Vyplatí se vám státní důchodové pojištění? II.

V pátek 15. 10. jsme si v prvním díle článku (Vyplatí se vám státní důchodové pojištění?) řekli, že několik parametrů důchodového systému bylo nastaveno špatně. A že toho můžeme využívat ke svému prospěchu; ukázali jsme si to na příkladu předčasného odchodu do důchodu či tzv. náhradních dob. V závěru článku pak zaznělo, že osoby, které platí pojistné z nižšího vyměřovacího základu, než je první redukční hranice, okrádají samy sebe a stát na tom naopak dlouhodobě vydělá. Slíbili jsme si, že si v pokračování vysvětlíme, proč. Podívejme se tedy na...

... výpočet důchodu

Důchod se vypočítává z tzv. osobního vyměřovacího základu. Do něj se průměrný příjem ve výši do první redukční hranice (letos 7 500 Kč) započítává celý, z příjmu mezi první a druhou hranicí (letos 19 200 Kč) 30 % a z příjmu nad druhou hranicí 10 %. (Redukční hranice se každý rok zvyšují nařízením vlády, pro příští rok se počítá s poměrně vysokým zvýšením.) Kolik jsme státu zaplatili na pojistném a kolik dostaneme na důchodech, závisí kromě náhradních dob právě na této redukci.
Podívejme se na to, v zájmu srozumitelnosti, poněkud schematicky: v průměru máme započítáno 40 let, z toho minimálně 30 let jsme platili pojistné a maximálně 10 let jsou náhradní doby. Dostaneme tedy důchod ve výši 60 % osobního vyměřovacího základu (procentní výměra je 1,5 % vyměřovacího základu za 1 započítaný rok) a k tomu základní výměru (letos 1 310 Kč). Kolik jsme zaplatili a kolik dostaneme?

Výše příjmu	Důchod v % průměrné hrubé mzdy*	Za 40 let zaplaceno na pojistném celkem (počet ročních platů)**	Za 16 - 20 let vyplaceno na důchodu celkem (počet ročních platů)***
Do 1. redukční hranice	75 - 95	6 - 8	12 - 19
Mezi 1. a do 2. redukční hranice	42 - 74	6 - 8	7 - 15
Nad 2. redukční hranicí	11 - 41	6 - 8	2 - 8
Zdroj dat: Vlastní výpočty Vysvětlivky: *Min. vyměřovací základ 4 000, max. 140 000 , valorizováno k roku odchodu do důchodu. Jde o tzv. náhradový poměr, což je poměr prvního důchodu k poslední hrubé mzdě v %. **V závislosti na délce náhradních dob (0 až 10 let) ***V závislosti na výši platu a době pobírání důchodu (min. 16, max. 20 let)

Vidíme, že více než zaplatil na pojistném, dostane i člověk s průměrným příjmem, ač to vypadá neuvěřitelně. Jiná otázka je, jestli se mu to vyplatí.
Co to znamená? Vždy se vyplatí odvádět pojistné z příjmu do první redukční hranice - zhodnocení je vyšší než spoření téže částky v jakémkoli z "jistých" produktů - např. u penzijního fondu. U příjmu vyššího než první redukční hranice a nižšího než druhá není placení odvodů státu přímo ztrátové, není ale výhodné, protože přicházíme o výnosy z jejich případného investování (platíme cenu za "ušlou příležitost"). Tedy platit z příjmu nad druhou redukční hranici je jasně ztrátové.

Co občanům ČR prostřednictvím svých zákonů vzkazuje stát

Spočítejte si to!

Chcete vědět, jaké výše by dosahoval váš důchod v průběžném (současném) systému, kolik v systému NDC a také v systému smíšeném? Využijte naši kalkulačku!

1. Vždy si plaťte důchodové pojištění u státu z příjmu do 1. redukční hranice, i když nemusíte. Vyplatí se vám to. Nedovolte, aby vám zaměstnavatel vyplácel pouze minimální mzdu a zbytek "na ruku".

2. Jste-li OSVČ, plaťte si na důchod u státu alespoň z tohoto vyměřovacího základu. Využijte toho, že si můžete vyměřovací základ stanovit sami, aniž by to měly vliv na odvody na zdravotní pojištění a daně. Platit si důchodové pojištění pouze z minimálního vyměřovacího základu je pro vás nevýhodné.

3. Máte-li jakoukoli možnost se tomu vyhnout, neplaťte pojistné z částky nad druhou redukční hranicí. Důchodová náhrada nemá s pojištěním nic společného, výpočet důchodu z vyššího vyměřovacího základu připomíná spíš státem organizovanou loupež.

4. Ve všech případech sledujte nařízení vlády, kterým se mění tyto dvě hranice vyměřovacího základu.

5. Do předčasného důchodu jděte čím dříve, tím lépe - pro vás, samozřejmě.

6. Klidně pracujte načerno a nechte se evidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Pokud tak nebudete činit déle než 3 roky celkem, vyplatí se vám to a zaplatí to za vás ostatní. Riziko je malé, od té doby, co je povoleno si v době nezaměstnanosti "přivydělat", prakticky nulové.

7. Klidně se hoďte marod kdykoli se vám to hodí, zejména máte-li nižší plat. Pokud vám to bude tolerovat váš zaměstnavatel, nemůžete na tom prodělat. Sankce neexistují.

8. Máte-li možnost, snažte se vykazovat příjmy jako autorské či umělecké, nestávejte se zaměstnanci kulturních institucí, zůstávejte na volné noze. Řemeslné výrobky prodávejte jako výtvarná díla, místo výuky angličtiny vykazujte překlady. Pojistné plaťte pouze z příjmu do první redukční hranice, ostatní si radši spořte sami. Proč dávat státu to, co není nutné a výhodné.

9. Nemůžete-li svou práci prodat jako autorské dílo, čiňte tak alespoň na živnostenský list. Pracovní poměr je až poslední možnost. Zaměstnavatel se s vámi jistě rád dohodne, co ušetříte, můžete si rozdělit napůl.

10. Jakákoli forma naturální odměny, příspěvku na důchodové připojištění, akcií namísto části platu je výhodná pro vás i zaměstnavatele, zejména máte-li vyšší plat.

Rada navíc:
Spořte si na důchod od mládí, výhradně u institucí se zahraničním vlastníkem, kterým stát vaše peníze nebude moci zabavit. Budete to potřebovat, až tenhle systém krachne.

Také dodržujete rady, které vám "vzkazuje" stát prostřednictvím svých zákonů? Co si o tomto systému myslíte?