě bych doporučil investice rozdělit do několika hromádek, mít něco ve zlatě, něco v dluhopisech, něco v akciích. Ten, kdo nakoupí letos, dost pravděpodobně nakoupí za zajímavé ceny a příští roky na to může navazovat.
Sdílejte článek, než ho smažem
