Vedle čtyř týdnů dovolené mají zaměstnanci ze zákona nárok také na pracovní volno. Konkrétní výčet situací a životních událostí, při kterých lze volno čerpat, stanovuje předpis vlády. V některých případech navíc musí zaměstnavatel volno proplatit. Náhrada mzdy pak dosahuje průměrného výdělku a počítá se stejně jako náhrady mzdy za dovolenou.
Kromě volna, na které máte nárok ze zákona, si můžete se zaměstnavatelem dohodnout také neplacené volno. Zákonný nárok na něj ale není, v praxi proto záleží na šéfovi, jestli vám ho povolí. Na druhou stranu – zaměstnavatel nemůže neplacené volno nařídit.
Neplacené volno si ale nepleťte s náhradním volnem – to si můžete vybírat jen v souvislosti s přesčasem nebo prací ve svátek.
Kdo dědí ze zákona? Kdo jedině na základě závěti nebo dědické smlouvy? Co když je dědictví zadlužené? Jak dědictví odmítnout? Odpovíme ještě na mnoho dalšího.
Jak pořídit závěť, aby byla platná? Na kolik přijde? Co všechno umožňuje? Jaké smíte dědicům klást podmínky?
Svoboda při dělení majetku ale má své meze. Jak velká část dědictví musí připadnout dětem? Je nutné, aby všechny dostaly stejně? Můžete je vydědit? A jak na to?
Nechcete, aby se jednou váš majetek dělil podle zákonné posloupnosti nebo podle závěti. Sepište dědickou smlouvu, obojí přebije.
Když dostanete něco odkazem, nemusíte se bát, že na vás připadnou i nějaké dluhy, vyhnete se i dědickému řízení. Limity ale odkaz má.
Co je po smrti? Průvodce dědickým řízením pro drahé pozůstalé.
Jedna ze situací, kdy má zaměstnanec nárok na volno, je svatba. Když se vdáváte nebo ženíte, musí vás zaměstnavatel uvolnit na dva dny – jeden den je potřeba čerpat na svatební obřad, další můžete využít například na svatební přípravy. Náhrada mzdy se ale počítá jen za jeden den.
Den placeného volna dostanou také rodiče na svatbu svých dětí a stejně to platí i naopak: dítě, kterému se žení nebo vdává jeden z rodičů, má taky nárok na jeden den placeného volna.
Vedle svatby si může o placené volno říct zaměstnanec, který veze manželku (nebo družku) do porodnice. Zaměstnavatel ho navíc musí uvolnit i na dobu porodu – za tohle volno už ale náhradu mzdy nedostane. Od příštího roku si ale budou novopečení tatínkové moct vybírat otcovskou dovolenou – sedmidenní volno, během kterého jim správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku otcovské poporodní péče. Podrobnosti včetně kalkulačky najdete v článku:
Na placené volno vzniká nárok také při úmrtí člena rodiny. Když jde o smrt manžela, druha nebo dítěte, omluví vás z práce na dva dny. Další den navrch můžete čerpat na pohřeb. Za všechny tři dny musíte dostat náhradu mzdy.
Co se ostatních rodinných příslušníků týče, máte nárok na placené volno v den pohřbu. Konkrétně když vám zemřou rodiče, sourozenec, tchýně nebo tchán, švagr či švagrová, zeť nebo snacha. Další den placeného volna můžete čerpat, pokud pohřeb zařizujete.
Na pohřeb prarodiče, případně vnuka nebo vnučky, vám dá šéf placené volno na dobu nezbytně nutnou, nanejvýš na jeden den. To samé platí při úmrtí prarodičů vašeho manžela nebo osoby, která s vámi v době úmrtí žila ve společné domácnosti. Na zařízení pohřbu máte další den k dobru.
Volno – na „dobu nezbytně nutnou“ – i náhradu mzdy dostanete taky na lékařské vyšetření nebo ošetření. Podmínkou je, že se necháte vyšetřit ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíž od vašeho bydliště nebo pracoviště. Když jedete za doktorem dál, máte sice nárok na volno, náhradu mzdy ale nedostanete.
