Přechodné období, během kterého mohly některé crowdfundingové firmy podnikat bez licence, skončilo. Pořídit si ji musely platformy provozující úvěrový nebo investiční crowdfunding (oblíbený charitativní nebo odměnový crowdfunding novému nařízení nepodléhají).
Povolení získaly jenom tři subjekty:
Ty můžou ve své činnosti plně pokračovat a nabízet nové možnosti skupinového financování. Zbytek trhu je v komplikované situaci. Velký počet platforem se ocitl v šedé zóně a hrozí jim vysoké pokuty od České národní banky (ČNB).
Ta přitom letos pokutou udělenou jednomu z poskytovatelů jasně ukázala, že na dodržování pravidel crowdfundingu bude opravdu pečlivě dohlížet a bude chtít trh od šedé zóny crowdfundingových poskytovatelů vyčistit.
Hrozí vysoké pokuty
Kdo teď nemá povolení ČNB a spadá do působnosti nařízení, nesmí na své platformě zveřejňovat žádné nové nabídky skupinového financování a musí také ukončit nabídku stávajících. Může pouze spravovat stávající smlouvy týkající se už ukončených nabídek.
Licenci mají tři platformy a vzhledem k tomu, že ČNB v tomto roce jednoznačně ukázala, že chce mít trh pod kontrolou a nebude se bát udělovat pokuty, je otázka, jak budou fungovat ty zbývající. Ukončí činnost, nebo se přesunou do šedé zóny? Právě na tu si ale podle mě ČNB posvítí.
Za neoprávněný provoz crowdfundingové platformy hrozí pokuta 13 230 000 korun nebo pět procent ročního obratu, pokud je to částka vyšší. Do působnosti nařízení jednoznačně spadají například i platformy Ocollo, Fundlift, Invester nebo Penězdroj, které zatím povolení nezískaly.
Řada českých platforem ale není jednoznačně představitelem úvěrového nebo investičního crowdfundingu. Šedou zónou jsou z pohledu nové regulace investice do takzvaných participací na úvěrech. Sem spadají sem například crowdfundingové platformy Upvest, Crofungo, Rentier, Bondster, Ronda Invest, Nafirmy, Sypeto nebo BrikApp. Tyto platformy sice nemusí mít povolení ČNB podle nařízení o crowdfundingu, vystavují se ale riziku postihu za provozování pokoutného investičního fondu.
Jednomu z provozovatelů takové platformy uložila letos v lednu ČNB pokutu jeden milion korun, protože podle ní tento crowdfundingový obchodní model naplňuje znaky kolektivního investování a je k němu zapotřebí speciální licence podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Pokutovaná platforma se pak transformovala.
Každý crowdfundingový provozovatel modelu postaveného na participacích by měl skutečně zvlášť důkladně zrevidovat, co vlastně dělá. Vzhledem k tomu, že pokuty za pokoutný investiční fond mohou být až 150 milionů korun nebo deset procent obratu, dávalo by smysl, aby se tyto platformy raději přetransformovaly na úvěrový crowdfunding a získaly příslušnou licenci.
Kde se vzala regulace
Crowdfunding neboli skupinové financování je propojování velkých skupin drobných investorů s podnikateli, kteří usilují o alternativní financování.
Čeští provozovatelé crowdfundingových platforem, kteří zajišťují úvěrový nebo investiční crowdfunding, museli získat licenci od ČNB do letošního 10. listopadu. Nařizoval to už loni schválený zákon implementující nařízení Evropské unie. Na provozovatele crowdfundingu jsou teď kladené podobné regulatorní požadavky jako například na obchodníky s cennými papíry, investiční zprostředkovatele nebo poskytovatele platebních služeb.
Zároveň ale nová zákonná regulace crowdfundingu zásadně usnadňuje českým crowdfundingovým platformám vstup na zahraniční trhy a zároveň umožňuje českým investorům snadnou participaci na mezinárodních projektech.
Sdílejte článek, než ho smažem