Zdroj: Shutterstock
Stravenkový paušál, daňově zvýhodněný příspěvek na stravování přímo v penězích, zavedlo ministerstvo financí pode vedením Aleny Schillerové v rámci daňového balíčku účinného od začátku roku 2021. Cílem paušálu bylo rozšířit možnosti zaměstnavatelů v poskytování benefitů a nabídnout je i zaměstnancům, kteří na ně předtím nedosáhli.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz stravenkový paušál nesplnil očekávání, které ministerstvo financí mělo. „Je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, protože do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionů nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nich navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamyšlenému účelu, tedy úhradě stravy v pracovní době,” říká Jan Šincl, analytik CETA.
Stravenkový paušál podle dat CETA nyní využívá 556 tisíc lidí, stravenky dostává 1,2 milionu lidí a zvýhodněný oběd v podnikové kantýně mák dispozici 1,6 milionu lidí. Stravenkový paušál podle loňské ankety Hospodářské komory mezi 600 firmami, využívají spíše malé firmy, které nemají kantýny, ani dřív nenabízely zaměstnancům stravenky.
Paušál je podle analytiků spíš nástrojem pro daňovou optimalizaci, a proto má i negativní dopady do státního rozpočtu. Zavedení stravenkového paušálu připravilo podle odhadů CETA obce a stát v roce 2022 o 3,8 až 5,6 miliardy korun. V dalších letech mohou fiskální dopady mnohonásobně narůstat podle toho, jak se firmy pod tlakem aktuální těžké situace rozhodnou přejít na stravenkový paušál.
CETA kvůli tomu všemu říká, že by se stravenkový paušál měl zrušit.
Také restaurace a kantýny v důsledku zavedení stravenkového paušálu přijdou v letošním roce o nemalé tržby. Odhady CETA mluví až o 10,4 miliardách korun. Z dotazníkových šetření CETA totiž vyplývá, že uživatele stravenkového paušálu utratí o čtvrtinu méně za oběd a obědvají v restauraci dvakrát méně než uživatelé stravenek.
„Pro představu to znamená, že kvůli paušálu přichází restaurace o každý pátý oběd. Zákazníci na něj zkrátka nepřijdou a hledají si levnější náhražky,“ říká Luboš Kastner, podnikatel v gastronomii a člen představenstva Asociace malých a středních podniků.
Naopak velmi dobře z porovnání vyšly stravenky a kantýny. Stravenky a zvýhodněné obědy v kantýnách generují ročně 19,5, respektive 31,6 miliardy korun v tržbách.
Jak vyzdvihuje Pavel Suchánek, odborník na výživu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), zaměstnanecké stravování v kantýnách je velmi zajímavé i z jiného pohledu. Zajišťuje určitou pravidelnost stravy, pestrost a také kvalitu, což je důležité pro zdraví a výkonnost zaměstnanců. „Dopady nedostatečné pestrosti stravy ukázal COVID, nárůst problémů s obezitou nebo cukrovkou 2. typu bude stát veřejné zdravotnictví miliardy korun,“ říká Suchánek.
Ne všechny firmy si ale mohou dovolit založit si vlastní kantýnu. Efektivní alternativou jsou podle CETA stravenky, u nich je ale podle Michaela Fanty, analytika CETA třeba provést několik úprav. jejich cílem by mělo být, aby podporovaly stravování v pracovní době a zároveň by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže všech zúčastněných stran.
CETA navrhuje zakázat papírové stravenky a změnit je na digitální a omezit čerpání příspěvku tak, aby se ze stravenek nestala paralelní měna, nýbrž účelový prostředek na stravování v pracovní době.
To by ocenili i restauratéři. „Digitální stravenka představuje pro gastronomii nulové náklady, což teď restaurace zoufale potřebují,“ potvrzuje Luboš Kastner.
Restaurace podle něj pocházejí extrémně těžkým obdobím, když jim razantně rostou náklady a ubývá hostů. Nejvíc to jde vidět na obědech, počet „meníčkářů“ klesl podle Kastnera o zhruba polovinu. „V Praze se daří přenášet cenový růst na hosta. Na vesnicích a v menších městech to ale bohužel není možné. Chybí tam proto ziskovost a restaurace krachují,“ vysvětluje podnikatel a dodává, že nejlépe jsou na tom teď kavárny ve velkých městech.
Jana Divinová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 11. 2022 21:20, rokuc
Prostě to berme tak, že lidi ty stravenky zpátky nechtějí. Jsou spokojeni s tím co je a nechtějí ztrácet čas s komentováním článku, který je podle mého protlačený PR oddělením stravenkových firem. Nějaká neznámá výzkumná laboratoř zase napsala PRko pro jejich věc a podpořila někým z Ikemu, kdo je pro znovuzavedení stravenek. Ano, veřejné zdraví alias pravidelně teplé obědy vs. nesvéprávný lid, který hazarduje se svým zdravím. Jenže mnoho lidí dneska nemá pořádně na energie, takže by to dopadlo zase tak, že si budou v sámošce kupovat základní potraviny za stravenky. Chápu že restauratéři brečí, ale je to zdraví těch lidí a pokud někdo nemá na základnější věci jako splátka hypošky, těžko je dneska budete přesvědčovat, aby chodili na teplé jídlo do hospody, která navíc krutě zdražila, protože jí také stouply náklady. Ono se to časem zase srovná, ale je holt krize.
A já jsem zásadně proti stravenkám a je jedno jestli papirovým, nebo elektronickým: Nehorázně se na tom pakovaly stravenkové firmy, vyčůraně si nechali na konci roku všechny propadlé, problém s jejich utracením ve větším počtu kusů, nevraceli na ně zpátky, další karta v peněžence. Ne, děkuji!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 11. 2022 16:48, Vorel56
Že je stravenkový paušál blbost, jsem tvrdil od samotného počátku "vzniku myšlenky". Na to nemusím být ekonom s deseti tytuluty před a pěti za jménem. Normální českej zaměstnanec se za stravenky v pěti případech z deseti nají, v ostatních případech je utratí v nějakém hytlemarketu. Dejte mu do ruky peníze, tak na obědy chodit přestane a utratí je v hytlemarketu všechny. Ostrouhají stravenkové firmy i hospody.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.