Nárok na placené volno má člověk také po odběru krve, samozřejmě pokud ho nemůže podstoupit mimo pracovní dobu. Šéf vás musí uvolnit na dobu odběru, cesty tam a zpět, a případného zotavení (maximálně ale do 24 hodin od počátku cesty k odběru; nad tento limit už se proplácí jen doba nezbytně nutná a prokázaná).
Nejvýš jeden den volna dostanete, když k lékaři doprovázíte rodinného příslušníka. Musí ovšem jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které nejde vyřídit mimo pracovní dobu. O trochu složitější je to s náhradou mzdy. Tu totiž dostanete, jen když doprovázíte manžela (manželku), druha (družku), dítě, vlastní rodiče a prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera. S ostatními členy rodiny půjdete k lékaři zadarmo.
Bez náhrady mzdy se musíte obejít, když doprovázíte dítě do školského poradenského zařízení ke zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Volno ale zaměstnavatel přiznat musí.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Když dáte výpověď nebo padáka dostanete a během výpovědní lhůty si hledáte práci novou, musí vás šéf uvolnit každý týden alespoň na půl dne. V případě výpovědi od zaměstnavatele navíc dostanete také náhradu mzdy. Když šéf souhlasí, lze pracovní volno slučovat: místo půldne týdně si můžete vybrat například jeden den za čtrnáct dní nebo dva dny za měsíc.
Nanejvýš dva dny volna pak dostanete na přestěhování. S náhradou mzdy ale nepočítejte. Nárok budete mít, jen když půjde o stěhování v zájmu zaměstnavatele.
Když se nemůžete dostat včas do práce kvůli dopravní zácpě, nehodě nebo jiné dopravní kalamitě, která způsobí přerušení nebo zpomalení provozu, a není jiná možnost, jak se do práce dostat, máte nárok na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu. Současně ale musí jít o nepředvídatelnou potíž – ohlášená stávka dopravního podniku se nepočítá. Náhradu mzdy v tomto případě nedostanete.
Když se vás netýká žádná z událostí popsaných výš, můžete se se šéfem dohodnout na neplaceném volnu. V tomto případě ale záleží na zaměstnavateli, v jakém rozsahu jeho čerpání povolí. Když šéf na neplacené volno kývne, dost možná se také nevyhnete doplatku na zdravotní pojištění. V praxi bude záležet, jestli práci vynecháte na celý měsíc nebo jen jeho část.
V prvním případě máte platbu zdravotního pojištění z vlastní kapsy jistou. Pojistné na zdravotní pojištění se vypočítá z minimální mzdy, která letos dosahuje 11 tisíc korun. Pojistné dělá 13,5 procenta – připravte se tedy na platbu ve výši 1485 korun. Sociální pojištění ani daň z příjmů ale řešit nemusíte.
Při kratším neplaceném volnu budu záležet, kolik si za měsíc vyděláte. Když bude příjem vyšší nebo stejný jako minimální mzda, doplatku na zdravotní pojištění se vyhnete. Kdo si ale vydělá míň než 11 tisíc korun (míň než minimální mzdu), musí doplatit třináct a půl procenta z rozdílu mezi svým výdělkem a minimální mzdou. Například při výdělku osm tisíc korun bude dělat pojistné na zdravotní pojištění 405 korun. Sociální pojištění i daň z příjmů za vás odvede zaměstnavatel.
Doplatek zdravotního pojištění se netýká státních pojištěnců: osob pobírajících důchod, příjemců rodičovského příspěvku, žen na mateřské nebo osob na rodičovské dovolené, osob pečujících o osoby závislé na péči a další.
Stejná výjimka platí pro toho, kdo nemá povinnost platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu – minimální mzdy: osoby tělesně nebo mentálně postižené, které mají průkazku ZTP nebo ZTP/P, osoby v důchodovém věku, osoby celodenně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo dvě děti do 15 let věku.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 5. 2018 18:53, Jana
Můžu si vzít propustku,když jdu na pohřeb tetě? Sestře mé matky.dekuji
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 1. 2018 13:50, Jitka
Dobrý den, mám pevnou pracovní dobu, ale nerovnoměrně rozvrženou. V pátek je to 4,5 hod. Pokud půjdu tento den k lékaři a neodpracuji minimálně 3 hodiny, budu mít nárok na stravenku? Od lékaře budu mít potvrzení a zaměstnavatel mi poskytne volno s náhradou mzdy.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.