Vláda se minulý týden dohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru. Státní zaměstnanci dostanou přidáno na začátku příštího roku, jejich platy ale neporostou plošně, záleží na profesi. Polepší si především civilní zaměstnanci státních zastupitelství a soudů, zaměstnanci pod Ministerstvem kultury nebo úředníci správy sociálního zabezpečení a úřadů práce. Ostatním se výplata zvedne v průměru o osm procent.
„Státní zaměstnanci odvádějí pro stát důležitou práci, proto musí být spravedlivě odměněni, už jen kvůli své odbornosti. Vzdělanostní struktura ve státní správě je mnohem vyšší než v soukromém sektoru, což musí být zohledněno i v odměňování,“ řekla po jednání vlády a odborů ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O kolik se tedy platy státních zaměstnanců zvednou v praxi a jak se vlastně počítají?
Platový tarif, třída a stupeň
Zatímco zaměstnanci v soukromých firmách pobírají mzdu, zaměstnanci státu, obcí a nejrůznějších příspěvkových organizací (škol, muzeí či nemocnic) dostávají plat. Výši platů svých zaměstnanců ale jednotlivé státní instituce a příspěvkové organizace neurčují samy. Musí se řídit platovým tarifem, který se určuje podle obtížnosti práce, počtu odpracovaných let v daném oboru a vzdělání.
Jednou ze dvou složek platového tarifu je takzvaná platová třída. Platové třídy zohledňují složitost práce a dosažené vzdělání a je jich celkem šestnáct. Do první až druhé třídy spadají lidé se základním vzděláním, třináctá až šestnáctá třída je určená zaměstnancům s magisterským vzděláním. Současně vláda prostřednictvím dokumentu Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě vymezuje, do jakých konkrétních tříd může daná profese patřit.
Například pracovníci sociálních služeb tak spadají do čtvrté až deváté platové třídy, mzdový účetní do sedmé až osmé platové třídy, trenérům přisuzuje nařízení vlády desátou až třináctou platovou třídu. Protože lze jednu profesi zařadit do několika tříd, nařízení vlády dál vyjmenovává konkrétní pracovní úkony typické pro danou profesi a třídu.
Zařazení dvou zaměstnanců do stejné platové třídy ale nemusí znamenat, že dosáhnou na totožný plat. Vedle platové třídy totiž rozhoduje také platový stupeň, který závisí na délce praxe. Platových stupňů je celkem dvanáct a zohledňují pracovní zkušenosti v daném oboru od jednoho roku do dvaatřiceti let. Úředník v sedmé platové třídě s dvanáctiletou praxí si tak měsíčně přijde na 17 150 korun, zatímco jeho kolega s praxí delší dvaatřiceti let na 21 470 korun měsíčně.
Platový tarif (složený z platových tříd a stupňů) ovšem není pouze jeden – v Nařízení vlády o platových poměrech jich najdeme celkem pět. Jiný platový tarif mají lékaři, pedagogičtí pracovníci ale i zaměstnanci Akademie věd ČR nebo úředníci územních samosprávných celků. Jednotlivé tabulky si můžete prohlédnout v příloze nařízení vlády zde.
Pomocí platových tarifů se navíc určuje pouze základní složka výplat ve veřejném sektoru. Další, mnohdy nezanedbatelnou část, představují nejrůznější příplatky. Například osobní příplatek pro zaměstnance, kteří prokáží svoje schopnosti a pracují s vysokou výkonností. Vedle toho může zaměstnanec státu pobírat také příplatek za specifické pracovní podmínky nebo příplatek za plnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů.
Kolik a pro koho?
Od prvního ledna se přitom bude zvedat základní složka platů – v průměru o pět procent, i suma na nejrůznější příplatky – průměrně o tři procenta. O kolik přesně se plat státních zaměstnanců zvýší, ale závisí na jejich profesi. Zatímco civilní zaměstnanci státních zastupitelství si polepší o necelých šestnáct procent (o 4112 korun), hasičům a policistům vláda přidá dvě procenta do základní složky a dalších šest procent na zvláštní příplatky. Pro hasiče to bude znamenat zvýšení platu v průměru o 3504 korun, pro policisty o 3375 korun.
Učitelům porostou platy o patnáct procent – v průměru o necelých pět tisíc korun (o jejich zvýšení vláda rozhodovala už před časem). Aktuálně diskutované zvýšení platů se netýká zaměstnanců ve zdravotnictví – o jejich výplatách chce vláda rozhodnout později.
| stávající průměrný plat | průměrný plat po navýšení | navýšení průměrného platu | navýšení průměrného platu |
civilní zaměstnanci státních zastupitelství | 25 888 Kč | 30 000 Kč | 4112 Kč | 15,9 % |
pedagog (regionální školství) | 32 979 Kč | 37 926 Kč | 4947 Kč | 15 % |
civilní zaměstnanci soudů | 26 333 Kč | 30 000 Kč | 3667 Kč | 13,9 % |
zaměstnanci podřízených organizací ministerstva kultury | 30 833 Kč | 34 183 Kč | 3350 Kč | 10,9 % |
zaměstnanci Úřadu práce ČR | 28 233 Kč | 31 201 Kč | 2968 Kč | 10,5 % |
nepedagogičtí pracovní (regionální školství) | 19 127 Kč | 21 040 Kč | 1913 Kč | 10 % |
zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení | 29 178 Kč | 31 989 Kč | 2811 Kč | 9,6 % |
příslušníci Policie ČR | 42 191 Kč | 45 566 Kč | 3375 Kč | 8 % |
příslušníci Hasičského záchranného sboru | 43 805 Kč | 47 309 Kč | 3504 Kč | 8 % |
ostatní zaměstnanci | 35 624 Kč | 38 261 Kč | 2637 Kč | 7 % |
vojáci* | 37 033 Kč | 39 755 Kč | 2722 Kč | 7 % |
*v průměrném platu vojska není obsažený stabilizační příplatek a příspěvek na bydlení, který v průměru dělá 11 tisíc korun |
Náklady na platy veřejného sektoru tak v roce 2019 vzrostou o necelých třicet miliard korun. Celkem státní zaměstnanci odčerpají ze státního rozpočtu 282 miliardy korun ročně. Podle dat Informačního systému o průměrném výdělku pracuje pro stát 682 500 lidí.
Vyšší odměny pro zastupitele krajů a obcí
V úterý se pak vláda dohodla také na zvýšení odměn pro členy zastupitelstev územních samospráv: krajských a obecních zastupitelů, starostů, primátorů či hejtmanů. Odměňování zastupitelů se řídí zákonem o obcích, který rozlišuje mezi uvolněným a neuvolněným zastupitelem. Platí, že uvolněný člen zastupitelstva je ten, kdo je kvůli výkonu veřejné funkce uvolněn z dosavadního zaměstnání. Nejčastěji jde o starosty a místostarosty větších měst. Neuvolnění zastupitelé naopak dál chodí do práce, vedle řadových zastupitelů může jít také o starosty malých vesnic.
Důležité je, že zatímco uvolněnému zastupiteli náleží odměna ze zákona, pro neuvolněné zastupitele platí jen maximální možná výše odměny. Na zastupitelstvu dané obce pak záleží, jestli si pro své neuvolněné členy odhlasuje celou částku, nebo její část. Konkrétní výši odměn nařizuje vláda, jednotlivé sumy závisí na funkci zastupitele a velikosti obce.
Nyní vláda nachystala plošné zvýšení – pro uvolněné i neuvolněné zastupitele – o sedm procent. Pro uvolněného starostu v obci do tří stovek obyvatel to bude od ledna znamenat měsíční odměnu 39 054 korun. Maximální odměna pro neuvolněného zastupitele do pěti tisíc obyvatel bude dělat 1808 korun namísto současných 1690 korun. Aktuální výši odměn krajských a obecních zastupitelů si můžete prohlédnout zde. Odměny zastupitelů financují kraje a obce ze svých rozpočtů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 7. 2019 10:09, David
Od toho, aby delali veci okamzite, tam jsou, ale vetsina je arogantnich nemehel, kteri by jinde praci ani nesehnali...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 9. 2018 7:33, Andrea
A co treba invalidni matka s dcerou pracujici za almuznu, protoze pro invalidy nejsou slusne platy. A dvanactky na vratnici nepripadaji v uvahu. To jako nemocni lidi maj v praci asi zhebnout za par supu. A nedejboze jit marodit. To je na skok z okna.
V diskuzi je celkem (39 komentářů) příspěvků.