Zájem o kreditní karty v Česku dál klesá. Nejlepším rokem pro ně byl 2011, kdy jich jejich počet dosáhl 2,29 milionu – to byla tehdy skoro čtvrtina (23 procent) ze všech vydaných karet. Ke konci loňského roku jich bylo 1,83 milionu, což je 15 procent z celkem 11,78 milionu všech karet v Česku.
Klesá i používání kreditních karet jako úvěru. Od rekordního června 2015, kdy Češi měli přes kreditky půjčeno 29 miliard korun, propadl zájem na necelých 18 miliard letos v květnu.
Když se tuzemské banky v devadesátých snažily dohnat západní Evropu s platebními kartami, nabízely prakticky jenom ty debetní. Tedy karty svázané s běžným účtem – zjednodušeně řečeno s nimi můžete utratit pouze tolik, kolik v bance máte uloženo, případně čerpat kontokorent.
Kreditní karty, ve skutečnosti vlastně úvěr nezávislý na stavu běžného účtu, tehdy nabízely jenom Česká spořitelna a Komerční banka jako bonus pro nejbohatší klienty. Zlom přišel s boomem spotřebitelských úvěrů. Z nebankovních společností jako Cetelem a Home Credit si pak vzaly příklad i banky a začaly aktivněji nabízet kreditní karty většímu počtu lidí.
Banky nejdřív „prodávaly“ kreditku hlavně jako finanční rezervu. Klienti o ně velký zájem neměli – vždyť přece už jednu kartu měli, navíc systém „půjčky přes kartu“ jim přišel komplikovaný.
Atraktivnější se kreditky staly až potom, co banky začaly lákat klienty na štědré bonusy. Za platby touhle kartou v obchodech mohli získat i dvě procenta zpátky, někteří dokonce dostávali i příspěvky na penzijní připojištění.
Zlaté časy skončily po finanční krizi na přelomu desetiletí. Opatrnější byli klienti i banky. Zájemci o půjčky navíc měli na výběr z jednodušších a zdánlivě levnějších nabídek mnoha nebankovních firem na tehdy prakticky neregulovaném trhu.
Velká rána přišla na podzim 2015, kdy Evropská unie zavedla stropy pro provize, které banky můžou vybírat od obchodníků za platby kartou. Zatímco do té doby jim banky účtovaly jedno až dvě procenta z hodnoty transakce, v některých případech až tři, po unijní regulaci nesmí provize u kreditek přesáhnout 0,3 procenta.
Ztrátu příjmů si banky kompenzovaly zrušením bonusů pro klienty. Dodnes v sobě sice kreditní karty mají víc lákadel než debetní (hlavně různá pojištění, vstupy do letištních salonků a podobně), obecně je to ale jenom zlomek dřívějších výhod.
K tomu se přidala čím dál přísnější regulace spotřebitelských úvěrů a rostoucí odpor veřejnosti proti nezodpovědnému „vyrábění dlužníků“.
Kreditky si banky vysávají i mezi sebou při konkurenčním boji. Drahé úvěry přes kartu jsou totiž snadným terčem pro takzvanou konsolidaci, tedy sloučení různých úvěrů do jednoho s celkově výhodnějšími podmínkami. Zatímco úroky z kreditek zůstávají už mnoho let na úrovni kolem 20 procent, klasické spotřebitelské úvěry v posledních letech výrazně zlevnily a dají se pořídit za méně než poloviční sazbu.
Na dovolené v cizině se vyhýbáte pochybným směnárnám a platíte kartou vaší banky. Přesto po návratu zjistíte, že vám napočítala o dost víc, než píše v kurzovním lístku. Může za to „služba“ Dynamic Currency Conversion (DCC).
Pravidla pro výběr hotovosti v obchodech jsou od loňského července jednodušší. Některé řetězce je zavádějí se zpožděním, zájem u pokladen přesto výrazně stoupl.
Toužíte mít svou rodinu pořád na očích? Nebo se radši při každém placení chcete dívat na něco jiného? U některých bank si můžete říct na co.
A nejnověji se teď někteří lidé zbavují kreditek i kvůli tomu, aby snadněji dosáhli na hypotéky. Po zpřísnění pravidel ČNB totiž od loňského října můžou banky poskytnout hypoteční úvěr až na výjimky jenom žadatelům, jejichž celkové zadlužení (součet všech úvěrů) nepřekročí devítinásobek jejich čistého ročního příjmu. Současně nesmí měsíční splátka hypotéky a všech dalších dluhů přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele. Do celkového zadlužení se přitom počítá i „úvěrový rámec“ na kreditce – tedy částka, kterou její majitel může čerpat.
Banky příliš nevydělávají ani na lidech, kteří kreditku používají. Díky rostoucí ekonomice, tedy vyšším výdělkům a vysoké zaměstnanosti, dokážou klienti splatit závazky ještě do konce bezúročného období (zjednodušeně řečeno do konce následujícího měsíce). Banka jim tedy půjčuje peníze prakticky zadarmo.
Velká část majitelů kreditek se s nimi naučila dobře zacházet a maximálně využívat výhod, aniž by je to stálo něco navíc. V některých situacích se bez kreditky ani neobejdou – jako formu zálohy (pro případ škody) ji požadují některé zahraniční autopůjčovny nebo hotely, debetní karta jim nestačí.
S kreditními kartami se teď rozhodla rozloučit tuzemská Sberbank – přinejmenším dočasně. Platnost těch dosavadních ukončí k 30. září letošního roku, dál se chce zaměřit přednostně na debetní karty. „Kreditní karty nebyly našimi klienty využívány tak, jak jsme si představovali,“ vysvětlil webu Peníze.cz Jan Heinz, ředitel komunikace Sberbank.
