Na úvod několik ustanovení pracovního práva.
Odstraňování následků povodní
-
Jestliže člověk odstraňuje následky povodní na vlastním majetku, jde o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, příp. se s ním může dohodnout o náhradním volnu.
-
Pokud se však již jedná o veřejný zájem (tj. hrozí obecné ohrožení), jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčné osobě náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného platu.
-
Když zaměstnanec poskytne pomoc jiné fyzické či právnické osobě, má také nárok na pracovní volno na dobu nezbytně nutnou s náhradou mzdy ve výši průměrného platu.
-
Pakliže se zaměstnanec nemůže dostat do práce z důvodu přerušení provozu hromadných dopravních prostředků (nebo z tohoto důvodu dorazí do zaměstnání pozdě), poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.
Když povodně způsobí problémy zaměstnavateli
-
Pokud je z důvodu povodní zaměstnavatel nucen přerušit práce, je povinen pokusit se převést zaměstnance na jinou práci (to může na dobu nezbytně nutnou učinit i bez jeho souhlasu). Když ale převedení není možné, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
-
Také může nastat situace, kdy sice sama firma není povodněmi postižena, ale z důvodu pozastavení dodávky surovin, materiálu či energií nemůže ve výrobě pokračovat. I v tomto případě lze zaměstnance převést na jinou práci. Pokud to není možné, jedná se o překážku v práci z důvodu prostoje. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 80 % z průměrného výdělku.
Jakou pomoc nabízí sociální systém
Kromě ustanovení v pracovním právu je také dobré znát, jak na případ živelní katastrofy pamatuje naše sociální síť a co se z ní dá v případě nutnosti získat.
Občané postižení povodněmi by se především měli obrátit na pověřený obecní úřad s přenesenou působností. Takto vznosně se nazývá zpravidla nejbližší městský úřad, který vykonává státní správu i pro menší obce. Rozhodující je přitom trvalé bydliště.
Tento úřad pak vyplácí:
1) Peněžitý příspěvek občanům, kteří se ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodu živelní pohromy.
Příspěvek je určen pro rychlé zajištění životních potřeb občanů, např. potravin, hygienických potřeb, ošacení, uhrazení ubytování apod. Lze získat až 30 000 Kč bez ohledu na příjmy potřebných.
2) Peněžitou a věcnou dávku rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám i nezaopatřeným dětem.
Dávka může být až 15 000 Kč v penězích či 8 000 Kč (ve výjimečných případech až 15 000 Kč) ve věcné formě (např. přímo objednávkou na potraviny apod.). Jestliže v názvu uvedeným skupinám obyvatel vznikly mimořádné výdaje, které nejsou schopny uhradit ze svých vlastních příjmů, lze jim přiznat tuto dávku. Je možné ji tedy využít i k úhradě některých nákladů, které vzniknou v souvislosti s povodněmi.
I obec může pomoci
I na samotných obecních úřadech lze získat finanční pomoc. A to formou jednorázové peněžité či věcné dávky určené těžce zdravotně postiženým a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební (sociální potřebnost se posuzuje v závislosti na životním minimu a příjmech potřebného, závisí na více okolnostech). O této dávce rozhoduje každá obec podle místa trvalého bydliště potřebného, výše příspěvku není přímo vyhláškou omezena, a lze ji také využít k úhradě nezbytných výdajů vzniklých v souvislosti s živelní pohromou.
Měl by podle vás v těchto případech fungovat princip solidarity? Nebo by se měl každý starat sámo sebe a zabezpečit se komerční pojistkou?
Sdílejte článek, než ho smažem