Světový den audiovizuálního dědictví, který se slaví každoročně 27. října, je významným dnem v kalendáři UNESCO. Byl založen s cílem připomenout důležitost audiovizuálních dokumentů jako součástí národního kulturního dědictví a podnítit ochranu a zachování tohoto odvětví.

Tento den byl poprvé ustanoven na základě rozhodnutí konference UNESCO v roce 2005 a vychází z práce Mezinárodního svazu pro zachování zvuku a audiovizuálních záznamů (IASA). Klíčovým posláním tohoto dne je zdůraznit, že audiovizuální dokumenty, jako jsou filmy, rozhlasové a televizní vysílání, jsou nezbytné pro uchování kulturního dědictví. Tyto dokumenty totiž představují hluboký vhled do kultury, dějin a života lidí v minulosti a přitom jsou mimořádně křehké.

Důležitost konzervace audiovizuálního dědictví je naléhavá, protože mnoho prvků tohoto dědictví je v ohrožení z důvodu vysoké náchylnosti k poškození či zničení. Je důležité pochopit, že ztráta těchto záznamů znamená nenávratnou ztrátu dějin a kultury.

Jedním ze způsobů, jak chránit a zachovat audiovizuální materiály, je jejich digitalizace. Digitalizace umožňuje ochranu obsahu, který je náchylný ke ztrátě či poškození, a zároveň umožňuje jeho sdílení s širokou veřejností. Navíc digitalizace umožňuje zachování obsahu v původní kvalitě, aniž by došlo k jeho degradaci během času.

Světový den audiovizuálního dědictví je tedy dnem, kdy je připomínána nejen důležitost tohoto dědictví, ale je rovněž poukázáno na naléhavost jeho ochrany. Je to den, kdy se lidé z celého světa mohou spojit a spolupracovat na ochraně a zachování tohoto důležitého dědictví pro budoucí generace.