Debetní karty začne Sberbank vydávat v bezkontaktním provedení, první klienti je obdrží už během srpna. Sberbank byla poslední z retailových bank v Česku, která dosud ještě nevydávala bezkontaktní debetní karty (kreditní zavedla v roce 2017). Nová Trinity Bank, která na začátku letošního roku vznikla přeměnou záložny Moravský peněžní ústav, zatím nemá platební karty vůbec v nabídce.
Jenom debetní karty vydává i Air Bank, která s kreditkami nikdy ani nezačala. Důvod? Nechce prý vydělávat na tom, že klient zapomene jednou včas zaplatit. Air Bank nabízí jednodušší alternativy – klasický spotřebitelský úvěr a kontokorent.
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 7. 2019 23:27, TVK
Co máte s nějakým hlídáním a počítáním? Jednou za měsíc přijde výpis, kolik má člověk za dalších cca. 20 dnů uhradit v bezúročné období. A platíte to, co byste běžně z téhož účtu kartou nebo výběry platil tak jak tak, jen v průměru o 40 dní dřív. Takže při použití kreditky máte za jinak stejných podmínek na tom účtu minimálně jeden měsíční příjem navíc, protože ty výdaje platíte tou kreditkou. Takže upravite šablonu v IB na aktuální částku a datum a nic víc neresite. Ano, pro cloveka, který už 14 dní před výplatou vybírá po třech stovkách a obden zjišťuje v bankomatu zůstatek to není, ale ten, komu běžně příjmy stačí k pokrytí běžných výdajů s tím nemá problém. A i když jde třeba o výdaje nenadálé, pořád má u kreditky minimálně měsíc, aby potřebnou sumu na Bú do splacení prisypal.
Desetitisíce na úrocích? To jako, že někdo zapomene, že si minulý měsíc vytáhl z kreditek pul mega? Jsme na finančním serveru, bavme se vážně. Úrok je cca. 2% p.m., takže i kdyby, riziko nesplácení je za měsíc rovno tomu, co dávaly za ten samý měsíc kreditky s 2% bonusem. Takže v měsíčním horizontu nula od nuly posla.
Nevím, jak dobře placené brigády máte, ale mít litr měsíčně jen za to, že místo karty A použijí kartu B a s měsíčním zpožděním to jednorázove za 5 minut uhradim, mě těch pár minut za to stálo a stojí, protože ty bonusy stále existují, sic jejich výše je proti minulosti cca. polovicni. Mít ročně jen použitím jiné platební metody půlku průměrné čisté výplaty navíc a prakticky za nic, za mne suprový deal.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 7. 2019 13:36, Pendejo Trafficante
Kreditka je past. Banka pocita s tim, ze lidi zapomenou zaplatit, nebo budou v tak spatne situaci, ze nebudou moci zaplatit a napali jim urok 20-30% p.a. (coz by uz pravdepodobne byla lichva, kdyby byla v zakone definovana) a k tomu hromadu poplatku a pokut.
Navic alespon nektere banky pri nabidkach kreditek lzou (20% dolu z uctu za telefon a nulove poplatky ... trvalo rok, nez jsem asi z dvacateho toho hajzla - delal jsem si z nich legraci a nabizel jim svoje zbozi - nahodou dostal, ze ta nabidka plati jenom rok a pak uz bych usetril jenom 10% a poplatky by v mem pripade byly vetsi, nez tech usetrenych 10%).
Co z toho muze mit klient?
1) Snadnou, ale extremne rizikovou pujcku s obrovskym urokem. Jediny, pro koho to muze mit smysl je hodne chudy clovek, ktery by si takovou pujcku nemel brat za zadnych okolnosti.
2) Obrovske naklady az pad do dluhove pasti.
3) Odlozeni platby, pokud si dokaze pohlidat vsechna ta bezurocna obdobi a podobne hovadiny. Jenomze co je vlastne odlozeni platby? Pokud se vam podari vyuzivat skupinu kreditek optimalne, tak budete na kazde mit maximalni bezurocny dluh a ten vzdy tesne pred koncem bezurocneho obdobi splatite (nejlepe pujcenymi penezi z jine kreditky) a znovu vytvorite. Mimochodem kazda banka to bezurocne obdobi ma jinak. Takze na zacatku ziskate penize z tech kreditek a pak uz jenom pravidelne hlidate a tocite dluh sem a tam a nedostanete z toho nic navic (ledaze byste pribirali kreditky, ale s tim take roste mnozstvi potrebne prace a riziko opomenuti).
Predstavte si, ze vam dam nabidku: "Tu mas 20 tisic a dvakrat mesicne za mnou prijdes a udelas mi poradek v ucetnictvi a prepises mi vsechny uctenky do ucetniho systemu. Toto budes delat dokud neumres, nebo dokud mi nevratis tech 20 tisic. Pokud jednou zapomenes, nebudes mici opro nemoc, nebo se s tebou stane cokoliv dalsiho, tak mi dluzis o 5 tisic vic." Kam me s takovou nabidkou poslete? Bude to nejaky telesny otvor? Ano, tak presne tam s uplne stejnou nabidnou cim dal tim vic lidi nastesti posila banky.
Mimochodem za kolik let udelate timto zpusobem vice prace, nez kdybyste si tech 20 tisic vydelali vykladanim vagonu, ulozili si je do supliku a meli je jako rezervu? U me by to byly spis mesice, nez roky. Pro me je extremne vycerpavajici na takove veci myslet. Ja bych preferoval, kdyby slo i za plyn a elektrinu platit jednou rocne, jako za povinne ruceni. Vy to muzete mit jinak.
V diskuzi je celkem (33 komentářů) příspěvků.