Kolik budeme vydělávat za dvacet let?

Aby se prognóza vládní Rady pro sociální a ekonomickou strategii (celý dokument si můžete stáhnout zde), týkající se růstu průměrných mezd na 25 tisíc korun měsíčně za šest let naplnila, musely by mzdy vykazovat roční přírůstek deset procent. Takovou dynamiku vykazoval průměrný příjem možná v polovině devadesátých let. V posledních letech se mzdy zvyšují v průměru o šest až osm procent. A i tento růst se pravděpodobně v dohledné době nezopakuje. Jeho překážkou je totiž silná koruna. Podpůrným argumentem pro růst mezd totiž bývá zvyšování hrubého domácího produktu a přibližování úrovni Evropské unie. To však neprobíhá jen v rovině růstu cen, mezd a produktu, ale i ve vývoji měnového kurzu. A právě posilování koruny proti euru je faktorem, který bude podle Michala Tomáška, experta Komerční banky na euro, mít s největší pravděpodobností v následujících letech hlavní slovo při vyrovnávání mezd s Evropskou unií.

Růst bude menší než pět procent

Zatímco v Čechách rostou v současnosti mzdy o více než pět procent ročně, v západní Evropě je to o méně než pět procent. Podle Marka Féra, analytika ČSOB však u nás už moc prostoru pro rychlejší další růst není, neboť především exportní firmy omezuje rostoucí koruna. Obrat v tomto trendu očekává Fér až v roce 2008 (očekávané přijetí eura). Společná měna pak nebude umožňovat "zvyšování" mezd růstem kurzu a jejich růst bude probíhat v nominálním vyjádření.

Ani po vstupu do EU a přijetí eura se ale s nějakým hvězdným růstem počítat nedá. V tabulce výše jsou údaje o vývoji průměrné mzdy mužů ve Španělsku v letech 1990 – 1998. Země vstoupila do EU v roce 1986 s ekonomikou o malé výkonnosti. Díky těmto parametrům by mohla sloužit jako příměr pro ČR v okamžiku vstupu do EU. Ekonomika Španělska v počátcích devadesátých let silně rostla díky pomoci Evropské unie a to se zákonitě muselo projevit ve mzdách, ty v prvních letech rostly asi o osm procent ročně. Tento údaj však v sobě obsahuje jednu podstatnou odlišnost proti ČR – španělská měna totiž začátkem devadesátých let oslabovala vůči německé marce. ČR je v situaci opačné a tak je možné očekávat růst spíše na úrovni španělského vývoje v letech 1994 – 1998, kdy se mzdy zvyšovaly v průměru o dvě až čtyři procenta.

Minimální mzda v EU je vyšší než český průměr

O obrovské propasti zející mezi příjmy v Čechách a v Evropské unii svědčí i srovnání úrovně minimálních mezd v řadě z nich. Kromě Portugalska, Španělska a Řecka, kde se minimální mzda v podstatě rovná českému průměru je nejnižší výplata v řadě zemí na úrovni dvojnásobku českého průměru. Zajímavé může být srovnání se Spojenými státy, které bývají často označovány za ideální trh s pracovní silou s co nejnižší regulací. Z pohledu minimální mzdy jsou však na tom stejně jako nejvyspělejší země EU. Pravda, američtí zaměstnavatelé už z těchto platů nemusí platit tak vysoké dávky na různá pojištění a daně.

Bude to 17 nebo 22 tisíc měsíčně?

V následujícím grafu si můžete zjistit, jak by se průměrná mzda vyvíjela v následujících dvaceti letech při třech různých scénářích. Za "zlatou střední cestu" je zvolen růst o čtyři procenta ročně. Pro srovnání s vládní prognózou, bychom v tomto případě v roce 2008 brali v průměru něco přes 19 tisíc korun. V optimistické variantě při šestiprocentním růstu bychom za šest let dostávali 22 tisíc, což je stále podstatně méně než očekávání vlády. Pokud by se realizoval spíše výše uvedený příměr ke Španělsku, přibližíli bychom se spíše pesimistické variantě počítající s 2% růstem. Za šest let bychom pak v průměru dostávali jen necelých 17 tisíc. Vzhledem k výše řečenému se dá očekávat, že skutečnost se bude pohybovat někde mezi těmito dvěma extrémy.

Výjimkou z naší prognózy může být veřejná správa. Její mzdy totiž nejsou přímo závislé na nějaké formě ekonomické výkonnosti. Naopak závisejí jen a pouze na rozhodnutí politiků. U nás tedy zatím dosahují mzdy ve veřejné správě asi 70 až 80 procent soukromé sféry, jediným (či několika) mávnutími kouzelného proutku (rozumněj populistického zákona) by však mohlo dojít ke smazání tohoto rozdílu. Krásným příkladem takového úkazu může být Maďarsko. Mzdy státních úředníků tam již dnes přesahují příjmy v podnikatelské sféře a to vše jen díky populismu vládních politiků.

Jaký vývoj průměrné mzdy očekáváte vy? Myslíte si, že se v budoucnu mohou čeští státní zaměstnanci dočkat mezd na úrovni podnikové sféry? Podělte se o své názory s ostatními.