Podpora v nezaměstnanosti 2024 – Výpočet

Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti je třeba zadat věk a čistou mzdu. Z ní se počítá procentuální podíl, který v jednotlivých obdobích může člověk bez práce pobírat. Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se liší podle věku žadatele. Od roku 2024 se podpora vyplácí od prvního měsíce, případné odstupné výplatu podpory neodsouvá. Hledáte-li práci, nezapomeňte zkontrolovat také naši pravidelně aktualizovanou nabídku volných pracovních pozic na úřadech práce.

Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti najdete v úvodu sekce Podpora v nezaměstnanosti.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2024

Pomohla vám tato kalkulačka?

AnoNe

Další kalkulačky

POROVNEJTE SI naši NABÍDKU půjček. Pomůžeme vám najít tu pravou.

Hledáte slušnou půjčku? Pokusíme se najít tu, která bude nejvíce vyhovovat vašim potřebám.

Chci splatit své závazky

Mám finanční potíže

Chci půjčit na nečekané výdaje

Chci půjčit na plánované výdaje

Jak dlouho budu moct brát podporu?
Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti je závislá na věku žadatele, pokud vám nebylo 50 let, dostanete podporu na pět měsíců, mezi 50 a 55 roky vám ji přiznají na osm měsíců, pokud jste starší máte nárok na podporu po 11 měsíců.
Z čeho se počítá podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti je první dva měsíce 65 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku, pro OSVČ je to 65 % vyměřovacího základu na důchodové pojištění, přepočteného na měsíc. Další dva měsíce je to 50 % a zbývající dobu 45 % čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximálně může ale podpora dosáhnout 0,58násobku průměrné mzdy v prvním až třetím čtvrtletí roku předcházejícího podání žádosti o podporu. V roce 2024 je tedy maximální podpora 24 608 Kč měsíčně. Při rekvalifikaci je strop výš, na 0,65násobku průměrné mzdy, může tedy dosáhnout 27 578 korun za měsíc.

Vytisknout

Související články na téma absolventi, hledání práce, jak přežít (v) zaměstnání, nabídky práce, nezaměstnanost, podpora v nezaměstnanosti, volná místa, výpověď, ztráta zaměstnání

Události uplynulého měsíce: březen

8. 4. 2005 | redakce Peníze.CZ

Uteklo vám v březnu něco z našeho denního zpravodajství? Víte, co se událo v oblasti bankovnictví, daní, bydlení, investování a dalších? Jste si jisti, že jste nepropásli některou z povinností vůči státu? Nahlédněte do výběru březnových událostí.

Daňová globalizace směrem dolů?

24. 3. 2005 | Jiří Šedivý | 1 komentářů

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání z hlediska daňové náročnosti? Klesají nebo rostou celkové daně u nás a v dalších zemích OECD? Platíme nejvyšší odvody na sociální zabezpečení a naše vláda nehodlá následovat příkladu řady zemí, tedy snižovat daňové zatížení.

Legislativní paskvil motivuje naruby

21. 2. 2005 | Kateřina Havlíčková | 22 komentářů

Aby byli lidé žijící ze sociálních dávek více motivováni pracovat, byl přijat nový zákon o dani z příjmů. K němu ale Ministerstvo vydalo ještě pokyn, který jaksi dobrý úmysl vlády zcela převrátil. Umožnil např., aby otec pěti dětí, který je zaměstnán v pracovním poměru na jednu hodinu měsíčně za minimální hodinovou mzdu 42,50 Kč, získal nárok na bonus ve výši 30 tisíc Kč za rok. A pokud navíc pobírá podporu v nezaměstnanosti, nepřišel ani o tu.

Novou strategií před USA, nebo do solidární chudoby?

11. 2. 2005 | Dan Vořechovský | 9 komentářů

Následováním tzv. Lisabonské strategie by ekonomika Evropy měla dohnat ekonomiku USA do roku 2010. Podle ordinovaných receptů ovšem vaříme chudší a chudší polévku. Evropský "premiér" proto představil vlastní plán na "zaručený úspěch". Skutečně něco vyřeší, nebo jsou to jen další planá hesla?

Island: země ohně, ledu a optimálních penzí

4. 2. 2005 | Pavel Kohout | 109 komentářů

V České republice bude v první polovině 40. let připadat jeden pracující na jednu osobu starší 65 let. Státy kontinentální Evropy na tom kvůli štědrým průběžným systémům nejsou o moc lépe. Přesto najdeme evropský stát, jehož penzijní systém je téměř dokonalý, vypravme se společně na Island.

Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek

24. 1. 2005 | Kateřina Havlíčková | 43 komentářů

Aby byl vyměřovací základ na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance a OSVČ stejný, musel by být pro OSVČ počítán jako zhruba 74 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Letos je to ovšem 45 %, v příštím roce pak 50 %. Jsou ale současné sazby pro podnikatele skutečně výhoda? A jaké nespravedlnosti systém přináší?

