Stravenky jsou jeden z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů. Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) je využívá zhruba 27 procent zaměstnanců, tedy 1,3 milionu lidí. Poměrně rádi je rozdávají i zaměstnavatelé, podle APROPOS je svým zaměstnancům poskytuje asi 60 tisíc firem. Část nákladů na stravenky si totiž můžou odečíst z daňového základu – jako daňově uznatelný náklad lze započítat až 55 procent hodnoty stravenky. O něco méně oblíbené jsou mezi restauracemi a obchody, které je přijímají. Stravenkářské firmy si totiž při jejich proplacení strhávají provizi, hospodští či obchodníci se nevyhnou ani administrativě navíc. Na druhou stranu jim podle některých průzkumů stravenky přivádějí další zákazníky.
Dlouho v Česku fungovaly pouze tři stravenkové společnosti – Sodexo (Gastro Pass), Edenred (Ticket Restaurant) a Up (Cheque Déjeuner stravenky). Teď jim roste konkurence.
Na trh vstoupil nový hráč – společnost Lidl stravenky. Naše Stravenka od Lidlu chce jednak zaujmout nulovou provizí pro zaměstnavatele. Vydavatelé stravenek totiž běžně počítají provizi i firmám, které stravenky pro své zaměstnance nakupují. Za stravenky Cheque Déjeuner objednané bez smlouvy se například platí čtyři procenta navíc, se smlouvou a individuálně dohodnutými podmínkami bude samozřejmě provize nižší, ale pořád nikoli zanedbatelná.
Zároveň má Lidl v plánu nabídnout výhodnější podmínky pro restaurace. „Smlouvy s prvními restauracemi jsme již uzavřeli a nyní začínáme s intenzivní akvizicí. Každé restauraci přitom budeme při proplácení stravenek účtovat poplatek jen dvě a půl procenta, “ komentoval vstup na trh jednatel společnosti Lidl stravenky Pavel Stratil. Zároveň dodal, že 2,5 procenta bude Lidl chtít po všech provozovatelích a za všechny způsoby proplácení bez rozdílů.
Provize ostatních vydavatelů stravenek podle oficiálních ceníků začínají na dvojnásobku, tedy na pěti procentech. V závislosti na způsobu výplaty a doručení stravenek se pak šplhají až na šest a půl procenta. Zavedené stravenkové firmy, které obecně nechtějí nástup Lidlu komentovat, nereagují ani na dotaz, jestli budou po ohlášeném cenovém úroku Lidlu přemýšlet o změně vlastní cenové politiky. „Větší konkurence na trhu je zdravá a vítáme ji. Obchodní rozhodnutí jiných firemních subjektů ale naše společnost nekomentuje. Pokud jde o naše vlastní obchodní podmínky, ty jsou součástí individuálních dvoustranných dohod s jednotlivými smluvními partnery, a nemůžeme k nim proto sdělovat informace,“ napsal nám tiskový mluvčí společnosti Edenred Marek Pražák. Zbylé společnosti se nevyjádřily vůbec.
Když chce restaurace nebo obchod přijaté stravenky vyměnit za peníze, musí počítat s provizí pro vydavatele stravenky. Kolik na provizi zaplatí, záleží většinou na tom, jestli chce peníze vyplatit na bankovní účet nebo třeba v hotovosti. Roli samozřejmě hraje i to, jaké podmínky si umí restaurace nebo obchodník se stravenkářskou firmou dohodnout. Podle oficiálních ceníků se provize pohybují v následujícím rozpětí:
O něco sdílnější jsou provozovatelé restaurací. „Vstup nového hráče na trh vnímáme pozitivně hlavně díky deklarované výši provize. Pokud se stravenky Lidlu ujmou, určitě budeme o spolupráci uvažovat,“ uvedla manažerka restaurační sítě Apetit Jana Vlnasová. „Aktuálně platíme provizi mezi čtyřmi a pěti procenty. Provize jsou podle mě nastavené v neprospěch restauračních zařízení a dalších, kteří je přijímají. Třeba ve srovnání s platbou kartou je provize u všech vydavatelů stravenek nepoměrně vyšší,“ popisuje praxi Jana Vlnasová. Pozitivně hodnotí krok Lidlu také předseda Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Věříme, že férový a transparentní poplatek dvě a půl procenta z hodnoty stravenky i snadný způsob uzavření akceptačních smluv povede nejen k rychlému vybudování sítí restaurací, ale i k postupnému narovnání podmínek na trhu.“
Očima expertů
Stravenkové firmy před časem přišly s nápadem omezit placení stravenkami jen na restaurace. Při té příležitosti jsme se zeptali odborníků, co si vlastně o stravenkách myslí. Zda by se skutečně měly využívat jen k placení v restauracích a co by v praxi znamenalo jejich případné zrušení.
