Připravili jsme praktický přehled vysvětlující, proč většina zaměstnanců musí v praxi povinně dostávat vyšší mzdu, než je zákonem stanovených osm tisíc minimální mzdy.
Pokladní a servírka? Minimálně 9800 korun
Téměř každý ví, že odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, tedy 8000 korun měsíčně nebo 48,10 korun za hodinu. Mnoho lidí už ale netuší, že pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum. Například popelář musí dostat alespoň 8900 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 9800 korun, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 10 800 korun a ředitel společnosti přinejmenším 16 100 korun. ( Spočítejte si čistou mzdu)
Minimální mzda totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese.
Osm úrovní zaručené mzdy
Zaručená mzda má osm úrovní stanovených nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Možná je znáte spíše pod dřívějšími názvy „minimální mzdové tarify" nebo „mzdové skupiny".
Jednotlivé úrovně jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce - od těch nejméně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací (první skupina) až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené (osmá skupina). Minimální odměna stanovená pro nejnižší skupinu má shodnou výši s minimální mzdou, ostatní skupiny ji mají vyšší.
Pro všechny zaměstnavatele
Odměna za práci tedy v praxi nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Toto pravidlo se týká nejen zaměstnanců v pracovním poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Nezáleží, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Není ani důležité, jestli jde o „jen" o druhé zaměstnánínebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.
Všechny úrovně minimální (či přesně řečeno zaručené) mzdy se vztahují na všechny soukromé podnikatele. Pro úplnost dodejme, že na nepodnikatelskou sféru se vztahuje systém šestnácti platových tarifů.
U zkrácených úvazků méně
Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Typicky u polovičního úvazku, tedy dvaceti hodin týdně místo čtyřiceti, je i minimální mzda poloviční, tedy 4000 korun měsíčně.
Jestliže jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, snižuje se příslušné minimum na 90 procent. Omezení však platí jen pro prvních šest měsíců od vzniku (prvního) pracovního poměru. Mladiství zaměstnanci, tedy mladší osmnácti let, mají nárok jen na 80 procent příslušného minima. Lidem s částečným invalidním důchodem se minimum snižuje na 75 procent, u plného invalidního důchodu pak na 50 procent.
Co je to doplatek do minimální mzdy? Přečtete si ve zbytku článku na serveru aktuálně.cz.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 8. 2010 14:03
Je velice zarážející, že minimální mzda je nižší, než je například důchod. Díky tomu, že se důchody každoročně valorizují, zatímco minimální mzda zůstává stejná již 5 let. Potom se vládní garnitůra nemůže divit, že lidé ztrácejí chut a motivaci dělat. Cesta do práce se neustále prodražuje k vůli vyšším cenám, tak je ekonomicky výhodnější nedělat, než brát minimální mzdu.Cestou do práce bych projezdil polovinu platu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 8. 2010 12:57, Petr
Nechápu, proč nejdeš někam jinam, kde budeš mít víc peněz za méně práce!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.