Každý čtvrtý Čech chce novou práci. S vyšší mzdou a pochvalami

Čtvrtina zaměstnanců aktivně hledá novou práci a další třetina je otevřená zajímavým nabídkám. Ukázal to internetový průzkum agentury Grafton Recruitment, kterého se zúčastnilo 1500 lidí z celé České republiky. 

Hlavní příčinou nespokojenosti Čechů v práci jsou finance a stres. Nejčastějším důvodem, proč přemýšlejí o změně práce, je nedostatečné ohodnocení. Kromě vyššího příjmu chtějí zároveň dobrý kolektiv, práci bez stresu, která je baví, a zaměstnavatele, kterému na nich záleží.  

Tyto aspekty podle průzkumu považuje za důležité přes 90 procent respondentů. Rostoucí počet zaměstnanců, téměř 85 procent, pak touží i po práci, která je různorodá a která jim poskytne výzvy a možnosti pro rozvoj jejich dovedností a schopností.  

„Bohužel, ne všichni mají tyto potřeby naplněné. Například práci, která baví, nemá 30 procent modrých límečků, tedy především operátorů, 25 procent bílých límečků, tedy většinou kancelářských profesí a 12 procent lidí v IT. Zejména modrým límečkům pak výrazně chybí zaměstnavatel, kterému na nich záleží, a nenaplněná u nich také zůstává potřeba inspirativního šéfa,“ komentuje průzkum Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment. 

Zatímco mzda nejvíce motivuje pracovníky z financí (67 %) a z obchodu a marketingu (59 %), práce, která baví, je nejdůležitější pro lidi z IT. Plných 36 procent účastníku průzkumu pak motivuje i touha nezklamat svého zaměstnavatele a 34 procent pochvala od zaměstnavatele.  

„Pochvala od zaměstnavatele, jeho uznání a zájem, jsou dnes, v době rostoucího tlaku na výkon a efektivitu, stále důležitější. Chápající a lidský zaměstnavatel, který své lidi vyslechne, pochválí a podpoří, je klíčový pro budování spokojených a loajálních týmů,“ doplňuje Martin Malo. 

Průzkum tak odhalil, že novou, lepší práci hledá čtvrtina zaměstnanců. Podle statistik je v Česku zaměstnáno kolem čtyř milionů lidí, takže se jedná o velmi početnou nespokojenou skupinu. Otázkou ale je, zda si změnou práce skutečně finančně polepší.  

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí letošního roku stoupla na 41 265 korun měsíčně a v porovnání se stejným obdobím loňského roku je vyšší o 8,6 procent. Po započtení vysoké inflace (růst spotřebitelských cen o 16,4 %) ale reálná mzda v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 6,7 procent. Psali jsme podrobně: Češi vydělávají víc, ale koupí si méně. Nová čísla o mzdách 

Přidají firmy i podruhé? 

Řada zaměstnavatelů zvyšovala mzdy na začátku roku. „Firmy si uvědomují růst spotřebitelských cen, který dopadá na každého. Proto většina z nich přistoupila na začátku roku k plošnému navyšování mezd, nejčastěji v rozmezí mezi 5 až 10 procenty,” uvádí průzkum poradenské společnosti RSM, do kterého se zapojilo 176 tuzemských firem.

K plošnému navýšení mezd začátkem roku nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů i s jejich stárnutím. „Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení mzdy překvapivě vůbec nedočkali,“ komentuje výsledky průzkumu partnerka RSM Monika Marečková. 

Podle ní je zřejmé, že růst nestačí potřebám ani očekáváním lidí. A firmy stojí před rozhodnutím, zda přidat podruhé. „Dvě třetiny firem se shodují, že je i nadále vystavena tlaku na další zvýšení mezd, a ne malému. Celých 24 procent zaměstnanců totiž očekává zvýšení mzdy o více než 10 procent, 32 procent by pak uvítala nárůst mezi 5 až 10 procenty. Což je pochopitelně zcela mimo možnosti většiny firem,” tvrdí Marečková.  

S druhým navýšením mezd v průběhu roku ostatně spíše nepočítá nadpoloviční většina oslovených firem. Pouze 16 procent to má jako součást svého mzdového plánu. „S dalším zvyšováním mezd počítají spíše firmy ze specifických odvětí, často ty, které v loňském roce nemohly přidat dostatečně, tedy například automotive nebo strojírenský sektor,“ doplňuje Marečková.  

Své zaměstnance si podle ní zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, kterým se naopak daří – tedy především z oblasti finančnictví, marketingu a reklamy nebo poradenství a consultingu. S alespoň částečnou valorizací pak počítají také dopravní a logistické firmy. 

Podle Marečkové se změnil přístup k finančnímu plánování. V loňském roce velká část firem navyšovala mzdy, přestože je nedokázala pokrýt z vlastních tržeb, nyní jsou podnikatelé výrazně opatrnější. „Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů a jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by mohlo firmy velice rychle přivést do problémů,“ zmiňuje Marečková. 

Čtvrtina firem přiznává, že valorizace mezd se bude odvíjet od celkové strategie globálního vlastníka nebo skupiny. Další čtvrtina zatím žádnou strategii nemá. V 17 procentech případů firmy počítají s rozvojem benefitů jako kompenzací nižšího růstu mezd. A 14 procent pak bude energii věnovat hlavně solidárním programům pro nejnižší příjmové skupiny. 

---

O kolik dostanete méně? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách

Zaměstnanci mají znovu odvádět nemocenské pojištění. A kdo vydělává víc jak trojnásobek průměrné mzdy, zaplatí vyšší sazbu daně. Kalkulačka ukáže, jak se vládní balíček projeví na výdělku:

Sdílejte článek, než ho smažem