Zdroj: Pleska / Midjourney
Zaměstnanci ve stavebnictví dostanou alespoň část svých výdělků, pokud jim zaměstnavatel nezaplatí. Tedy v případě, že návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválí vláda a Parlament.
Chystaná novela zákoníku práce zavádí právě v oboru stavebnictví takzvaný institut ručení: firma, která zajišťuje práce a využije k tomu dalšího subdodavatele, bude ručit za mzdy jeho zaměstnanců – do výše minimální mzdy.
Pro letošní rok je minimální mzda 17 300 korun, ale vzhledem k tomu, že nová pravidla mají platit od Nového roku, kdy se má zároveň zvýšit i minimální mzda, půjde o vyšší částku.
Návrh vychází z evropské směrnice, která unijním státům nařizuje zajištění větší ochrany zaměstnanců v subdodavatelských řetězcích ve stavebnictví. Nad rámec unijního práva přitom ministerstvo dává odpovědnost i hlavnímu dodavateli, tedy zhotoviteli stavby.
„Zaměstnanec v oblasti stavebnictví by nově mohl činit odpovědným místo svého zaměstnavatele i příjemce služby (objednatele). Cílem naopak není postihnout konečného příjemce služby, pro který je stavba anebo údržba stavby prováděna (investor),“ vysvětluje ministerstvo ve svém návrhu.
„Ručení bude platit jak u kmenových zaměstnanců dodavatele, tak u agenturních zaměstnanců, a to v jakémkoli pracovněprávním vztahu, tedy v hlavním pracovním poměru i u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Tito zaměstnanci budou mít možnost uplatnit nárok na nevyplacenou mzdu u firmy, která si práci od dodavatele objednala,“ říká Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.
Podle Sandry Čoupkové, advokátky společnosti KPMG Legal, návrh neomezuje obor činností, které by měly být vykonávány v rámci subdodavatelských vztahů. „Z toho vyplývá, že stavební podnikatel by měl ručit za mzdové nároky subdodavatelů vykonávajících jak stavební, tak i další činnosti přímo související s prováděním stavby, například stavební dozor či projekční práce,“ doplňuje Čoupková.
Úprava se ale nevztahuje na zaměstnance firem, které se stavbou přímo nesouvisí. Smůlu tedy mají například pracovníci dodavatelů energií, dodavatelů stavebního materiálu či dopravců materiálu.
Institut ručení je možné uplatnit ve chvíli, kdy zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci peníze za práci po uplynutí jejich splatnosti. „Mzdové nároky jsou přitom splatné nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku,“ upřesňuje advokátka.
Zaměstnanec se pak bude moci obrátit na dodavatele a požádat ho, aby mu nevyplacenou mzdu doplatil, a to ve lhůtě tří měsíců od uplynutí doby splatnosti. A ručitel ji bude muset vyplatit nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti.
Pokud poddodavatel C nevyplatí svému zaměstnanci Z mzdu do konce období její splatnosti, může se zaměstnanec obrátit na poddodavatele B. Zároveň je ručitelem i Hlavní dodavatel (zhotovitel). Obdobně může postupovat zaměstnanec Y (ručiteli jsou poddodavatel A a hlavní dodavatel). Ale například zaměstnanec Z se nemůže se svým nárokem obrátit na poddodavatele A.
Současně bude zaměstnavatele informovat, kolik peněz jeho jednotlivým zaměstnancům dal. Ve smluvním řetězci o více subdodavatelích má ručitel informovat i dalšího ručitele.
Novela se týká jen stavebnictví, protože podle statistik Evropské komise právě v tomto oboru je nejvíce případů nevyplacených mezd. V České republice se podle ministerstva soudy zabývají každoročně stovkami případů nevyplacené mzdy nebo její náhrady.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
V Evropské unii je přibližně jedno ze čtyř vyslání zaměstnanců do jiných zemí právě v odvětví stavebnictví, přičemž subdodavatelské řetězce bývají složité, zahrnují více společností z různých členských států. „To zvyšuje nejistotu v oblasti pracovněprávních vztahů zejména při identifikaci skutečného zaměstnavatele. Řada pracovníků na velkých stavbách ani neví, pro kterou firmu pracuje,“ píše ministerstvo, podle něhož je větší ochrana nutná.
Stavební firmy jsou k návrhu kritické. „Jde o implementaci směrnice EU. Za nás bohužel Česko opět zavádí normu v přísnější podobě, než je požadováno,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. „S našimi návrhy jsme byli v zásadě odmítnuti, což nepovažuji za fér. Měli jsme snahu jít věci nějakým způsobem naproti, ale aby stavební firma mohla být odpovědná a ručit za mzdu, kterou nevyplatí podnikající subjekt v dodavatelském řetězci někde ve třetí, čtvrté linii, nám připadá absurdní – sem jistě snaha EU nesměřovala,“ dodává.
Pokud nová pravidla začnou platit, bude to pro dodavatele znamenat riziko, které mohou přenést na zadavatele. Tím by se mohly zdražit veřejné zakázky, podotýká Nouza.
V České republice pracuje ve stavebnictví skoro 200 tisíc lidí, vyplývá z údajů Informačního systému o průměrném výdělku.
Kateřina Hovorková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
