Na úvod se hodí vysvětlit rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, peněžitou pomocí v mateřství a rodičovským příspěvkem. Dovolenou – mateřskou i rodičovskou – poskytuje rodičům zaměstnavatel. Peněžitou pomoc v mateřství i rodičovský příspěvek vyplácí stát.
Dávky slouží jako náhrada příjmů během čerpání mateřské a rodičovské dovolené. Ale zatímco na rodičovský příspěvek mají nárok všichni rodiče, pro čerpání peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřské), je potřeba splnit několik podmínek.
Peněžitá pomoc v mateřství: Kdo má nárok?
Peněžitá pomoc v mateřství neboli mateřská je dávka nemocenského pojištění, která slouží jako náhrada mzdy či platu v době, kdy je matka dítěte na mateřské dovolené. Na tu maminky nastupují nejdříve od osmého týdne před očekávaným termínem porodu a nejpozději šest týdnů před očekávaným porodem.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká automaticky – je potřeba splnit několik podmínek. Zaprvé: účastnit se dostatečně dlouho, alespoň 270 dní během dvou let před nástupem na mateřskou, nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, které za zaměstnance běžně odvádí zaměstnavatel. OSVČ a podnikatelé si můžou nemocenské pojištění platit dobrovolně – mateřská se ale v jejich případě řídí trochu jinými pravidly, kterým se věnujeme v samostatném článku:
Pozor: pokud vykonáváte zaměstnání malého rozsahu nebo pracujete na dohodu o provedení práce s výdělkem do deseti tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel za vás nemocenské pojištění neplatí.
S nemocenským pojištěním souvisí i další podmínka – matka dítěte se ho musí účastnit v den nástupu na mateřskou. Jinak řečeno: v den nástupu na mateřskou musí být zaměstnaná. Podmínka ovšem neplatí tak úplně bez výjimky. Splní ji i žena, která skončí pracovní poměr v těhotenství. Pro tyto případy slouží takzvaná ochranná lhůta, která dělá 180 dní. Pokud tedy maminka nastoupí na mateřskou do 180 dní od ukončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství jí vznikne.
Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, v případě vícerčat 37 týdnů.
Mateřství po studiích
Pokud otěhotníte těsně po studiích, lze do potřebné doby účasti na nemocenském pojištění započítat i přípravu na budoucí povolání: studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole či konzervatoři. V době nástupu na mateřskou ovšem musí být studium řádně ukončené. Zároveň je potřeba splňovat další podmínku – v den nástupu na mateřskou se účastnit nemocenského pojištění, jinak řečeno být zaměstnaná.
Stále ještě studujícím maminkám se doba studia do dnů potřebných pro nárok na mateřskou nepočítá.
Mateřská 2018: Kolik dělá?
Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství jsou důležité předchozí výdělky. Konkrétně se počítá s průměrným hrubým příjmem za posledních 12 měsíců. Mateřská pak dělá 70 procent z denního vyměřovacího základu (příjem za 12 měsíců/365 dní), který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic. Redukční hranice pro rok 2018 vypadají následovně:
- z částky do 1000 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1000 Kč do 1499 Kč se započítá 60 procent,
- z částky na 1499 Kč do 2889 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 2889 Kč se nepřihlíží
S výpočtem mateřské si ale nemusíte lámat hlavu, pomůže naše kalkulačka.
Pokud nástupu na mateřskou a čerpání peněžité pomoci v mateřství předchází nemocenská, například kvůli rizikovému těhotenství, výše nemocenské se do průměrných výdělků nezapočítává. I v tomto případě budou tedy rozhodovat průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců – příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.
Táta na mateřské
Dosud jsme se zabývali pouze situací, kdy peněžitou pomoc v mateřství čerpá matka dítěte. Pobírat ji ale místo ní může také otec dítěte nebo manžel maminky (což může a nemusí být tatáž osoba). Samozřejmě, pokud splňuje výše uvedené podmínky: účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dní za poslední dva roky a v den, kdy chce začít peněžitou pomoc v mateřství začít čerpat. To ovšem může být až po skončení šestinedělí. Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou tatínek bude mateřskou dostávat, bude vždycky právě o těchhle šest týdnů kratší. Nejdéle tedy může otec mateřskou čerpat 22 týdnů (31 týdnů u vícerčat). Pokud maminka brala mateřskou před porodem nebo po šestinedělí, doba, po kterou ji může brát otec/manžel, je kratší i o tyto dny.
Aby mohl otec o mateřskou zažádat, musí nejprve uzavřít s maminkou písemnou dohodu, že přebírá dítě do péče. Podpis maminky musí být ověřený – buď úředně, to je třeba u notáře nebo na CzechPOINTu, nebo úředníkem na sociálce. Otec sociálce musí také vyplnit formulář žádosti o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče. Dohoda se dá uzavřít do začátku sedmého týdne po narození děcka a uzavírat se musí minimálně na týden. Kromě nacionálií maminky a tatínka/manžela a ověřeného podpisu maminky musí dohoda obsahovat jméno a datum nraození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Kromě toho, a to může být pro leckoho těžká podmínka, nemůže muž po dobu pobírání mateřské vykonávat zaměstnání, na základě kterého mu nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl. Neznamená to ale, že nemůže vůbec pracovat a vydělávat – nesmí pracovat na smlouvu, ze které na něj zaměstnavatel odváděl pojištění, ale může u svého zaměstnavatele vykonávat práci na jinou smlouvu nebo třeba na dohodu. Stejná podmínka ostatně platí i pro maminky:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 11. 2018 14:35, Klára
Dobrý den,
jsem ve druhém ročníku na VŠ, je mi pod 26 let, a pracuji zatím jen na DPP. Partner pracuje 5 let u jednoho zaměstnavatele. Rádi bychom v nejbližších 2 letech měli miminko. Chtěla bych se zeptat, co je finančně nejvýhodnější - pokud by si partner vzal "mateřskou" a sel na dohodu ci jiny pracovni pomer k jinemu zaměstnavateli v jiném oboru a já zůstala doma s dítětem při studiu, nebo pokud bych si já vzala rodičovskou, případně dá se to nějak zkombinovat? Děkuji za odpověď.
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.