Právě Asociace hotelů a restaurací České republiky na současné nastavení stravenkového systému několikrát upozorňovala. Podle průzkumu, který Asociace mezi svými členy (těch je zhruba 1358) udělala, vnímá řada podnikatelů v pohostinství stravenky jako jakési nutné zlo. Vadí především vysoké provize.
Asociace zároveň upozorňuje, že kromě provize musí restaurace platit také administrativní poplatek, podnikatel vedle toho odvádí DPH i z proplacené částky. „Stravenky přijímáme ve všech svých bistrech, protože s nimi chce platit velká část našich zákazníků. V řadě prodejen je ale nebereme. Jednak nám vadí příliš vysoké provize, další věc je administrativní zátěž. Stravenky musíme ukládat do sejfů a potom roznášet do několika stravenkových společností. Navíc je tu i problém s likviditou – než se stravenky vymění, máme v nich tisíce až desetitisíce a na peníze musíme čekat i několik týdnů. Pokud bychom chtěli peníze dřív, museli bychom platit vyšší provizi,“ upozorňuje obchodní ředitel Sklizeno Foods Jan Langer. Podle Asociace hotelů a restaurací tak může dělat konečný náklad na každou stravenku až deset procent z její nominální hodnoty. Podle průzkumu by osmdesát procent respondentů považovalo za adekvátní provizi pod tři procenta. Zároveň si jednasedmdesát procent dotazovaných restauratérů myslí, že zrušení stravenek by z dlouhodobého hlediska nepřineslo nijak dramatický odliv zákazníků a pokles tržeb. Ovšem za předpokladu, že by se zrušené stravenky nahradily daňově zvýhodněným finančním příspěvkem od zaměstnavatele.
Naopak průzkum, který si zadala Asociace poskytovatelů poukázkových systémů, ukazuje, že po zrušení stravenek by přestalo na obědy chodit až sedmdesát procent lidí, kteří dnes stravenky dostávají. Možný pokles tržeb připouštějí i restaurace. „Přechodně by nám tržby pravděpodobně klesly. Někdo by nechodil pravidelně nebo by se přes oběd raději odbýval,“ uvažuje Jana Vlnasová z Apetitu. „Na druhou stranu věřím, že by si k nám řada zákazníků postupně našla cestu zpět,“ dodává ale.
Vedle restauratérů a obchodníků se ale stravenkový byznys nelíbí ani některým politikům. Svého času proti nim bojoval například Miroslav Kalousek. Někdejšímu ministrovi financí vadilo především jejich daňové zvýhodnění. Respektive fakt, že zaměstnanci, kteří stravenky nedostávají, ze svých daní doplácejí na jejich příjemce. Další politici pak navrhovali, aby firmy svým zaměstnancům namísto stravenek přispívaly jednoduše pár tisícovkami. Jenže v takovém případě by se částka připočetla ke mzdě a po odvodech daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění by z ní mnoho nezůstalo.
Komu současné nastavení nevadí, jsou samozřejmě stravenkové firmy. Podle účetních závěrek zveřejněných ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin na webu justice.cz, dělala marže společnosti Le Cheque Déjeuner za rok 2015 48 procent, u společnosti Edenred CZ 27 procent. Další z trojice Sodexo Pass Česká republika účetní závěrku nezveřejňuje. Na přímý dotaz jsme dostali pouze materiál shrnující výsledky celé skupiny Sodexo.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 4. 2017 9:09, JirkaZ
Odbory jsou hlavně ve větších firmách, které mívají vlastní stravovací zařízení. Oproti tomu stravenky používají hlavně menší firmy, kde zase odbory nejsou, takže se stravenkami mají málo co společného.
Stravenkové firmy zaměstnávají každá pouze několik desítek zaměstnanců, z čehož ti nejlépe placení jsou expati. Takže vliv na zaměstnanost je nulový.
Ale jinak souhlas - proč vydávat poukázky, když existují peníze.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 4. 2017 13:23, Yvanhoe
Nějak mi ty stravenky připomínají tuzexové bony, blahé paměti.
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.