Přidáno dostanou i pečující, nezaměstnaní či dlužníci

20. 1. 2005 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Před několika dny jsme vás informovali, jak v roce 2005 porostou některé sociální dávky v důsledku zvýšení životního minima. Oblastí, které toto zvýšení ovlivní, je ovšem mnohem víc. Dnes se podíváme na některé další.

Akcie: nezaměstnanost, drahá ropa a slabý dolar

17. 1. 2005 | Jiří Pospíšil | 1 komentářů

Americké burzy negativně neovlivnila ani tak výše zveřejněného obchodního deficitu, který dosáhl rekordních 561,3 mld. dolarů, jako spíš opětovný růst ceny ropy a zvyšující se počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Zisky evropských firem naopak trápí levný dolar, kvůli silnému kurzu eura totiž řada firem nedosáhla očekávaných výsledků.

Smlouva o stavebním spoření nekončí automaticky

14. 1. 2005 | Jiří Šedivý | 57 komentářů

Část klientů stavebních spořitelen si stále myslí, že jejich smlouva je sjednána jen na dobu, která je nutná pro získání nároku na vyplacení státní podpory. Po uplynutí této doby pak svou smlouvu chtějí vypovídat. Tento mýtus je třeba stále vyvracet. Smlouvu lze vypovědět třeba i po roce, ale za velkých nákladů a ztrát.

Na rekvalifikaci netratíte

25. 11. 2004 | Ludmila Řezníčková

Rekvalifikace. Zajímat se o ně budou asi nejvíce nezaměstnaní, ale tohle téma se zdaleka netýká pouze jich. Kdo se může rekvalifikačních kurzů zúčastnit, s jakou podporou státu přitom může počítat či jaké sankce za nesplnění podmínek mu hrozí?

Zavřete obchody a propusťte prodavače?

2. 11. 2004 | Jiří Šedivý | 49 komentářů

Omezování otevírací doby v jakékoliv podobě je možná líbivé gesto směrem k nespokojeným zaměstnancům, ale je třeba vidět jeho další důsledky. Růst nezaměstnanosti kvůli dalšímu zásahu do přirozených ekonomických vztahů. Ještě horší je fakt, že úprava ublíží zejména těm, které má chránit.

Argentinská krize a poučení pro Českou republiku II.

2. 11. 2004 | Pavel Kohout | 7 komentářů

Hrozí České republice krize veřejných financí do takové míry, aby se opakovala zkušenost Argentiny se státním bankrotem? Může se stát, že vláda nebude mít dostatek prostředků, aby mohla hradit své závazky? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět v dnešním pokračování srovnáním obou ekonomik.

Argentinská krize a poučení pro Českou republiku I.

1. 11. 2004 | Pavel Kohout | 27 komentářů

V první polovině 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během 20. století byla ovšem postižena neuvěřitelnou sérií zásadních chyb v hospodářské politice. V roce 2002 se octila ve stavu platební neschopnosti. Jak k tomu došlo?

Jak minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost

29. 10. 2004 | Jiří Šedivý | 62 komentářů

Ekonomická teorie a praxe sociální politiky přicházejí velmi často do vzájemného konfliktu a protichůdných doporučení. Růst minimální mzdy znamená zvýšení spokojenosti zaměstnaných, ale i růst počtu nezaměstnaných.

Lisabonské 'řešení' regulovaných nájmů

22. 10. 2004 | Petr Vykoukal | 20 komentářů

V českých médiích se nedávno objevila zdánlivě fádní zpráva o tom, že se v Lisabonu zřítil obytný dům. Událost se může zdát nezajímavá jen do okamžiku, kdy zjistíte, že všichni obyvatelé domu platili regulované nájemné. A to v přepočtu méně než 10 Kč měsíčně. Přečtěte si, do jak absurdního stavu může narůst dvacetiletá regulace nájemního bydlení.

Jak stát od října podporuje nezaměstnané

22. 10. 2004 | Ludmila Řezníčková | 9 komentářů

Ztratíte-li práci, povedou vaše první kroky zpravidla na úřad práce. Očekáváte totiž, že vám stát v době nezaměstnanosti finančně pomůže. Víte ale jaká je realita? Kolik peněz se dá ze státní kasy formou podpory v nezaměstnanosti získat? O co můžete žádat, pokud jste nezaměstnaný čerstvý absolvent?

Vyplatí se vám státní důchodové pojištění? II.

18. 10. 2004 | Kateřina Havlíčková | 27 komentářů

Co nám prostřednictvím zákonů vzkazuje stát? Máme chodit co nejdříve do předčasného důchodu. Také klidně pracovat načerno a nechat se evidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Anebo se "hodit marod", kdykoli se nám to hodí, ale to není všechno. Nevěříte? Pak si přečtěte druhý díl pátečního článku.