Dan: Koupě unikla o vlásek
Mladý účastník Reality show Dan si chce koupit investiční byt na hypotéku. Jeho odhodlání ho přimělo, aby hledal byt sám a nečekal, až na něj v Reality show přijde řada. Absolvoval kurz investování do nemovitostí a pustil se do hledání. Byli jsme ovšem domluveni, že když něco zajímavého najde, ozve se a řekne si o podporu.
Dan prošel řadu bytů, než našel jeden, který ho zaujal. Jednalo se o byt 1 + kk o velikosti 20 m2 + 5 m² mezanin – stropy v bytě jsou cca 4,5 metru vysoko, situovaná v prvním nadzemním podlaží s okny do vnitrobloku, před rekonstrukcí. Nejzajímavější na bytu byla jeho lokalita – ve velice pěkném činžovním domě pár metrů od Stromovky na Letné, v klidné a zelené ulici. Co se týče podlaží, světlosti a dispozic, nebylo to ovšem úplně ideální. Nabídková cena byla 1 380 000 Kč. Byt byl vhodný na investici z hlediska lokality a domu, pronajmout by se dal asi vždycky, abychom dosáhli na víc než pětiprocentní výnos. Ale chtěli jsme víc a rozhodli jsme se s Danem jednat a tlačit prodávající ke smysluplnější ceně. Náš cíl byl dostat se na 1 150 000 až 1 180 000 korun. Prodávající ale očividně nebyla nijak zásadně motivovaná slevovat – jednání se táhla snad tři měsíce. Přesto se nám podařilo postupně snižovat cenu až na 1 200 000 korun, pod tuto hranici už prodávající nebyla ochotna v žádném případě jít. Tedy – věřím, že kdybychom měli čas ještě aspoň jeden měsíc, dostali bychom se na cílovou úroveň, jenže nám nebylo přáno. Stalo se to, co se stává: někdo jiný byt za 1 200 000 koupil. Naše jednání sice nevedlo k úspěchu, ale škola to byla pro oba užitečná. A nové příležitosti už určitě čekají; byt stejně nebyl docela ideální, jako v Reality show třeba v případě Michala.
Martin: Jedna podaná nabídka, jinak zatím bez úspěchu
Martin má hotovost a koupí chce peníze relativně bezpečně uložit a zhodnocovat, zároveň chce ale také pořídit byt, kam by se někdy v budoucnu – na stará kolena – mohl nastěhovat a v klidu dožít. Je možné, že s Martinem koupíme o něco větší nemovitost, než našich 25–30 m², u takové si ale nejsem jistý, jestli dokážeme dosáhnout čistého výnosu ve výši pěti procent – nepředbíhejme ale, uvidíme, jak se to vyvrbí.
► Městská část prodává byty
S Martinem jsme se rozhodli absolvovat několik výběrových řízení na prodej volných bytů do osobního vlastnictví, která vyhlásila Praha 6 – pro nepražské: Praha 6 je považovaná za prestižní lokalitu. Tip na výběrové řízení mi dal jeden z účastníků mého kurzu, ten tímhle způsobem koupi na Břevnově garsonku po rekonstrukci za 1,1 milionu korun. Perfektní cena. Ve výběrovém řízení se jednalo o desítky bytů v lokalitách Dejvic, Ruzyně, Veleslavína a Břevnova; ne všechny nemovitosti byly vhodné na investici, zaměřili jsme se na ty menší. Většina bytů byla také před kompletní rekonstrukcí, někdy v naprosto katastrofálním stavu.
Jak výběrové řízení fungovalo? Zájemce musel nabídnout cenu a složit jistinu ve výši 40 tisíc korun za každý byt, na který učinil nabídku, nejvyšší nabídka vyhrávala, každý z účastníků mohl vyhrát maximálně jeden byt. Úsměvné v té souvislosti je, že ve výsledních listinách se objevují až podezřele často stejná příjmení, jednou je to Irena Nováková, pak Pavel Novák, Vlastimil Novák – je to sice nejrozšířenější české příjmení (podle statistik Ministerstva vnitra je u nás téměř sto tisíc Nováků a Novákových), ale člověka nemůže nenapadnout, že jde spíš o něco jiného, totiž že asi máme zvláštní dar dokázat obejít jakákoli pravidla...
S Martinem jsme se dohodli na podání nabídky na byt 1 + kk v panelovém domě ve Vokovicích, v 6. nadzemním podlaží, o velikosti 21,4 m². Martin nabídl 750 tisíc korun. Byt byl vhodný na investici, kousek od nové stanice prodlouženého metra A, dům byl ve velice dobrém stavu, dispozice v pořádku, potenciální náklady na opravu také malé. Pokud by se nám byt podařilo vysoutěžit, pravděpodobně bychom dosahovali výnosnosti nad šest, snad i sedm procent. Naše nabídka však v konkurenci neobstála a byt vyhrál zájemce s nabídkou 1 022 000 korun. To je podle mého názoru cena neadekvátně vysoká. A podobné to bylo i u dalších bytů – možnost výhodné koupě v rámci výběrového řízení se zřejmě „proflákla“ a ceny se nakonec pohybují tak vysoko, že jejich úroveň už není nijak zvlášť lákavá.
Mezitím jsme s Martinem absolvovali prohlídky bytů, které jsme našli na inzertních portálech sreality.cz a bezrealitky.cz.
► Garsonka se špatnou dispozicí
Zaujala nás nabídka malého bytu o 26 m2 ve 3. nadzemním podlaží v Karlíně za 1,4 milionu. Lokalita je to na pronájem naprosto ideální, všude kolem business centra, další rostou jako houby po dešti, potenciálních nájemníků bude dostatek. Na fotkách bohužel nebylo vidět, že byt má „sociální zázemí“ zhruba o velikosti čtverečního metru: sprcha a WC byly v malé místnůstce, sprchová hadice nad WC, pod nohama pak odtokový kanálek. Někdo možná ocení úsporu času, když může mýt zároveň sebe a WC, nicméně považuji existenci takového člověka spíš za čistě hypotetickou. Škoda, že se o tom majitel nijak nezmínil v inzerátu, ušetřil by čas sobě, nám – a asi i dalším lidem...
► Pěkný byt – jenže v podzemí
Byt 1+1 o 35m² v prestižních Dejvicích nabízel majitel za 1,7 milionu, podle inzerátu měl být v 1. patře. Dispozice bytu byla perfektní, lokalita také, dům ve velice dobrém stavu... Toho, kdo se nemovitostmi nějakou dobu zabývá ovšem nijak zvlášť nepřekvapí, že na místě makléřka nezamířila po schodech nahoru, ale opačným směrem. To už jsme věděli, že jde o ztracený čas. Byt byl v prvním nadzemním podlaží – a to s okny zhruba jen metr a půl nad terénem – z pohledu do dvora, z ulice byl v prvním podlaží pod zemí. To z něj okamžitě udělalo v našich očích nezajímavou nemovitost. Martin se ještě v rámci tréninku (a navíc člověk nikdy neví, jestli ho nečeká nějaké překvapení) snažil dostat z makléřky informace o výši poplatků, fungování domu a podobně – ale na většinu otázek se odpovědi nedočkal. Klasika.
Každopádně s Martinem jedeme dál a věřím v brzký úspěch.
Pohled zpět: problémy s nájemníkem
Na konec dnešního dílu Reality show ještě pár informací o pronájmu bytu Jirky. Nájemníkovi přestali platit v práci a neměl dostatečnou rezervu, aby mohl pravidelně platit nájemné. První dva nájmy zaplatil řádně, třetí nájem jen částečně a čtvrtý vůbec. Celou dobu komunikoval a sám hlásil, že na nájemné nemá, a věc se snažil uvést do pořádku. Vzhledem k tomu, že před svým závazkem neutíkal, sám se ozval, že má problém, a sliboval, že v prosinci už nájemné zaplatí řádně, z výplaty v nové práci, vyšli jsme mu vstříc a netlačili na jeho odchod z nájmu. Dohodli jsme se následovně: pokud nezaplatí řádně prosincový nájem, odstěhuje se k 31. prosinci a my a budeme hledat nového nájemníka. Nadto jsme ho nechali podepsat ještě uznání dluhu (s rozhodčí doložkou, aby vymáhání šlo rychleji), kde byl stanoven splátkový kalendář na dlužnou částku. Kolem Vánoc Jiří hlásil, že nájemné za prosinec bylo zaplaceno, tak věřím, že vše se dostane zase zpátky do správných kolejí.
Sdílejte článek, než ho smažem