Stát dá lidem 70 % mzdy, když zůstanou v krizi doma

Jiří Hovorka | rubrika: Aktuality | 25. 9. 2020 | 9 komentářů

Zdroj: Shutterstock

Vláda se dohodla na pravidlech takzvaného stálého kurzarbeitu. Firmy budou moci při ekonomických potížích poslat zaměstnance na část týdne domů, na mzdy jim přispěje stát.

Kurzarbeit má podle plánů vlády od listopadu navázat na dočasný program Antivirus, který pomáhal zachraňovat pracovní místa během jarní karantény a po jejím skončení.

Kurzarbeit má spouštět vláda při vážném ohrožení ekonomiky, třeba v době pandemie, na celou ekonomiku nebo jen pro určitý region či odvětví. Návrh nyní míří k projednání do Poslanecké sněmovny.

Pokud by vláda o vážném ohrožení rozhodla, mohli by zaměstnanci zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Za odpracované dny by je dál normálně platil zaměstnavatel. Za dny doma by dostávali od státu 70 procent čistého, počítaných nejvýš z průměrné mzdy.

Nová podpora se má týkat jen zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou, kteří ve firmě působí minimálně tři měsíce.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

Běžné účty Spořicí účty Kreditní karty

Chci také ušetřit

Za neodpracované hodiny by firma za zaměstnance platila odvody, a to sto procent u zdravotního a 70 procent z hrubé mzdy u sociálního pojištění.

Podle odborářského předáka Josefa Středuly je vládou schválený návrh výhodný pro firmy, ale nevýhodný pro zaměstnance. Sedmdesátiprocentní náhrada mzdy pro lidi, kteří zůstanou doma, je podle Středuly nízká.

Zástupci firem zase kritizují třeba limit ve výši průměrné mzdy. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje je to podpásovka pro zaměstnavatele, kteří mají kvalifikované zaměstnance.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí by vláda měla kurzarbeit aktivovat v situaci, kdy se ekonomická situace zhorší, a to nikoli vlivem zaměstnavatelů. Druhou podmínkou je, že lze předpokládat dočasné trvání těchto problémů.

Pak je podle ministerstva výhodné podpořit zachování pracovních míst a setrvání zaměstnanců u zaměstnavatelů, přestože pro ně po určitou dobu nebude práce. Ministerstvo také dává příklady takových situací: jde třeba o ekonomickou recesi, pandemii, živelní události nebo kyberútok.

Druhá vlna

Zdroj: Shutterstock

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí