Německo se zbavuje bitcoinů za miliony. Jak zjistila firma Arkham, která se zabývá analýzou blockchainu, z peněženky napojené na německý Spolkový kriminální úřad (BKA) odešly tenhle týden bitcoiny zhruba za 24 milionů dolarů na burzy Kraken a Coinbase. Mince za dalších zhruba 30 milionů putovaly do peněženky, která není spojena s žádnou burzou a neví se, komu patří.
Nejsou to ale, jak z dat Arkhamu vyplývá, první takové převody. Už ve dnech 19. a 20. června Německo na burzy poslalo bitcoiny za zhruba 195 milionů dolarů.
Bitcoiny Spolkový kriminální úřad zabavil už v roce 2013 pirátskému filmovému webu Movie2k. Bylo jich 50 tisíc – při dnešních cenách jde asi o tři miliardy dolarů (přes 68 miliard korun). Přes 46 tisíc jich ještě pořád úřad drží ve své peněžence.
Mt. Gox bude po 10 letech vyplácet
Příliv bitcoinů na trh nehrozí jen od německé vlády, ale taky od někdejších klientů zkrachovalé burzy Mt. Gox. Ta oznámila, že po letech odkladů konečně začne od července 2024 vyplácet postiženým aktiva ukradená při hackerském útoku v roce 2014.
„Konkurzní správce se připravuje na vyplacení bitcoinů a bitconů cash v rámci plánu oškodnění klientů,“ uvedl konkurzní správce Nobuaki Kobajaši v oznámení. „Vyplácet se začne od července 2024,“ tvrdí Kobajaši.
Mt. Gox bývala největší bitcoinovou burzou na světě, v prvních letech své existence vyřizovala víc než 70 procent všech bitcoinových transakcí. V roce 2014 hackeři při jednom z mnoha útoků na burzu ukradli přibližně 740 tisíc bitcoinů, což je v dnešních cenách asi 45 miliard dolarů (bilion korun).
Po vyhlášení bankrotu v roce 2014 se postižení zákazníci potýkali s průtahy při (částečném) vyplácení svých podílů. V loňském roce stanovil tokijský soud, že klienti burzy musí být odškodněni do října 2024. Uvidíme, jak to nakonec celé proběhne, jisté je, že bitcoiny za těch deset let, kdy se jich majitelé nemohli dotknout, nabraly značně na hodnotě.
Letos v květnu pak Mt. Gox poprvé po pěti letech převedla ze svých peněženek nějaké bitcoiny. Bylo jich přes 140 tisíc, v hodnotě přibližně 9 miliard dolarů (205 miliard korun). Pravděpodobně jde o přípravu na vyplácení poškozených.
Výplaty mají probíhat v bitcoinech a bitcoinech cash prostřednictvím burz, se kterými Mt. Gox spolupracuje. Očekává se, že v rámci náhrad bude rozděleno 142 tisíc bitcoinů, 143 tisíc bitcoinů cash a 69 miliard japonských jenů. Celkem na ně čeká asi 127 tisíc věřitelů. Z grafu můžete vyčíst, jako pády a vzlety za těch deset let bitcoin zažil.
Obrácení miliardáře na bitcoinovou víru?
Bitcoinovou komunitu zaujala výměna tweetů mezi miliardářem Michaelem Saylorem, známým propagátorem bitcoinu, jehož firma Microstrategy drží bitcoiny v hodnotě řádově desítek miliard dolarů, a Michaelem Dellem, generálním ředitelem společnosti Dell Technologies, která má tržní kapitalizaci přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) a bitcoiny nekupuje.
Výměnu začal Dell, když si utvítl klasickou ekonomickou poučku: „Hodnotu vytváří vzácnost.“ „Bitcoin je digitální vzácnost,“ reagoval Saylor a Dell jeho odpověď přepublikoval. Tweetování ještě chvilku pokračovalo. A s ním i spekulace, jestli společnost Dell náhodou v brzké době nezačne skupovat bitcoiny po vzoru Microstrategy. Ta je kupuje průběžně a za poslední čtyři roky jich získala 226 331, v dnešní ceně za asi 15 miliard dolarů.
Rozvíjející se ekonomiky se rozvíjejí. A my?
Nubank, největší fintech banka v Latinské Americe, uzavřela partnerství se společností Lightspark, která jí má pomoct zabudovat do její platformy bitcoinový Lightning Network a UMA (Universal Money Addresses). Cílem spolupráce je umožnit zákazníkům banky rychlé a nízkonákladové transakce s bitcoiny.
Zatímco si bitcoin razí cestu k milionům Jihoameričanů – Nubank má prý na sto milionů zákazníků – našince uprostřed vyspělé Evropy nemůže nenapadnout: A co naše banky? Chystají něco? Nebo je největší zpráva pořád to, že jedna banka po letech přestane blokovat převody na burzy?
Bitcoiner poslal Assange domů
Julian Assange strávil pes pět roků v britských vazebních věznicích, zatímco jeho právníci se snažili zabránit jeho vydání do Spojených států, kde zakladatele WikiLeaks mohl čekat za vyzrazení tajných informací trest v řádu stovek let.
Před několika dny ale Assange uzavřel s americkým ministerstvem spravedlnosti dohodu o vině a trestu, kterou pak schválil i soud. Zároveň rozhodl že roky ve vazbě v Británii jako trest stačí, a tak byl 24. června Assange propuštěn.
Dva dny po propuštění už byl Assange v rodné Austrálii, charterový let zařídila australská vláda, bylo jen potřeba zařídit maličkost – sehnat na něj 520 tisíc dolarů. O ty v předstihu veřejnost požádala Assangeova manželka. A zveřejnila i adresu, na kterou bylo možné přispět v bitcoinech. Jediný dárce na ni poslal přes osm bitcoinů, tedy přes 500 tisíc dolarů nebo 11,5 milionu korun – a pokryl tak téměř všechny náklady na Assangeovu cestu domů.
Assange je mimo jiné bitcoinový průkopník, už od roku 2010, kdy o bitcoinu věděl jen málokdo. I jeho WikiLeaks přijímaly dary v bitcoinech. A jeho bitcoineři na Assange nezapomněli. Nebo přinejmenším ten jeden.
Rychlovka pod čarou: Argentinský prezident Javier Milei, který tento týden navštívil Česko, to ohledně bitcoinu a fiat měn v Argentině vidí jasně: „Bude existovat volná soutěž měn. Takže pokud budete chtít používat bitcoin, nebude to žádný problém.“
Tomáš Krause
V roce 2017 jsem koupil své první satoshi a od té doby mě bitcoin a jiné kryptoměny nepřestaly fascinovat. Proto o nich dělám web bitcoinvkapse.cz zaměřený hlavně na začátečníky. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem