Průměrná mzda v Česku na konci prvního pololetí poprvé v historii překročila hranici 34 tisíc korun, podle Českého statistického úřadu dělala na konci června 34 105 korun. Medián mezd činil 29 127 korun.
Meziročně se průměrná hrubá mzda zvýšila o 7,2 procenta, po odečtení inflace (mezi červnem 2019 a červnem 2018 dosáhla na 2,8 %) hrubá mzda reálně meziročně vzrostla o 4,3 procenta. „Růst tak překonal očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal se vzestupem o 4,1 procenta,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,9 procenta na 29 127 korun, u mužů dosáhl 31 764, u žen byl 26 375 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle statistiků mzdu mezi 14 955 a 55 259 korunami.
„Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenávají zaměstnanci ve školství, kterým bylo přidáno na začátku roku a také v administrativě. Menší nárůsty mezd jsou naopak v sektoru těžby či energetice. Hlavním tahounem růstu mezd tak zůstává stát, který v novém roce plošně zvyšoval platy státních zaměstnanců,“ říká Michal Brožka, ekonom Komerční banky.
Tip: Zdroje jsou! Vláda vykouzlila štědrý rozpočet
„Počítáme s tím, že česká ekonomika bude postupně zpomalovat a ruku v ruce s tím bude zpomalovat i tempo růstu mezd. Pro letošek počítáme s růstem mezd průměrným tempem 6,5 procenta po loňském nárůstu o 7,6 procenta. V příštím roce čekáme zvýšení mezd v průměru o 5,3 procenta,“ dodává Brožka.
I výsledky mezd za druhé čtvrtletí letošního roku potvrzují, že se napětí na trhu práce příliš nezměnilo. Mzdy si udržely své dosavadní tempo, když se průměrný výdělek zvýšil meziročně o 7,2 %, zatímco na začátku roku to bylo 7,4 %. Nenaplnilo se tak očekávání, že by tempo růstu mezd mohlo v letošním roce zmírnit.
K určité změně nicméně došlo, a sice mediánová mzda tentokrát vzrostla viditelně pomaleji než ta průměrná. Zvýšila se jen o 6,9 %, což neznamená nic jiného, než že rychleji se ve druhém čtvrtletí přidávalo lidem s vyššími příjmy. Takže zatímco v průměru překročila mzda v české ekonomice 34 tisíc, polovina lidí má méně než 29 127 korun.
Zaostávání mediánu je změnou oproti loňskému roku, kdy se přidávalo více lidem s nižšími mzdami, a přitom minimální a na ni navázané zaručené mzdy byly i letos slušně navýšené.
A kde se ve druhém čtvrtletí přidávalo nejrychleji? Opět v odvětví s dominancí veřejného sektoru, takže na prvním místě je školství (+11,4 %). Naproti tomu nejpomaleji rostly mzdy v těžebním průmyslu. V samotném zpracovatelském průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím z pohledu vytvořené přidané hodnoty i zaměstnanosti se přidávalo podprůměrně (+6,5 %). Je vidět, že firmy jsou stále opatrnější v situaci, kdy se zhoršují jejich vyhlídky a ani přetrvávající nedostatek zaměstnanců je plošně nepřinutil k prudkému navýšení mzdových nákladů.
Jak hodnotit aktuální číslo? Růst mezd je rychlejší, než třeba předpokládala ČNB, nicméně není tak hrozivý, že by si jej česká ekonomika nemohla dovolit. Stále funguje v režimu výrazné konkurenční výhody nižších mzdových nákladů, takže rychlejší růst mezd ohrožuje spíše firmy pracující s minimálními maržemi, respektive nízkou přidanou hodnotou. Je zároveň katalyzátorem rychlejší obměny technologií směrem k automatizaci a robotizaci, respektive k dosažení nižší pracovní náročnosti produkce.
Z pohledu potenciálních inflačních důsledků není současný růst mezd výraznější hrozbou. Některé služby osobní povahy budou dál nejspíše zdražovat z titulu vyšších nákladů, avšak už tak silnou poptávku neodradí. V případě zboží se mzdy na cenách příliš nepodepíší v důsledku silného konkurenčního boje. A to vlastně není v našich podmínkách nic nového.
Dynamika mezd by měla ve druhé polovině roku zvolnit z titulu pomalejšího růstu ekonomiky i vyčerpání některých dočasných vlivů. Navíc samotný očekávaný útlum ekonomického růstu se ve mzdách odrazí až se zpožděním.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
