Zdroj: Shutterstock
Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 1716 korun na 35 402 korun. Nová čísla zveřejnil Český statistický úřad. Oproti stejnému období loňského roku stoupla o 5,1 %, reálně (po odečtení inflace) průměrná mzda jenom o 1,7 procenta.
„Dnešní čísla jsou velkým překvapením, protože trhy čekaly spíše mírný pokles mezd,“ říká Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. Jde o výrazný rozdíl oproti druhému čtvrtletí, kdy se ekonomika s jarní karanténou zastavila. Mzdy tehdy rostly meziročně jen o 0,5 %, reálně dokonce o 2,5 % klesly, což se stalo poprvé od konce roku 2013.
Loni ve třetím čtvrtletí mzdy rostly nominálně téměř o sedm procent. Za poklesem tempa růstu je nejistota spojená s epidemií. „Lidé se nyní spíše obávají o své zaměstnání a na výrazné zvýšení mezd nepomýšlejí. Vyšší nezaměstnanost a nejistota ohledně budoucích příjmů nevytvářejí tlak na zaměstnavatele na rychlejší růst mezd,“ říká Volf.
Nezaměstnanost v listopadu mírně vzrostla na 3,8 %, o měsíc dříve byla na 3,7 % a před rokem na 2,6 %. Ke konci listopadu evidoval Úřad práce ČR celkem 274 526 uchazečů o zaměstnání. To je o 2841 více než v říjnu a o 77 237 více než před rokem. Jedná se o nejvyšší listopadovou hodnotu od roku 2016, kdy bylo bez práce celkem 362 755 lidí.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozorňuje, že se vývoj mezd výrazně liší podle oborů činnosti a že ho táhne především veřejný sektor. „V odvětvích zasažených koronavirem se přidávalo jen velmi mírně. Ve zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda po předchozím poklesu zvýšila jen o 2,2 %, v dopravě o méně než 2 %, v ubytování a stravování v podstatě jen o symbolickou 1,1 %,“ vypočítává.
Kde se tedy vzal růst půměrné mzdy o pět procent? „Ve zdravotnictví, které zažívalo další čtvrtletí pod náporem kovidových pacientů, platy vzrostly o téměř 12 %. Stranou nezůstalo ani školství s více než sedmiprocentním navýšením platů a veřejná správa, kde se přidávalo téměř osm procent. Dvouciferné navýšení mezd v podnikatelském sektoru zažila jen administrativa,“ dodává Dufek.
Nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví z titulu mimořádných odměn, nejméně naopak ve finančním sektoru, kde mírně poklesly pic.twitter.com/bCyeMCx50y
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) December 4, 2020
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Podle Petra Bartoně, ekonoma společnosti Natland, může být růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí jen statistickou odchylkou. Podle něj zatím epidemie připravila o práci především lidi s nízkými příjmy a když ti ze statistiky vypadnou, roste průměr.
Medián mezd proti stejnému období předchozího roku také vzrostl o 5,1 procenta na 31 183 korun. U mužů dosáhl 33 261 Kč, u žen byl 28 825 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo ve třetím čtvrtletí mzdu mezi 16 612 Kč a 55 089 Kč.
Medián ukazuje, kolik si vydělá člověk uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami než průměr.
Za prvních devět měsíců roku 2020 dosáhla průměrná mzda na úroveň 34 611 korun, což v meziročním srovnání znamená přírůstek o 1188 korun (3,6 %). Spotřebitelské ceny se v první půlce roku zvýšily o 3,3 %, reálně tak mzda klesla o 0,3 %.
„V dalších měsících se dá čekat, že se můžeme vrátit do poklesu mezd. Trvaleji se situace obrátí v momentě většího rozběhnutí ekonomiky. To sice s sebou ponese další růst cen, ale vyšší tempo aktivity v ekonomice bude mít za následek i růst tlaku na zaměstnavatele,“ předpokládá Volf.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 2020 podle krajů | ||
| Kraj | Průměrná mzda | Meziroční změna |
| Praha | 43 035 Kč | 3,5 % |
| Středočeský kraj | 35 652 Kč | 4,4 % |
| Plzeňský kraj | 34 558 Kč | 4,7 % |
| Jihomoravský kraj | 34 520 Kč | 6,3 % |
| Ústecký kraj | 33 091 Kč | 6,2 % |
| Královéhradecký kraj | 33 074 Kč | 5,9 % |
| Liberecký kraj | 33 048 Kč | 5,5 % |
| Kraj Vysočina | 32 855 Kč | 5,9 % |
| Olomoucký kraj | 32 654 Kč | 6,4 % |
| Jihočeský kraj | 32 455 Kč | 5,9 % |
| Moravskoslezský kraj | 32 373 Kč | 5,2 % |
| Pardubický kraj | 32 086 Kč | 6,0 % |
| Zlínský kraj | 31 640 Kč | 5,0 % |
| Karlovarský kraj | 31 448 Kč | 5,3 % |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.
Jiří Hovorka
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 12. 2020 11:46, lustig
Takže shrnuto, mzda pracujících nevzrostla - přidáno dostali jen státní zaměstnanci. Řada z těch s nízkými příjmy je bez práce a šéfové co zůstali zvedají průměr. SUPER!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 12. 2020 10:42, czhunter
Průměrná mzda roste ještě z jednoho důvodu - třeba u nás ve firmě se přestali přijímat junioři (kteří průměrnou mzdu snižují) a těm co byli se ukončil pracovní poměr ve zkušebce.
Oni nejsou nezaměstnaní, protože si letos můžou "dálkově" hodit skoro jakoukoliv VŠ (ti naši obvykle už jsou Bc. nebo Ing. když se hlásí).
Myslím, že tento problém nezaměstnanosti mladých se vyvalí za 2-3 roky, kdy najednou přijdou na pracovní trh absolventi z několika ročníků VŠ zároveň (letošního a příštího).
U SŠ je zase asi nikdo nebude moc chtít, protože bude (často velmi oprávněně) pochybovat o jejich znalostech a schopnostech, když jeden rok ze 4 prakticky neměli.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.