Nemilé překvapení zažil před pár měsíci pětatřicetiletý manažer Pavel.
Až dosud si myslel, že výši jeho základní mzdy lze změnit jen oboustrannou dohodou.
Najednou však poznal, že zaměstnavatel mu jednostranně může snížit plat třeba i na čtvrtinu. A nemyslíme tím výjimečné snížení v jediném měsíci kvůli špatnému výkonu, ale dlouhodobou změnu.
Přestože Pavlova mzda byla výrazně nadprůměrná, jeho případ není ojedinělý. Podobný šok hrozí každému, kdo nemá mzdu uvedenou přímo ve smlouvě, ale jen v takzvaném mzdovém výměru.
Jak ušetřit na odstupném
Šéf Pavlovi na konci roku řekl, že jeho další působení ve firmě je nežádoucí. Šlo spíše o osobní a organizačně-provozní důvody než o to, že by Pavel pracoval špatně.
Firma mu však nechtěla dát výpověď z organizačních důvodů. Musela by mu totiž platit ještě dva další měsíce výpovědní lhůty a následně tříměsíční odstupné. A jiný výpovědní důvod (kvůli neplnění pracovních povinností) by byl pro zaměstnavatele příliš riskantní.
Šéf se tedy snažil Pavla přinutit, aby přistoupil na dohodu: Skončí už ke konci ledna a dostane jen měsíc odstupného - celkem tedy dva platy namísto pěti. Na to pochopitelně Pavel nepřistoupil. Natož na to, aby výpověď podal sám.
"Čekal jsem, že bude v zájmu zaměstnavatele skutečně se dohodnout. Jinak bych totiž dál bral přes šedesát tisíc měsíčně - tedy částku určenou ve mzdovém výměru, který jsem dostal před dvěma lety společně s pracovní smlouvou," říká Pavel, který patří mezi čtenáře Aktuálně.cz.
Jenže na konci ledna obdržel nový mzdový výměr. Zaměstnavatel v něm určil, že Pavlova mzda činí - počínaje únorem - čtvrtinu původní částky. Jenom šestnáct tisíc měsíčně.
A jak Pavel zjistil, na takový krok měl zaměstnavatel právo. Obrana proti němu je téměř nemožná. V lepším případě hodně komplikovaná.
Souhlas není nutný
Podle zákoníku práce se mzda buď sjednává v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě, nebo ji zaměstnavatel může jednostranně stanovit vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem.
Zákoník tedy nepožaduje, aby se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na konkrétní částce nebo jejím výpočtu. A to ani při začátku pracovního poměru. Stanovení výše mzdy totiž nepatří mezi povinné náležitosti pracovní smlouvy (těmi jsou jen druh práce, místo jejího výkonu a den nástupu).
Nutné je pouze, aby mzda byla sjednána nebo stanovena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet.
Zatímco pracovní nebo jinou smlouvu lze měnit jen souhlasem obou stran, mzdový výměr je jednostranný akt zaměstnavatele a může jej kdykoliv - opět jednostranně - změnit. "Je při tom omezen pouze hranicí minimální mzdy, respektive její úrovní pro jednotlivé druhy činností. Nesmí jít ani pod zákonem stanovené hodnoty příplatků za práci v noci, o víkendech či svátcích," říká Jaroslav Novotný, pracující jako podnikový právník.
Změnu mzdového výměru musí firma oznámit zaměstnanci písemně, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. "Takže když se snižuje mzda od února, stačí to zaměstnanci sdělit i 1. února," dodává Novotný.
Celý text si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem